TEST: Renault Mégane Coupé 1,2 Tce – svůdník z Francie

Renault Mégane brázdí silnice již od roku 1995. Tehdy se představila první generace, která nahradila Renault 19. Ve stejném roce přišel třídveřový model kupé, který nesl přízvisko Coach. Již tenkrát vypadal jako třídveřový hatchback, přitom se jednalo o klasické kupé. Již tehdy se jednalo o oblíbený třídveřový model a stejnak tomu je i dnes. Nyní tu máme na test třetí generaci, která relativně nedávno prošla faceliftem. Od první generace Méganu se velmi liší, přitom si dál nese podobné rysy. Stejně jako v roce 1995, i nyní chce zaujmout, poskytnout komfort a zároveň sportovní charakter. Co vše vám Mégane se třemi dveřmi a karoserií kupé nabídne?

Hned na začátek musím zmínit, že je tento konkrétní Mégane trochu v nevýhodě. Třídveřová karoserie u nás nepatří k příliš oblíbené. Možná je to proto, že jsou Češi zvyklý pouze na čtyř popřípadě pětidveřové varianty a bojí se, že když bude o dvoje dveře méně, ochudí se o něco výjimečného. Na tohle si odpovíme až v závěru. Jen ještě zmíním, že v zahraničí, například ve Velké Británii, jsou automobily s třídveřovou karosérií oblíbené a potkáváte je na silnicích velmi často.

Design – jednoduše povedený

Nejmenší Mégane s příplatkovým Paket GT Style, ke kterému si musíte přikoupit 16“ kola, umí upoutat pozornost široko daleko. V kombinaci s modrou metalízou Malte je to snad nejlepší volba. Během testu se přišlo na auto zblízka podívat několik kolemjdoucích a řidičů na parkovišti, až na jednoho konstatovali: „to auto vypadá dobře, to je Mégane?“, inu, Mégane umí udělat velkou prádu. Mégane Coupé působí celkově vyváženým dojmem, který lehce nabourává možná až moc velké logo výrobce na přední masce. Přední část je ve stylu dravého sporťáku, ostré hrany a pásy LED diod pro denní svícení podtrhují celkový „kukuč“.  Zadní část to je trochu jiná písnička. Možná za to může absence viditelné koncovky výfuku, nebo velmi zakulacený tvar třetích dveří a zadního nárazníku, prostě zezadu je Mégane slušňák, nikoliv dravec. Což je trochu škoda, nadruhou stranu, alespoň neprovokujete řidiče, které míjíte.

Interiér – účel světí prostředky

Prostor na předních sedadlech je prvotřídní, stejně tak i opora těla v zatáčkách. Zároveň nabídnou příjemně měkké výplně, které jsou ideální pro delší cestování. V podélném i příčném směru je místa dostatek. Nastupování vám mohou trochu ztížit velké dveře, které se otvírají dost do široka a na parkovištích u nákupních center budete mít někdy trochu problém neomlátit auto stojící vedle. Možná si myslíte, že na zadních sedadlech, je cestování jen „nouzovka“. Pravda to je ale jen poloviční. Pokud není posádka reprezentací České Republiky v basketbalu, tak bude mít cestující vzadu dost místa na kolena, místa na hlavu už moc nebude a pokud usadíte dozadu tři dospělé pasažéry, budou tam dost natěsno. Delší cesta lze absolvovat i bez následné celodenní masáže, i tak je zaměření Méganu Coupé jasné. Dva dospělí a na zadní sedadla ideálně děti popřípadě vnoučata. Zklamáním pro mě byla loketní opěrka. Nešla výškově ani podélně nastavit a raději bych uvítal tolikrát proklínanou loketní opěrku ve Fabii, než tuto. Naopak ovládání rádia, přehrávání hudby z USB, AUX-IN vstupu, Bluetooh popřípadě CD bylo perfektní a v případě Bluetooh daleko lepší než u Peugeotu 308. Další silnou stránkou byly odkládací prostory. Objemná schránka před spolujezdcem zvládla pojmout až neuvěřitelně mnoho věcí. Důmyslnou skrýš, respektive odkládací místo, můžete naleznout pod koberečky řidiče i spolujezdce, kam můžete schovat cennosti, které zrovna potřebujete nechat v autě. Co nejvíce kazí dojem z celého interiéru, jsou použité materiály. Nejen plasty, ale třeba také kožený potah volantu. Špatná kvalita plastů je viditelná na lehkém ušpinění popřípadě poškrábání. Na druhou stranu, vše perfektně lícovalo a nic v interiéru nevrzalo a tak i přes horší materiály, je interiér obstojný. Pokud se však má Renault na něco zaměřit při vývoji čtvrté generace Méganu, jsou to právě materiály.

Jízda – je to zábava

To co Mégane nezvládne v interiéru, dokáže dohnat podvozkem a částečně i motorem. Přeplňovaná zážehová „jednadvojka“ s označením Tce umí vyprodukovat až 115 koní. Není to nijak závratná hodnota, ale na relativně lehké kupé to stačí. Trhat asfalt nebudete, závodit na okreskách také ne. K zábavě za volantem to ale bohatě stačí, stejně jako k pohodovému přejíždění. Motor si nejvíce libuje v poklidné jízdě, kdy mu vyhovují otáčky kolem 2000-2300 kdy je k dispozici 190 Nm točivého momentu. Největší pozornost si však zaslouží podvozek. Francouzští inženýři si na něm dali záležet a je to znát. Mégane je díky němu velmi obratným autem, které se ochotně vrhá do zatáček a zvolenou stopu drží velmi ochotně a to i na typicky české rozbité silnici. Zároveň si umí poradit se všemi druhy nerovností a až na pár výjimek je zvládá perfektně odtlumit. Drobnou chybu si dovoluje jen v oblasti hluku. Při přejíždění nerovností si občas bouchne, což není cítit, ale slyšet. Ve výsledku je to auto, které v kombinaci s živým motorem a skvělým podvozkem, je radost řídit. Vraťme se ještě k motoru. Ten se sice nechá ochotně vytáčet, ale jednu chybu má. Úskalím motoru je spotřeba paliva. Motor by si měl z nádrže každých 100 kilometrů usrknout 5,3 litrů. Realita je ale hodně daleko od papírových hodnot. Přesně řečeno, v kombinovaném provozu s poměrem 40% dálnice 40% mimo město a 20% město, při testu jsem dosáhl hodnoty 6,9 litru. To nic nemění na tom, že jsem si při této jízdě i docela bavil.

Závěr – méně je více

Mégane Coupé dokázal, že třídveřová karoserie má smysl. Umí nabídnout nadprůměrné pohodlí a prostor pro dva dospělé cestující a když je potřeba tak i pro další tři. Zvládne pobavit, dovést k moři, na chatu a nebo na nákup. Bez újmy na cti zvládne nahradit pětidveřový hatchback. Pokud přeci jen potřebujete vozit více než dva dospělé, můžete přesednout do většího Mégane Hatchback popřípadě zvolit kombi. Kdo však chce dát sbohem všední konvenci, pro toho je Mégane Coupé předurčen a pokud se pro něj rozhodne, nebude litovat.

 

Celkové hodnocení: 85 %

 

Základní cena vozu: 304.900 Kč (1.6 / 81 kW Life)

Základní cena testované verze: 334.900 Kč (1.2 TCe / 85 kW Life)

Cena testovaného vozu + příplatková výbava: 381.700 Kč

 

KLADY:

-komfortní podvozek

-velkorysí prostor na předních sedadlech

-pružný motor

 

ZÁPORY:

-použité materiály v interiéru

-pevná loketní opěrka

 

Motorizace  

přeplňovaný zážehový čtyřválec

Válce / ventily: 4 / 4

Zdvihový objem (ccm): 1198

Nejvyšší výkon (kW / ot/min):  85 / 4500

Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 190 / 2000

Palivo: benzín

 

Výkon

Maximální rychlost (km/h): 190

Zrychlení 0 - 100 km/h (s): 10.9

Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 6.4 / 4.6 / 5.3