TEST: Citroën‎ DS4 2.0 HDI Sport Faubourg Addict - Luxusní a dravý francouz

Design

Snad každý Citroën patří k těm, jejichž design nikdy nezastárne, nezevšední a přesně tohle platí nejen o dříve testovaném modelu C5 CrossTourer, ale i o nyní testované DS4ce. Vůz je prostě krásný, zajímavý, něčím výjimečný a zároveň mu nechybí ani jistá dávka exotiky. Edice Faubourg Addict vše povznesla na novou úroveň a díky tomu najdete na vozidle krásná litá 18" kola, loga DS na krytech zpětných zrcátek, speciální tmavě fialový lak karoserie či střechu s polepem, naznačující logo luxusní třídy DS.

Za dobu testu dokonce z řad některých přátel padla věta, zda je to hatchback či kupé, za to zřejmě můžou ostře řezané rysy karoserie, nebezpečně svažující se střecha a nebo také zapuštěné kliky dveří, které dokázaly leckoho nachytat, jak si má zvenčí vlastně otevřít. 

Interiér

Jelikož osobně mám francouzské vozy hodně v oblibě hlavně díky jejich dobře zpracovaným a útulným interiérům, na DS4 sem se těšil jako malé dítě. Po přebrání vozu jsem se vydal z Prahy do moravské Kopřivnice a tato daleká cesta měla prověřit hlavně to, jak si povedou pohodlná celokožená sedadla. Řidičovo je přitom plně elektricky seřiditelné a disponuje masážní funkcí – skvělý doplněk na dlouhé dálniční trasy. V sedadle se sedí velice pohodlně, bočnice řidiče dostatečně podrží a i delší dálniční přesun po dálnici D1 mi nepřipadal nějak obtěžující, ba naopak, sedadla jsou prostě jako kožený polštář a spolu s vynikajícím výhledem z vozu a výkonným motorem, je cestování uvnitř DS4 Faubourg Addict 2.0 HDI skvělým zážitkem. 

Palubní deska je naprosto stejná jakou najdete v obyčejné C4ce, ale to rozhodně není na škodu. Je potažena kůží a kůže se na svými švy chlubí modrým kontrastním prošíváním, které najdeme i třeba na bočnicích předních sedadel. Prošívání je velice hezké a pro mě více efektivní, než například rádoby závodní červené. Další specialitu, kterou jsme mohli dříve otestovat u rodinného C4 Picasso, je panoramatické čelní okno, které má posuvné sluneční clony a čelní okno se tak dá hodně „roztáhnout“. 

Co ale zamrzí, je nemožnost stáhnutí zadních oken, posádce tak musí stačit jen stahovatelná přední okna, popřípadě naštěstí dost výkonná automatická klimatizace. I ostře zkosená zadní část střechy trochu ubírá místo nad hlavami cestujících vzadu, ale tohle bych Citroënu vůbec nevyčítal! Kdo chce auto pro rodinu, rozhodně si nezvolí do sportovna pojatý hatchback, nýbrž například model C4 či větší C5. Verze DS4 je určena spíše pro mladší muže s jejich partnerkou, pro české typické rodiny s dětmi bych DS4ku jako ideální auto neviděl. 

Motor a jízda

Naftový dvoulitr si dokáže se středně velkou DS4kou slušně pohrát, on výkon 163 koní a 340 Nm točivého momentu hovoří sám za sebe. Může za to samozřejmě i samotná hmotnost, která lehce přesahuje 1,3 tuny. Ve spojení s takovým výkonem pak mají na silnici s DS4 problém i soupeři, kteří mají nějaký ten kůň navíc. S motorem je spojena manuální šestistupňová převodovka, která má příjemný chod a je přesná.

Dynamika je zkráceně řečeno prostě opravdu velmi slušná, turbodmychadlo zabírá už okolo 1300 ot/min a motor se nechá točit příjemně vysoko, přitom všem se ale nedostavuje téměř žádný turboefekt. Spojka je sametově jemná, zabírá přesně tak jak má, není přehnaně dlouhá a to samé platí i o plynovém pedálu, který reaguje bleskurychle a například rychlé rozjezdy ze semaforů se s DS4 dají provádět více než dobře.  Prostě říkám to stále a budu si za tím stát i dnes, francouzské motory HDI jsou svým jízdním projevem i spotřebou schopné konkurovat německému segmentu. 

Spotřeba se za dobu testování pohybovala jako na houpačce, při klidné několika hodinové jízdě směr Morava, se spotřeba při dálničním tempu 110 km/h ustálila na hodnotě 5,3 litru na 100 km. Při ostřejším tempu stylem město – okresní silnice, se spotřeba vyšplhala na 5,7 litru na 100 km, naopak kdo se rád sveze rychle a dálnice je pro něj ideální místo na ukázání možností motoru, ten ať počítá s průměrem kolem 6,8 litrů. Abychom to ovšem nějak zjednodušili, při normálním stylu jízdy, využití rádce řazení na palubním displeji a polovičním obsazení, se dostanete s naftovou DS4 na spotřebu mezi 5,3 – 5,5 litry na 100 km.

Řízení DS4ky je hodně dobrým zážitkem, což už jsem zde jednou zmínil,  posilovač řízení je příjemně tuhý a i ve vysokých rychlostech se vůz chová čitelně a předvídatelně. Je s podivem, jak si francouzští inženýři dokáží vyhrát a postavit řidičsky zábavné auto, které by dokázalo možná porazit i všemi opěvovaný Volkswagen Golf. Škoda, že se DS4 nevyrábí v ryze sportovní edici typu DS4 R, konkurence bys s ním měla jistě velký problém..

Resumé

V průběhu týdne, hlavně při cestě na Moravu, jsem se za volantem DS4 cítil velice dobře, pohodlně a na vozu se najde jen pár chyb, které jsou však poměrně velké. Kromě nestahovatelných zadních oken totiž DS4 Faubourg Addict stojí pěkný ranec. Luxus spojený s extravagancí a neotřelostí vás totiž přijde na částku přes 800 tisíc Kč, a to je už trochu moc. Jinak je ale DS4 opravdu povedený a zajímavý model, ostatně jako každý z řady DS, který láká pozornost okolí, a to všude, kam se s ním přijede.

Druhý názor - Jan Zýka

Není pochyb o tom, že Citroën DS4 je hezké auto. Přestože dnes móda velí ústup ladných křivek na úkor ostrých linií, za „déesčtyřkou“ se i po téměř čtyřech letech kolemjdoucí otáčejí. Luxusní a pohodlný je rozhodně i interiér, byť ani ten léta nezapře a některá řešení jsou více originální než funkční. Kupříkladu obrovský rychloměr sráží minimalistická ručička obíhající jeho obvod a volant s až příliš velkým průměrem, dvanácti tlačítky a čtyřmi rolovacími válečky také nepatří k ergonomickým vrcholům třídy.

Se svou výškou 190 cm mi však přinesla největší úskalí odsunovací roletka panoramatického čelního okna. Výhled nabízí báječný, ale zároveň snižuje výšku nad předními sedadly. Když jsem se usadil tak, abych pohodlně dosáhl na ovládací prvky, dotýkal jsem se hlavou stropu! Starost o už dost chabou krční páteř ve mně nakonec zvítězila nad ideální řidičskou pozicí a já byl donucen sklopit opěradlo a řídit na „dlouhé ruce“. I poté ale pro změnu trpělo moje pravé koleno, které si chvílemi potykávalo s palubní deskou. Dodám jen, že do DS4 jsem přesedl přímo ze Subaru BRZ vysokého pouhých 129 cm a tam jsem se usadil naprosto bez problémů. A slavné to není ani vzadu. Dospěláci mají kvůli svažující se střeše problémy nad hlavou, děti zase budou kvůli nedostatku místa na kolena botičkami dloubat rodiče do zad. Nehledě na to, že ratolesti zvenčí nedosáhnou na umně skrytou kliku dveří a na zadní sedačky budou šplhat hodně vysoko.

Po rozjetí ale moje rozčarování zmizelo. Výborné odhlučnění kabiny je podpořeno tradičně měkkým a kultivovaným chodem čtyřválcového „hádéíčka“. Ve své nejsilnější specifikaci nedostatkem výkonu rozhodně nestrádá a dokáže zatáhnout už kolem 1500 ot./min. 340 Nm v rozpětí 2000 – 3000 otáček je pak v některých situacích příliš i na 225 mm široké pneumatiky. A motor neurazí ani reálným apetitem mezi 5 a 6 litry na 100 kilometrů, k čemuž přispívá i dobře odstupňovaná převodovka s delšími, avšak přesnými drahami v kulise řazení. Naladění podvozku je tužší, jisté, sem tam se ale k uším posádky dostanou nepříjemné rány od zadní vlečné nápravy.

Ceníkově startuje DS4 na částce 496.900 Kč, přičemž za námi zkoušenou verzi si Citroën účtuje 830.000 Kč. A to už je částka, za kterou můžete sehnat rozměrově podobnou novinku od Mercedesu, třídu GLA 220 CDI, která na tom se základní výbavou také není úplně špatně. A když už jde o luxus, na které řada DS stojí a padá, budete se raději chlubit klíčky přepychového Citroënu, nebo Mercedesu?

Celkové hodnocení: 94 %

Základní cena: 495 900 Kč (DS4 1.6 VTI 120 Design)

Cena testované verze: 830 000 Kč

KLADY:

- neotřelý design a luxusní vzhled

- bohatá výbava 

- pohodlná kožená sedadla

- výkonný a úsporný naftový motor HDI

- aktivní a pasivní bezpečnost

ZÁPORY:

- nestahovatelná zadní okna

- vyšší cena