TEST: Kia Sportage 1.7 CRDi 4x2 Exclusive

Jedná se vlastně o trochu extrovertnější dvojče Hyundaie ix35, jehož test jsme vám zde také letos již přinesli. Velice lehký, téměř neznatelný facelift a pozměněná výbava pak chce přilákat ještě více zákazníků od evropské konkurence a vyzdvihnout tak jméno modelu o něco výš. 

Design 

Korejský původ se ani u Sportage nezapře a tomu odpovídají i jeho designové prvky. Osobně mi připadá design Sportage dost divoký, extravagantní a je dosti možné, že ne každý by si jej mohl oblíbit. Evropská konkurence je na tom o dost lépe a mezi prvky, které stojí za zmínku, patří ostře řezaná velká přední maska, xenonové světlomety a vyšší celková stavba karoserie. Efektním prvkem jsou i rozměrné přední mlhovky, chromované detaily na karoserii a také krásná litá kola o rozměru 17 palců. 

Interiér

V kabině "nové" Kie Sportage na vás dýchne přehlednost, útulnost a nechybí zde ani lehká porce luxusu. I když se jedná pořád o korejce, materiály palubní desky a středového panelu jsou příjemné na dotyk, při jízdě na nerovnostech zde nic z toho nevrže a celkově jsme se v průběhu testovacího týdne cítili ve Sportage pohodlně a bezpečně. Testovaná nejvyšší výbava Exclusive toho nabízí opravdu hodně, posádku hýčkají elektricky vyhřívaná sedadla, kožený tříramenný multifunkční volant, automatická dvouzónová klimatizace, asistent pro sjezdy z kopce a nebo kompletní elektrické ovládání všech oken a zrcátek. Co nás u nejvyššího výbavového stupně naopak zarazilo, byla absence navigačního systému, kdy nás místo něj přivítal klasický červený středový displej.

Ten je na dnešní dobu už přeci jen trochu zastaralý a u nové generace by na něm bylo potřeba zapracovat. Po stránce komfortu pro posádku se dají dojmy ze Sportage rozdělit na 50 na 50. Mezi pozitiva se řadí příjemně měkké všechny sedáky, dostatek prostoru nad hlavami cestujících na všech řadách sedadel, kdy postavy do výšky 185 cm se zde usadí naprosto bez problému a nebo široký rozsah nastavení sedadla řidiče a spolujezdce. Mezi negativa se naopak řadí kratší přední sedáky, takže rozměrnější postavy nebudou mít plně podepřená stehna a to při delším cestování bude pěkně otravovat. Dalším, možná trochu odpustitelným negativem, je nemožnost nastavit podélně kůží potaženou loketní opěrku, která  je zkrátka moc vzadu a loket nám tedy moc nepodpírala.

Cestování v novém Sportage je i přes to vše pohodlné, nebýt těch pár neduhů, které jsme prostě za celou dobu testování nemohli překousnout, nebylo by nic, co se dalo testované Kie vytknout. Též je dobré zmínit další důležitý parametr, kterým je zavazadelník. Dle výrobce činí základní objem kufru 564 litrů, ale na to pozor, tento údaj je měřen až po výšku stropu! Pokud tedy vynecháme možnost, že vůz naložíte stylem, že nic neuvidíte ve vnitřním zpětném zrcátku, pak kufr nového Sportage nabídne o něco menší objem. 

Motor a jízdní dojmy

Pod kapotou naší testované verze pracoval naftový čtyřválec o objemu 1.7 CRDi s výkonem 85 kW a s 260 Nm točivého momentu. S ním spolupracuje standardně šestistupňová převodovka, jejíž dráhy jsou přesné a krátké. 

Od motoru s výkonem 85 kW jsme čekali, že bude mít s vozem vážícím bezmála 1,5 tuny docela velkou práci, ale to se naštěstí nepotvrdilo. Jediným negativem je snad spotřeba, která se i přes absenci pohonu všech kol, leckdy pohybovala na hranici osmi litrů a to jsme s vozem nikterak nezávodili. Motor 1.7 CRDi je ale jinak dokonalou pohonnou jednotkou, vůz s ním zrychluje plynule a svižně, takže hlavně ve městech budete patřit mezi „čiperné“ řidiče. Pro úspornou jízdu se vám na palubním displeji přístrojové desky vždy rozsvítí příslušný převodový stupeň, jenž by jste měli podle vozu ihned zařadit. 

Při dálniční rychlosti 130 km/h motorizace točí 2600 ot/min a v tu chvíli si řekne o 7,9 litrů na 100 km. Při hladké jízdě a využívání rádce přeřazení, jsme se se Sportage dostali na průměrnou spotřebu čítající 6,2 litru na 100 km, což je trochu více vzdálené udávané spotřebě od výrobce. Při ostřejším tempu se vám hlavně na dálnici začne nádrž rychle vyprazdňovat, což je u motoru s téměř nejnižší průměrnou spotřebou v nabídce menší mínus. Prostě a jednoduše, Kia Sportage je hodně citlivá na ovládání plynového pedálu a jízdní styl řidiče. Kdo bude Sportage hodně vytáčet a chce zažít pořádnou dynamiku, ten na jednu nádrž ujede necelých 550 km, kdo bude opačného rázu, ten dojede přibližně ještě o 150 km dále.

Naopak pochvalu musíme Sportage udělit za odhlučnění interiéru, kdy i ve vyšších dálničních rychlostech se dá ve vozidle naprosto klidně hovořit a do kabiny proniká jen opravdu jemný svist okolního vzduchu. Co se týče podvozku, ten je naladěn na tužší notu, stále z vás však nevyklepe duši a i na nezpevněných cestách vůz stále obstojně podává slušný komfort. Od elektrického posilovače řízení, který má hned tři jízdní režimy, přichází dostatek informací od předních kol a jen režimy Sport a Comfort bych prostě korejským značkám zakázal do svých modelů instalovat. Sport je moc tuhý a téměř s volantem nepohnete, na úrovni Comfort se dá pro změnu volant ovládat jedním prstem. což je na okresní silnici či dálnici trochu "přehnané", ve výsledku vám tak zbude režim Normal, který lze využít na všech typech silničních komunikací. 

Resumé

Kia Sportage byla a stále je oblíbené SUV s pořádnou tradicí, na kterou chce třetí současná generace důkladně navázat. To se jí dle našeho názoru povedlo, ale stále se u ní najdou nedostatky, které jí zbytečně sráží plusové body a tak i celkové hodnocení. Oproti předfaceliftované verzi je současná Sportage zase o něco lepším rodinným vozidlem a pokud automobilka časem zapracuje na spotřebě jejích motorů, pak se modelu Sportage bude dařit drtit konkurenci. 

Druhý názor - Jan Zýka

Není to tak dávno, co jsem jezdil omlazeným Hyundaiem ix35. Ten mě svým vzhledem příliš neoslovil a chováním na silnici více zklamal, než potěšil. Proto jsem přivítal, když nám do redakce přijela jeho nevlastní sestřička a já mohl vyzkoušet, kolik genů mají oba vozy společných a jestli má Sportage vůbec potenciální zákazníky a řidiče čím zaujmout.

Stačí pár sekund a je zřejmé, že minimálně pokud jde o vzhled, má KIA rozhodně našlápnuto. Dravá příď, vysoký ponton karoserie a menší plocha prosklení působí dynamičtěji a kompaktněji než designové vlnobití u ix35. A velmi podobný dojem mám i uvnitř. Palubní deska je členěna do logických celků, ovladače jsou snadno dosažitelné a sedí se přirozeněji. Achillovou patou se opět ukázalo místo pro řidičovo pravé koleno, menší postavy ale problémy mít nebudou. Radost mi udělaly stále méně obvyklé analogové ručičky teploty chladicí kapaliny i množství nafty v nádrži. Nelíbil se mi ale nevzhledný matný šedý plast s madlem a velkou plochou u páky ruční brzdy. A přitom by stačilo přidat plastu pro osvěžení zajímavou strukturu nebo texturu.

Sportage byla modernizací naladěna do sportovnější tóniny a je rozhodně tvrdší než hyundai. Oblouky dovede zdolávat ochotně a bez nervozity. Ta se projeví až při opravdu limitní jízdě na rozbitých površích. Odhlučnění podvozku ale mezi silné stránky rozhodně nepatří a posádka přejezdy nerovností nepřeslechne, stejně jako motor pod kapotou. Jeho výkon odpovídá základní naftové volbě a při plném obsazení nepočítejte s dynamickým svezením. Jako většina dieselů v dané objemové kategorii předvádí to nejlepší do 3.500 ot./min., točit jej dál nemá význam. Naopak už kolem 1500 ot./min. se na něj dá ve většině situací spolehnout. Stejně jako Romana mě ale zklamala spotřeba. Na papírových 4,8 l/100 km mimo město rovnou zapomeňte, stejně jako na udávanou kombinaci 5,3. Pod 6 litrů se dostanete jen při hodně šetrném zacházení, a když zapnete klimatizaci, s čísly začínajícími pětkou nepočítejte už vůbec. Vyšší spotřeba a méně komfortní podvozek jsou pro mě ale jediné nedostatky jinak velmi povedeného auta a ve svém osobním souboji ix35 vs. Sportage bych volil žilinskou rodačku. Překvapil mě příjemný posez za volantem, ergonomie ovládání i její vyzrálejší design.