TEST: Renault Captur 1,5 dCi EDC - Simplement Génial

O malé crossovery je obrovský zájem. Prodeje rostou raketově a tak každý výrobce chce vytěžit co nejvíce. Robustní vzhled, vysoký posed za volantem nebo všemožná individualizace a atraktivní vzhled jsou hlavní taháky. Až na Opel Mokka a Fiat 500X nemají ani pohon všech kol, přesto je marketing označuje za dobrodruhy a společníky do džungle, ano, jen a pouze ta  městská džungle.

Design – nejpovedenější z nabídky

Captur se prostě povedl. Zvláště pak v námi testované variantě. Červená metalíza, bílá střecha, tmavá kola a leštěné doplňky. Vše krásně ladí a věřte, že na ulici vás žádný chodec nepřehlédne. Pár prvních kilometrů a nespočet udivených pohledů kolemjdoucích, tak vypadal začátek testování Captura. Tohle auto má styl a na silnicích jednoduše působí jako magnet pro oči.

To vše samozřejmě umocňuje paket Helly Hansen. Výrobce outdorového oblečení „ušil“ i něco pro Captur. Krom zmíněných chromovaných prvků, včetně krytů zrcátek, jsou tu plastové nárazníky, prahy či ozdobné lišty s nápisem Helly Hansen. To však neznamená, že by to byl vůz mimo zpevněné cesty. Stačí hromádka sněhu a už lehce ztratíte registrační značku, která je proklatě nízko nad vozovkou. Tenhle krasavec je spíše do města a na projížďky mimo něj. Na offroad zapomeňte. Možná vás o offroad výletech bude přesvědčovat volič jízdních režimů, ten však jen upravuje funkci proti prokluzu předních kol, čímž decentně zlepšuje trakci, ale i tak zvládne asi takový terén, jako obyčejné Clio nebo Fabie.

Interiér – jednoduše geniální, přesto často iritující

Ve Francii si s interiérem dali velmi záležet. Spousta chytrých řešení ulehčí život na palubě. Tvrdé plasty ale nepotěší. Vezmu to tedy popořadě. Sedadla jsou velmi příjemně tvarovaná, bočnice a část sedáku jsou z kůže, zbytek tvoří zajímavě ušitá látka. Sedadla nedisponují kdo ví jak výrazným bočním vedením, to však není vůbec špatně. Horší je krátký sedák a trochu méně místa na nohy spolujezdce.  Pozice za volantem je téměř prvotřídní. Samotný volant je velmi dobře tvarovaný, má správný průměr i tloušťku a dekor imitující karbon je moc hezkým doplňkem.

Celkově z interiéru máte dobrý pocit. A to i navzdory všudypřítomným tvrdým plastům. Ty mají zajímavou konturu. Dostatek odkládacích míst, objemný šuplík místo schránky před spolujezdcem, dobrý výhled v před i do boků nebo velmi logické uspořádání ovladačů s dobrou ergonomií. Ve Francii se činili. Místa tu je tak akorát. Jak v podélném tak i příčném směru, je skoro stejně jako v Cliu. Vzadu je na nohy místa dost i při posazení se za sebe, to především díky podélně posuvné lavici. V příčném směru to je ale u Capturu trochu horší. Dva dospělí vpředu a dvě děti/adolescenti nebudou mít problém. V pěti lidech se ale pohodlně přepravovat nebudete.

Tvrdé plasty nejsou příliš odolné proti poškrábání a to byl vůz téměř nový, už nesl kdejaký šrám. Navíc jsem občas zaslechl nějaké zavrzání, zaklepání. Všechna čtyři okna jsou sice v elektrice, dojezdem ale disponovalo jen to řidičovo. Vyhřívání sedadel má jen jeden stupeň vyhřívání a nemá žádnou indikaci zapnutí, pokud zapomenete na vypnutí tak vás to v lepším případě bude po chvíli pálit do zad, v horším budete vyhřívat prázdnou sedačku. Toť asi vše k negativům interiéru.

Jízda – mix vlastností neurazí

Srdce testovaného Capturu byl starý známý diesel 1,5 dCi. Starší konstrukce o sobě dává nejvíce vědět po chladné noci. Při startování se vůz otřese jako při zemětřesení a vy se budete jen bát, aby motor nevyskočil z podkapoty ven. Po zahřátí je však vše v pořádku a vibrace a hluk se výrazně sníží. Stále však o něm budete vědět. Výkon 66 kW a 220 Nm točivého momentu autu stačí. Ostatně je to jediný diesel v nabídce, tak není ani možnost si vybírat. Jistě, v táhlém kopci na dálnici se zadýchá, to samé platí pro dynamickou jízdu. Té bude bránit i automat EDC.

Spolupráci s šestistupňovým automatem EDC jsme měli možnost otestovat již minulý rok. To byl pod kapotou přeplňovaný benzín 1,2 Tce. Stejně jako tenkrát i nyní automat ukázal svou tvář poměrně brzy. Není nejrychlejší, nejrozvážnější, ale řadí bez zbytečných rázů a cukání. Pokud po něm budete chtít trochu svižnější tempo, rychle začne zmatkovat, zbytečně držet motor v otáčkách nebo bude dlouze otálet s podřazením. Automatu a vlastně i motoru vyhovuje klidné cestovní tempo.

Největší pozornost jsem věnoval podvozku. Recept byl ve Francii jednoduchý. Zadní nápravu nechat z Clia tak jak byla, jen namontovat vyšší pružiny a tužší tlumiče a bude hotovo. Se sedmnácti palcovými koly to sice není nejpohodlnější varianta, ale úplný propadák to také není. Ve chvíli, kdy jedete po perfektním hladkém asfaltu, budete si libovat. České rozbité silnice však přinášejí druhou část, tedy rázy od kol na ostrých nerovností. Zadní náprava se občasným bouchnutím také hlásí o slovo. Navíc na velmi rozbitých úsecích výrazně znervózní.

Když jsem řekl A – negativa, musím říci i B – tedy pozitiva. To s jakou přesností vykružoval Captur oblouk je až neuvěřitelné. A přiznám se, že takovou jistotu v zatáčce jakou Captur předváděl, bych od něj vůbec nečekal. Samozřejmě je to podmíněno dobrým asfaltem a také správnou nájezdovou rychlostí. Když to přeženete, půjde po tečně čumákem ven. Bohužel řízení je bez výraznější zpětné vazby. Zato ve městě působí lehkým dojmem a na dálnici není nutné auto stále korigovat jemnými pohyby volantem.

Jízdní vlastnosti bych tedy uzavřel s tím, že na dobrých silnicích je Captur mimořádně zdatný, pohodlný a jízdně nezáludný. S horším povrchem se buď budete trápit s nervózní zádí, nebo jednoduše slevíte z tempa a pojedete pomaleji.

Je pravdou, že 1,5 dCi není nejkultivovanější, ani nejsilnější malý diesel, ale svou hospodárností předčí ledajakého konkurenta. Při klidném proplouváním krajinou uměl Captur jet za 4,2 litru na 100 km. Dálniční přesun rychlostí kolem 120 km/h znamenal 5,4 litrů, 130 už byla s hodnotou 5,7. Město jsem zvládl absolvovat se spotřebou do 6 litrů a celkově za týdenní test jsem se držel v rozpětí 5 až 5,5 litru na 100 km.

Resumé – Captur je Simplement Génial

 Před rokem testovaná kombinace ve mně nechala rozporuplné pocity. Jedna dvojka neměla příliš síly a její apetit atakoval hranici 9 litrů na 100 km. Naopak Captur s 1,5 dCi mě ještě více přesvědčil o tom, že tohle auto má smysl. Mladá rodina bude s autem spokojená. Na dlouhých cestách vám nevysaje peněženku, převeze celou rodinu i se zavazadly a na dobrých silnicích i velmi pohodlně. U toho stále bude stylový a v zatáčkách čitelný a jistý. Dělat dojem a přitom plnit rodinné povinnosti není lehký úkol, Captur to zvládá na 1.

Celkové hodnocení: 88 %

Základní cena: 309 900,- Kč

Cena testované verze: 535 400 ,- Kč

Klady:

+důmyslný interiér

+jisté jízdní vlastnosti na dobrém povrchu

+skvělý výhled

+úsporný provoz

 

Zápory:

-při vyšším tempu zmatená převodovka

-tvrdé plasty v kabině

-znervóznění zadní nápravy na špatném povrchu

 

Motorizace:

Vznětový přeplňovaný čtyřválec

objem: 1461 cm3

nejvyšší výkon: 66 kW

maximum točivého momentu: 220 N.m.

palivo: nafta

 

Provozní vlastnosti:

Maximální rychlost: 170 km/h

Zrychlení 0 - 100 km/h: 13,5 s

Spotřeba: město/mimo/kombi 4.6 / 3.6 / 3.9