TEST: Dacia Duster 1,5 dCi 4x4 - nejlepší Duster za 400

Dacie Duster je v současnosti nejúspěšnější model značky. Však se není čemu divit. SUV za cenu „již od“ 250 tisíc korun jen tak nenajdete a co si budeme povídat, cena je dnes jedno z hlavních měřítek, ne-li to nejdůležitější, při výběru nového auta. Na českém trhu se Duster objevil poprvé před pěti lety a koncem roku 2013 prošel faceliftem. Na naše redakční parkoviště dorazil Duster ve speciální edici Blackstorm, která by jej měla dělat atraktivnějším, jestli tomu tak skutečně je, zkusím nastínit v dalším odstavci.

Design – ne-atraktivní kontrast?

Design samotného Dustera se po faceliftu příliš neměnil. Nová je grafika světel, jak předních tak i zadních. Nová je i maska, která díky šestiúhelníkové mřížce chladiče vypadá o nutný kus lépe. Přesto Duster není kdo ví jaký fešák. Výrazné prolisy, složitější tvary a detaily vedou k jedinému a to výrobě zmetkových kusů. To je v případě Dacie nežádoucí, cena musí být co nejnižší. Logické a za to se na Dacii nikdo nemůže zlobit. Proto se musíme spokojit s méně nápaditým designem. Žádné nejnovější výstřelky módy nečekejte, na druhou stranu, až tak špatné to není.

Verze Blackstorm obsahuje navíc kontrastní lakování některých dílů. Kryty zrcátek, okolí mlhovek, spoiler na pátých dveří. To jsou díly lakované křiklavou žlutou barvou. K tomu ještě žlutý potisk na kapotě, zadních bočních dveří a na dveřích kufru. Pokud nevíte, co má znázorňovat ten zmíněný potisk, tak je to výškoměr, proč? Kdo ví. Trochu zvláštní, ale plní svou funkci, připoutat pozornost. Osobně se mi více líbí Duster ve stříbrné metalíze, bez těchto designových šíleností, ale závěrečný verdikt nad designem nechám, jako pokaždé, na vás.

Interiér – kvalita odpovídá ceně

Vnější vzhled maskuje to, co vás čeká uvnitř. Kdo do Dusteru přesedl z vozů z roku 2000 a starších, nebude nějak výrazně překvapen. Tvrdé plasty, ergonomie na nízké úrovni, stejně jako rozmístění ovladačů. Začněme ale postupně a to od místa řidiče.

Po usednutí vás nemile překvapí, jak dlouho trvá najít optimální polohu. Volant lze upravit jen výškově a ještě ve velmi omezeném rozsahu. Sedadlo se posouvá lehce a jeho sklon díky otočnému ovladači můžete nastavit relativně přesně, ale počítejte, že po pár kilometrech uděláte ještě jednu nebo dvě korekce. Během jízdy vás dříve anebo později, začne štvát umístění ovládání oken. To výrazně vystupuje z výplně a přímo zasahuje do prostoru, kde máte koleno. Na druhé straně vás utiskuje poměrně mohutný středový tunel, bohužel vše je z tvrdého plastu...

Malá vnější zpětná zrcátka nastavujete v našem testovaném voze elektricky. Ovladač naleznete u ruční brzdy. Nevadí, však je nenastavujete tak často, aby toto umístění vadilo. Poslední co budu z pozice řidiče popisovat je výhled a umístění navigačního systému. Ten je umístěný velmi nízko až někde v oblasti kolen. Na druhou stranu, výhled z vozu je dobrý, krom šikmého pohledu vzad, kvůli rozměrným D sloupkům.

Přesuňme se dozadu. Zde sice není, kdo ví jak velký přebytek v oblasti nohou, zato si pasažéři budou užívat velkorysost příčného prostoru, zde Duster exceluje. Duster nabízí také řadu odkládacích míst. Na větší PET lahev jsem vhodné místo nenašel, ale třeba sítky na bocích předních sedadel přijdou vhod.

Zavazadlový prostor nabízí solidních 408 litrů, jen o něco málo méně, než Škoda Yeti. Rovná ložná plocha bez schodu a postraní úložné plochy potěší. Stejně tak i klasická rezerva. Plato se ze 2/5 zvedá společně s pátými dveřmi a tak odpadá manipulace s ním. Bravo, tohle se nám líbí. Bohužel nám chybí háčky na tašku, nebo možnost pořídit síťový systém či cokoliv jiného pro uchycení jinak volně pohybujících se věcí v kufru.

I přes to, že Dacie při faceliftu výrazně zapracovala na zlepšení odhlučnění, stále to není ono. Starší 1,5 dCi nepatří k nejkultivovanějším motorům a uvnitř je slyšet poměrně dost. Do rychlostí 110 km/h je cestování ještě snesitelné. Při vyšších rychlostech prostupuje do interiéru výrazně více aerodynamického hluku, než kolik by vám bylo příjemné.

Jízda – mimo asfalt dobrý

Potencionální zákazník nemůže od Dusteru čekat luxusní interiér, perfektní odhlučnění nebo atraktivní moderní design. To co čeká je, že bude dobrý mimo zpevněné cesty, to platí dvojnásob pro námi testovanou verzi s pohonem všech kol.

Začneme od motoru. Jednou jsem měl možnost krátkého svezení s benzínovou 1,6, která měla plno práce s vysokým, 1,2 tuny vážícím Dusterem a ještě k tomu pohonem všech kol. Námi testovaná 1,5 dCi měla citelně menší problémy. Proto se nebojím jí označit za ideální motorizaci. Je sice pravda, že patří k již starým agregátům, ale stále má co nabídnout. Možná pokulhává v kultivovanosti a rozsahu použitelných otáček, ale svými parametry a spotřebou nezklame. Výkon 80 kW a maximum točivého momentu 240 Nm při 1750 otáček za minutu na 1,3 tuny vážící Duster stačí.

Motoru sekunduje šestistupňový manuál. Pokud se naučíte ve městě nepoužívat žalostně krátkou jedničku a začnete se rozjíždět na dvojku, vyhnete se častému řazení. Ostatně celá převodovka je poměrně krátce poskládaná. Šestku zařadíte už okolo 70 km/h a při 130 km/h budete na šestku točit vysokých 3000 otáček.

Na druhou stranu, v terénu budete za první dva krátké stupně rádi, navíc tím Dacia ušetřila za redukci. Když už jsem zabrousil do terénu, budu pokračovat. Díky světlé výšce 210 mm, pevnému přiřazení zadní nápravy a relativně schopnému podvozku, nabízí Duster slušnou prostupnost i trochu těžším terénem. Dodám ještě nájezdové úhly, přední 29,3 a zadní 23 stupňů a brodivost 310 mm. Není tak divu, že si Duster poradí s kamením, blátem, značně rozbitým terénem i přejezdem přes hlubší koryto.

To, že nejde příliš dobře snoubit jízdní vlastnosti v terénu na vysoké úrovni a jízdní vlastnosti na asfaltu je jasné. Nepřekvapilo nás, že se Duster na asfaltu nechoval tak jistě jako v terénu. Měkčí naladění odpružení a vysoko položené těžiště přináší svou daň v podobě výraznějších náklonů karosérie. To doplňuje méně citelné řízení, hůře dávkovatelné brzdy a ležérní přesnost řazení. Duster jednoduše není řidičské auto, smiřme se s tím.

Podvozek však umí dobře filtrovat nástrahy českých silnic. Je sice hlučný, ale i ostřejší nerovnosti odfiltruje velmi dobře.

Svou daň si vybírá i pohon všech kol a vysoký čelní odpor. Spotřeba ve městě se šplhá k 7,5 litrům, mimo něj klesne i na 6. Při dálničním přesunu se o slovo hlásí i krátké zpřevodování. Dálniční 130 znamená odběr přes 8 litrů na každých 100 km. Kombinovaně jsme se dostali na 7,4 litrů na 100 km.  Řidič, který nikam nespěchá, se podívá pod 7 litrů.

Resumé – zaplatit za něj 400 tisíc nebo ne?

Většinou jsem vůz kritizoval a přiznám se, že jsem mu nic neodpustil. Na druhou stranu. I přes jeho všechny nedostatky, jako je levný interiér, nevýrazný vzhled, hluk v kabině nebo slabé jízdní vlastnosti na silnici či vyšší spotřeba paliva, má Duster svou osobitou kuráž, a to zejména mimo asfalt, kde si počíná velmi dobře. Velkým lákadlem je i cena. Základní Duster se prodává za bezmála 250 tisíc. Ano, bez jakékoliv výbavy s benzínovou 1,6 a pohonem přední nápravy, ale máte SUV za cenu Fabie. Za naší konfiguraci zaplatíte nejméně 399 900,-. Výkonově podobný Yeti s 2,0 TDI 81 kW 4x4 pořídíte za 494 900,-. Pokud se podíváme na cenu našeho testovaného kusu, který měl téměř vše dostupné z ceníku, dostáváme se na částku 456 300,-. Zda jste za takové peníze ochotní koupit Dacii Duster a akceptovat mnohé neduhy je jen na vás. Koupi takového Dusteru vám nebudu vymlouvat.

Celkové hodnocení: 78 %

 

Základní cena: 249 990,- Kč

Cena testované verze: 456 300 ,- Kč

 

Klady:

+zdařilý pohon všech kol

+průchodnost v terénu

+lákavá cena

 

Zápory:

-vysoká spotřeba

-laciné provedení interiéru

-hluk v kabině

 

Motorizace:

Vznětový přeplňovaný čtyřválec

objem: 1461 cm3

nejvyšší výkon: 80 kW

maximum točivého momentu: 240 N.m.

palivo: nafta

 

Provozní vlastnosti:

Maximální rychlost: 168 km/h

Zrychlení 0 - 100 km/h: 12,9 s

Spotřeba: město/mimo/kombi 5,7/5/5,2 l