Po mém prvním setkání s faceliftovanou verzí na české novinářské premiéře, ve mně zanechalo vesměs velmi pozitivní dojmy a když si tak zavzpomínám, neměl jsem téměř žádné větší výhrady. I proto jsem trochu napjatě přebíral klíčky od bílé Sportage, s dvoulitrovým dieselem s pohonem všech kol, na týdenní redakční test. Nebyl jsem si totiž jist, zda i po týdnu, budu auto vracet se stejnými pocity, jako letos na jaře po prvních jízdních dojmech.
Design – někoho urazí, jiného nadchne
Posoudit design Sportage není vůbec jednoduché. Korejští designeři „ušili“ svému SUV sportovně střižený kabát s charakteristickou mřížkou chladiče a dynamickými prolisy. Mě design nenadchl ,na druhou stranu v bílé metalíze a 18“ koly přijde docela dobrý a dle mého názoru se tak rychle neokouká. Někteří k autu přišli a obdivovali jej, jiní konstatovali, že se jim absolutně nelíbí. I když převažovali pozitivní komentáře, rozhodl jsem se konečný verdikt nechat raději na vás a vašem vkusu.
Interiér a výbava – detaily kazí celkový dobrý dojem
Pokud zabrouzdáte po našem serveru a vyhledáte si pár testů modelů Kie nebo Hyundaie, ve většině případů se dočtete, že zpracování, materiály a ergonomie nejsou na vysoké úrovni a často pokulhávají za zbytkem auta. U Sportage je to stejná písnička. První dojem je vskutku dobrý, materiály se tváří na první pohled daleko kvalitněji, než ve skutečnosti jsou a zpracování taktéž. Po delším prozkoumávání narážíte na jednu „nedokonalost“ za druhou. Začít můžeme jinými „fonty“ písmen a grafik displejů. Palubní počítač je barevný, s dobrou čitelností a rozlišením, ovládání klimatizace je už jen v červené barvě s jiným fontem, ale stále kvalitním rozlišením. Nejhorší je zároveň i ten největší a to displej rádia. Jiné písmo, špatné rozlišení (jako z automobilů z roku 2000) a to nemluvím o zmatených hodinách, které ukazují dva časy, které se neustále střídají.
Následně se dostanete k ovládání oken. Automaticky vám „sjede“ jen to u řidiče, ostatní musíte stahovat se stisknutým tlačítkem, které držíte až do zatažení, nebo vytažení u modelu s cenovkou skoro 700 tisíc, bych to nečekal. Kožený vyhřívaný volant je fajn, stejně tak i dobře tvarovaná hlavice řadící páky potažená kůží, ale proč je ruční brzda z plastu a nikoliv také potažená kůží, to opravdu nevím. Završil bych to velkým kusem tvrdého plastu na masivní přístrojové desce. Takových detailů je tu více, ve směs nejsou až tak podstatné, ale značně snižují dobrý dojem.
Abych interiér jen nekáral, musím dodat, že nic nepovrzávalo, vše fungovalo jak mělo a ergonomie byla zvládnutá, až na tlačítka na volantu, na jedničku.
V čem je Sportage bezesporu velmi dobrá je nabídka vnitřního prostoru. Ať sedíte v předu nebo vzadu, vždy budete mít dost prostoru v oblasti nohou, hlavy a v případě čtyřčlenné posádky i ramen. Pět osob se sveze také a to i při docela dobrém komfortu. Nízký středový tunel na zadních sedadlech neubírá téměř žádné místo na nohy pro prostředního cestujícího. Co však vzadu cestující moc nepotěší je nízko umístěná lavice, která by mohla být i o něco delší, aby lépe podepřela stehna.
Velkorysý prostor v podélném prostoru se promítl na velikosti kufru. Ten pod podlážkou sice skrývá plnohodnotnou rezervu, zato prostorem pro zavazadla příliš neoplývá. To samé platí v případě odkládacích prostor po stranách kufru a háček na nákupní tašku, ten by jste hledali také marně.
Co se týče výbavy, nemám žádné výhrady. Co jsem potřeboval, to testovaná výbava Exclusive měla. Namátkou zmíním parkovací senzory vzadu, tempomat, automatická dvouzonová klimatizace, vyhřívání sedaček a to i vzadu nebo rádio s CD, MP3, AUX-IN a USB konektivitou. Z „offroad výbavy“ bych zmínil asistent sjezdu svahu, asistent rozjezdu do kopce, uzavíratelný mezinápravový diferenciál a nebo vypínatelná kontrola trakce. K tomu byly navíc 18“ kola, vyhřívaný volant, perleťový lak a xenonové světlomety. Absence navigace mě vůbec netrápila, však dnes umí navigovat každý smartphone.
Jízda – jízdní dojmy, dějství druhé
Nejsem příliš horlivý zastánce SUV modelů. Ač neskrývám jistou náklonost, nikdy jsem si řízení neužíval tak, jako s nějakým sedanem, hatchbackem, ale třeba i „kombíkem“. Pokud si myslíte, že tomu bylo jinak u Sportage, tak vás ihned vyvedu z omylu. SUV nikdy nebudou nabízet tolik zábavy a zážitků za volantem, jako ostatní menší vozy. A když se nad tím zamyslím, tak ono to je možná dobře. Letargický jízdní projev, trochu tupé řízení, houpavý podvozek, to vše mi k SUV prostě sedí jak boty ušité na míru. Kdo však chce přeci jen, trochu více, možná bude mile překvapen právě u této Kie.
Motor má zdravou sílu a náruživost, však se jedná o nejsilnější v nabídce a výkon má stejný, jako současná naftová Octavie RS. To znamená 135 kW a 383 N.m. (což je o 3 N.m. více, než u RSa). Sílu má od 1800 otáček a neostýchá se vytáčet až k hranici 4500. Předjíždění je hračka a to i bez předchozího plánování. Stačí sešlápnout plyn, občas o stupeň podřadit. Vysoký výkon se neodrazil na kultivovanosti nebo zvukovém projevu. Tichý a klidný chod, který ani při vyšších otáčkách nebude rušit v kabině, hodnotím kladně. Motoru sekunduje šestistupňový manuál. Ten se sice ještě může trochu přiučit přesnosti, chod páky v kulise nebyl gumový zato trochu hlučnější. Zvykat jsem si musel na necitlivou spojku a tak se první rozjezdy mohly občas přirovnat, těm, které vídáte u autoškol. Po 10 rozjezdech, jsem si zvykl a už jsem s tím neměl problém.
Podvozek je konejšivě pohodlný, vláčný, zdatně filtruje nerovnosti a snese i trochu ostřejší zacházení. Při ostřejší jízdě bezpečně odhadnete jeho limity a v táhlé zatáčce se budete někdy i divit, jak dobře sedí. V ostrých zatáčkách má sklony k nedotáčivosti a na nerovnostech značně znervózní. Jeho největší slabinou je hluk, který nechává pronikat do kabiny. Nerovnosti mnohdy necítíte, ale slyšíte. Což je škoda, protože aerodynamický hluk je neobvykle nízký a to při všech povolených rychlostech.
Drobné výhrady mám k řízení. Které sice nabízí nastavitelnost tuhosti, ale nenabízí příliš zpětné vazby. Ve městě nepotěší trochu menší rejd a někdy se budete muset otočit na dvakrát.
Pochválit bych chtěl „offroadové“ schopnosti. Možná se to na první pohled nezdá, ale Sportage zvládne daleko náročnější terén, než by jste si mysleli. Nezalekne se rozblácené polní cesty, travnatého svahu a nebo lesní cesty. Limitována je silničními pneumatikami a nižší světlou výškou.
Spotřeba nafty se zrcadlí ve stylu jízdy. Při svižném ježdění mimo vesnice se budete pohybovat kolem 8 litrů. Ve městě se můžete dostat až k 10 na dálnici o dva až tři litry níž. Pokud rezignujete na jakoukoliv formu svižné jízdy, podaří se vám jezdit mimo město za 6 litrů. Vzhledem k vysoké stavbě vozu, výkonu a hmotnosti, vidím spotřebu jako adekvátně vysokou. Na výrobcem slibovaných 6 litrů se s nejvyšší pravděpodobností nedostanete.
Resumé
Po týdenním testování jsem vrátil klíčky s dobrým pocitem. I přes počáteční rozpaky nad chodem spojky a převodovky, musím konstatovat, že Sportage s 2,0 litrový dieselový čtyřválcem je velmi atraktivní možností pro ty, kteří hledají SUV s pohonem všech kol, jistými jízdními vlastnostmi a trochou toho sportovního nádechu. Odpustit však budou muset menší kufr, drobné nedostatky v interiéru, nebo hlučnější podvozek. Ostatně, náruživý a kultivovaný projev motoru, může tyto, v některých ohledech, prkotiny rychle smést ze stolu pochybností.
Celkové hodnocení: 89 %
KLADY
+náruživý a silný motor
+jisté jízdní vlastnosti
+nabídka prostoru v podélném směru
ZÁPORY
-malý zavazadelník
-špatný výhled šikmo vzad
-displej radia
Základní cena: 449 980 Kč (1.6 GDI / 99 kW Active)
Cena testované verze: 694.980 Kč (2.0 CRDI / 135 kW Exclusive)
Motorizace
vznětový čtyřválec
zdvihový objem: 1995 cm3
nejvyšší výkon: 135 kW při 4000 ot/min
největší točivý moment: 383 Nm při 1800 - 2500 ot/min
palivo: nafta
Výkony
nejvyšší maximální rychlost: 194 km/h
zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,8 sekundy
spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 7,2l / 5,3l / 6,0l
objem nádrže: 58 litrů
