Zapomeňte na Fabie, Hyundaie i20 nebo Opely Corsa. Kia Rio vás překvapí, jak umí být komfortní, levná a uvnitř přitom dobře zpracovaná a kvalitní, motor vás však může zklamat, stejně jako převodovka.
B segment nabízí spoustu modelů, bohužel u nás, kvůli mediální masírce, známe povětšinou čtyři (Fabie a i20, Fiesta a Polo) nejvíce protlačované. Proč se ale neodlišit a přitom neudělat chybu v podobě Ria? Podrobně jsme se zaměřili na to, co by případné majitele mohlo přinutit si Rio koupit a co naopak od nákupu malé Kie odradit.
Design
Facelift Kie Rio byl odhalen loni v říjnu na autosalonu v Paříži. To hlavní však přetrvalo. Tedy velké přední světlomety, ostré hrany a trocha té nesouměrnosti. Někomu se to nemusí líbit, jiní na tento vzhled nedají dopustit.
Správná volba barvy a kol je velmi důležitá a to platí i u Ria. Však posuďte sami. Kombinace červené metalízy a 17-ti palcových kol v tmavém laku Riu prostě sluší a v této kombinaci mi trocha té nesouměrnosti až tak nevadí.
Interiér
Uvnitř Ria budete ohromeni, jak velkým a vzdušným dojmem na vás interiér působí. A není to jen o pocitu. Místa tam skutečně je dostatek. Sedadla jsou příjemně měkká, dobře tvarovaná a to řidičovo se lehce nastaví do polohy, která vám vyhovuje. I posaz za volantem je skvělý. Ostatně za tříramenný kožený volant by se nemuselo stydět ani kde jaké sportovně zaměřené auto.
I na zadních sedadlech nebudete trpět nedostatkem místa. Jediná výtka směřuje na délku sedáku, který podepře jen 2/3 stehen dospělého člověka. V kritice budu pokračovat, špatný výhled přes A sloupek, nebo strohost interiéru jsou pihami na kráse, jinak povedeného interiéru.
Na druhou stranu, všechny ovladače jsou v dosahu řidiče, bez větších přešlapů je i ergonomie jednotlivých tlačítek a vše funguje intuitivně a tak, jak by jste očekávali. Pochvalu si zaslouží celkové zpracování interiéru a kvalita materiálů. Ano, „zkoušeči tvrdosti plastů“ si postěžují na části výplní dveří či vrchní část přístrojovky, ale co by jste v B segmentu čekali…
Objem zavazadlového prostoru 288 litrů je o něco menší než u Boleslavského přeborníka, ale má pravidelný tvar a naprosto pro takový automobil postačuje.
Jízda
Jízda s Riem je trochu vzpomínka na staré časy. V době snižování objemů motorů a dopování turbodmychadly, působí atmosférická 1,4 s výkonem 80 kW trochu archaickým dojmem. Nejde ani tolik o to, že by šlo o dnes již nemoderní techniku, ale spíše se nejedná o tolik uživatelsky přívětivý motor. Jednoduše musíte více pracovat s převodovkou a plynem, než u přeplňovaných motorů.
Čtyřválcová jednačtyřka má zdravou sílu, kterou však musíte z motoru dolovat a vytáčet jej. Pak zvládá s Riem docela obstojně cvičit. Bohužel vše trochu znesnadňuje převodovka. Šestistupňový manuál je přesný, postrádá korejskou „gumovost“, ale je trochu hůře odstupňován. Převody jsou delší, přitom ve 130 km/h na šestku točí motor 3500 ot./min.
S tím jde ruku v ruce spotřeba. S papírovou spotřebou lehce přes 5 litrů nepočítejte. Ustálenou 80 lze stlačit apetit motoru na papírovou hodnotu, ale kombinovaně počítejte v pohodovém tempu se spotřebou 6,5 litru. Dynamičtější jízdní styl bude znamenat zhruba 7,5 a dálniční 130 km/h znamená odběr lehce přes 7 litrů. V kombinaci s malou 43 litrovou nádrží, budete muset tankovat každých 500-600 km.
Co do jízdních vlastností si vás Rio získá podvozkem. Ten umí být konejšivě pohodlný a i s velkými 17-ti palcovými koly zvládal filtrovat české nerovnosti, včetně pravého pruhu D1. Ostřejší rány se už ozývaly výrazněji a podběhy nebyly příliš dobře odhlučněné, ale zato v zatáčkách nabízel řidiči dávku jistoty a stopu držel skvěle.
Řízení mělo příjemně strmý převod, ale kolem neutrální pozice působilo dosti gumovým dojmem. Naopak brzdy se dávkovaly velmi přesně a jejich nástup byl pozvolný a účinek poměrně dostačující.
Resumé
Kia Rio je prostě jiné, svébytně bojuje proti zavedeným a nudným pořádkům třídy. Ač se to na první dojem nezdá, Rio je prostě jiné a to se mi rozhodně líbí! Staré časy co se řízení týče, ač třeba neoslní odstupňováním převodovky, bohatá nabídka prostoru a duch Ria, který prostě v tom autě žije. To by se vám mohlo líbit taky, zvlášť po nahlédnutí do ceníku…
Celkové hodnocení: 82 %
Základní cena vozu: 229 980 Kč
Cena testované verze: 337 980 Kč
KLADY
- kvalitní a prostorný interiér
- tichý a kultivovaný běh motoru
- pohodlný a poddajný podvozek
- atraktivní cena
ZÁPORY
- zpřevodování šestikvaltu
- vyšší spotřeba paliva
Motorizace:
zážehový řadový čtyřválec
objem: 1396 cm3
nejvyšší výkon: 80 kW při 6300 ot/min
největší točivý moment: 137 Nm při 4200 ot/min
palivo: benzín
Výkon:
nejvyšší maximální rychlost: 185 km/h
zrychlení z 0 na 100 km/h: 11,7 sekundy
spotřeba (město/mimo/kombinovaná): 7,2 l / 4,5 l / 5,5 l
Rozměry:
objem zavazadlového prostoru: 228 litrů
hmotnost: 1184-1262 kg
objem palivové nádrže: 43 litrů
rozměr pneumatik: 205/45 R17
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.