TEST: Toyota Verso 1.6 D-4D Active - Japonec s německým srdcem

Pod pojmem facelift je ukryta hlavně nová přední maska, světlomety a přední nárazník. Vylepšení se dočkala i výbava, která je v základu nyní bohatší a zákazník má opravdu z čeho vybírat. Nám se na test podařilo získat Toyotu Verso pro letošní modelový rok, která byla navíc osazena úspornou naftovou jednotkou s objemem 1.6 D-4D a spolupracovala s manuální převodovkou se šesti stupni. 

Design

Jak už bylo zmíněno, rodinné Verso je několik let vyráběno ve stejné podobě a teprve před rokem prošlo faceliftem, který ale podle nás mohl být o něco důraznější. Přední část se nově dočkala skvěle vypadajících světlometů s čirou optikou, které v někom můžou evokovat dojem menšího modelu Auris. K tomu se přidává i pozměněná maska chladiče, jiný přední nárazník a typické velké logo značky. 

V zadní části se faceliftované Verso moc velkými změnami nechlubí a to je velká škoda, při porovnání se starším typem, se jejich zadní části téměř ničím nelišili a například zadní světlomety se stříbrným podkladem by už potřebovaly designovou obměnu. Páté dveře spolu se zadními svítilnami zůstaly naprosto beze změny, jediným novým prvkem vzadu je tak jen pozměněný nárazník a dva prolisy v rozích. 

Facelift Versa přinesl krom modernější přední části i nový bronzový lak karoserie, který nesl i náš testovaný exemplář. Tento odstín vypadá dost zajímavě a jeho název Avant Garde mluví sám za sebe. Aby toho nebylo málo, vůz stál na efektních litých 16“ kolech s pneumatikami o rozměru 205/60 R16. 

Interiér a výbava

Při usednutí do kabiny na vás jako první dýchne velká vzdušnost a prostornost. Místa je zde opravdu požehnaně a dlouhých cest se ve společnost Versa opravdu nemusíte bát. Pro někoho zastaralý tříramenný kožený volant padne dobře do ruky, ale jeho designová obměna by dle nás měla přijít co nejdříve. Látková sedadla poskytnou měkký posed, boční vedení je zde přiměřené, řidiče a spolujezdce do určité míry podrží a rozsah nastavení sedáku řidiče je skvělý, svou ideální pozici za volantem jsem si totiž našel téměř ihned. 

Palubní deska je nezvykle umístněna uprostřed a alespoň že je natočena směrem k řidičovým očím. Problém jsme měli s výhledem na ukazatel včasného přeřazení, kdy výhled na displej zakrývala horní část věnce volantu. Celkové zpracování ovladačů je u Versa typicky „japonské“ a devadesátá léta se zde stále někdy dosti připomínají. S nevzhlednými ovladači ovšem mají problém i jiné japonské značky, a tak se Toyotě dá tento nedostatek trochu odpustit. Poněkud netypické umístění má port pro USB flash disk, který si své místo našel o levého kolene spolujezdce v boční části středového panelu. Pokud si řidič chce za jízdy dopřát poslech své oblíbené muziky z USB disku, pak jedinou možností je zastavit a disk zapojit, při jízdě je totiž doslova nebezpečné disk zapojovat a „trefovat se“ někam do neznáma. 

MPV Verso je určeno primárně pro rodiny s malými dětmi a dlouhé cesty v plném obsazení jsou jeho životní náplní. Cestující vzadu proto přivítá trojice samostatně posuvných sedadel, u nichž lze měnit nejen pozici, ale i sklon opěradla. Naše Verso disponovalo pěti místy k sezení, ale za příplatek lze dokoupit i šesté a sedmé sedadlo. Tam bychom s vzhledem k celkové délce 4460 mm viděli snad jen opravdu malé děti. Pochvalu si zaslouží i objem zavazadelníku, kdy v základním uspořádání nabídne kufr plných 484 litrů objemu (měřeno pod hranu zadních oken), po sklopení zadní řady sedadel vznikne vodorovná ložná plocha, kdy už se vám naskytne místo o objemu 1009 litrů. K tomu se přidává i dvojité dno, kam se dají schovat drobnosti v podobě menšího nákupu. Verso tak opět dokazuje, že je tím pravým rodinným vozidlem a nabízí hodně prostoru nejen pro posádku. 

Náš testovaný kus byl ve výbavě Active spolu s paketem Super paket. Díky tomu se Verso dočkalo poměrně bohaté výbavy, kde nechybí nic z důležitých prvků pro běžný život. Naprostou novinkou je informační systém Toyota Touch 2, který je vcelku lehký na ovládání, reakce jsou rychlé a v nejlepší konfiguraci nabídne i WIFI připojení a nebo mapy Google Street View. Ve výbavě testovaného Versa jinak nechybělo devět airbagů včetně kolenního, zadní parkovací kamera, boční zatmavená okna, elektrické ovládání všech oken a zpětných zrcátek a nebo vyhřívána přední sedadla. Za příplatek se dají dokoupit jen některé už pro někoho nepotřebné prvky, jako jsou ostřikovače předních světlometů či panoramatická střecha s elektrickou roletou.

Motor a jízda

Nadpis testu jemně naznačil, že pod kapotou japonského Versa se ukrývá naftová motorizace, která pochází z Německa, konkrétně od výrobce BMW. Jedná se o populární čtyřválcový naftový motor s objemem 1.6 litru D-4D, jenž nabízí výkon 112 koní a točivý moment 270 Nm už při 1750 otáčkách za minutu. 

Jen pro zajímavost, Toyotu Verso si více 50% zákazníků pořídí právě s tímto naftovým čtyřválcem, což dokazuje, že se doopravdy jedná o velmi úspornou a spolehlivou pohonnou jednotku. Hned po vyjetí ze showroomu nás překvapilo, jak je motor živý a ochotně reaguje na plynový pedál. Motor se projevuje tichým projevem a při dálniční rychlosti 130 km/h do interiéru proniká spíše svist vzduchu než zvukový projev naftové jednotky. Svůj výkon 112 koní začne motor ukazovat už někde kolem 1400 otáček, kdy se začíná dostavovat prvotní porce slušného záběru a motor rázem dost ožije.

Se živou ale přitom úspornou jednotkou spolupracuje manuální šestistupňová převodovka, jejíž dráhy jsou přesné a jednotlivé stupně zapadají bez jakéhokoliv problému. Při rychlejším řazení se tu a tam dostaví „zadrhávání“, ovšem s ohledem na fakt, že Verso není sportovec nýbrž rodinné MPV, se to nedá považovat za nedostatek. V rychlosti 130 km/h motor točí 2300 ot/min a  nárokuje si jen něco kolem 5,8 litrů paliva. V městském provozu se projeví delší zpřevodování a tak není neobvyklé, že se ve městě budete proplétat se zařazenou dvojkou. Pro co největší úsporu paliva se u Toyoty rozhodli Verso osadit vypínatelným systémem Start Stop. Výsledkem je v kombinovaném režimu spotřeba 5,6 litru na 100 km, což je skvělý údaj vzhledem k tomu, že vůz byl permanentně z půlky obsazen a pohyboval se převážně na dálničních úsecích. Ve městě si Verso řeklo o 6,5 litru, za to ovšem mohla ranní špička v Pražských ulicích a zdlouhavé popojíždění a zastavování. 

Jízdní vlastnosti jsou u Versa velice dobré, podvozek totiž tlumí nerovnosti s grácii, čemuž napomáhá i měkké nastavení pružin. Ve předu najdeme zavěšení typu MacPherson, vzadu se usadila torzní tyč. Vůz pevně drží stopu, zatáčí velice dobře a snad jen přeposilované řízení, ze kterého občas nemáte vůbec nic, je vadou na celkovém skvělém jízdním projevu Versa. Z míry dokáží faceliftované Verso dostat až opravdu velké výmoly a nerovnosti, kdy se tu a tam v interiéru ozve nepříjemná rána. Je tedy potřeba při řízení věnovat větší pozornost poklopům od kanálů a různým dírám, jinak se z pohodové jízdy stane přesný opak. Za zmínku stojí i brzdy samotného Versa, které někdy dokázaly příjemně překvapit. Na 1635 kg těžký vůz je brzdová soustava naladěna opravdu ostře a kde kdo může mít z počátku problém s jejich přesným dávkováním. Po čase ale přijdete na to, že jejich ostrost je spíše výhoda a v kritické situaci vás Toyota nenechá v problémech, za což můžou ve standardu přítomné systémy ABS, ESP a EBD. 

Resumé

Jelikož Verso prošlo naším redakčním testem vůbec poprvé, byli sme moc zvědavi, jak si v testu povede. Naší redakcí prošlo velké množství zástupců kategorie MPV a tak si Toyota Verso musela u nás svou dobrou pozici tvrdě uhájit. Ke konci testu se jí to naštěstí podařilo a nebýt nevzhledných ovladačů na středovém panelu, zastaralého designu volantu a horšího odhlučnění od kol, Verso by se umístilo hodně vysoko. Jinak se ale jedná o skvělý rodinný japonský vůz, který je navíc s motorem 1.6 D4-D úsporný a živý. Kdo má tedy v oblibě vozy Toyota, požaduje velký prostor pro rodinu a chce přitom jezdit komfortně a relativně úsporně, faceliftované Verso je jednou z ideálních voleb.