Testem prošla nejvyšší úroveň výbavy Premium Pack, a rovněž pod kapotou kombíku bilo naftové srdce - oproti sedanu však motor disponoval nejen o dva decilitry zvětšeným zdvihovým objemem, tj. 2.2 HDi, ale vyšší byl rovněž jeho výkon, a to přesně 125 kW/170 k. Narozdíl od sedanu byl motor spřažen se šestistupňovou manuální převodovkou, a byl rovněž vybaven filtrem pevných částic FAP.
Rozsáhlá funkční výbava vozu krom prvků dostupných již u úrovně Premium, tj. dvouzónová automatická klimatizace, automatické stěrače, světlomety s čidlem intenzity vnějšího světla, palubní počítač, integrovaný audiosystém, přehrávač CD s changerem, tempomat s omezovačem rychlosti, ovládání audiosystému a telefonu pod volantem, automaticky sklopná vnější zpětná zrcátka, elektrochromatická zpětná zrcátka, elektrické ovládání všech oken, centrální zamykání, parkovací senzory vepředu i vzadu či polokožené vyhřívané sedačky s Alcantarou, navíc obsahoval vyhřívané sedačky, xenonové světlomety s ostřikovači, akustické vrstvené čelní sklo, palubní GSM telefon, informační systém se zabudovanou navigací, kolenní airbag, či elektrochromatické zpětné zrcátko, a nechyběla rovněž celoprosklená střecha a výklopné sklo ve víku zavazadlového prostoru.
Silueta Peugeotu 407 SW působila poněkud vyváženěji, protože poměrně dlouhý přední převis lépe ladil s převisem zadním. Svůj podíl na vyváženější siuluetě možná má i světlá béžová metalíza, která dodává vozu spolu s rozměrnými sedmnáctipalcovými koly, obutými do pneumatikam o rozměru 215/55 R17, aristokratický nádech. Rozměrným předním světlometům s čirým překrytím sluší čočky xenonových projektorů a celke s výrazná přední maskou s velkým logem automobilky ladí se zařazením vozu do střední třídy. Své jistě přináší i chromované lišty na rozích předního a zadního nárazníku i nad ochrannými lištami na dveřích.
Protože jsme si interiér vozu poměrně podrobně popsali již při testu sedanu, věnujme se hlavně rozdílům. Zde je nejmarkantnější prosklená střecha, která je elektricky ovládaná. Při jejím plném odkrytí je totiž řidič i posádka doslova pohlcen vnějším světem, světlo proudí do kabiny v míře vrchovaté (aniž by se výrazněji zhoršovala čitelnost palubních přístrojů), a vyniká tak rodinné zaměření vozu, kdy se děti na zadních sedadlech mohou kochat malebnými výhledy. Výhodou takového kochání je, že si neustále nežádají pozornost řidiče, jsouce unešeny krajinou.
Další drobností, která přispívá k využitelnosti vozu, je samostatně výklopné sklo ve víku zavazadlového prostoru. Pokud například zapomenete naloži větrovku nebo deštník, nemusíte otevírat celé víko; otevřete si jen prosklenou část a na zadní plato, které je mimochodem nikoliv rolovací, nýbrž pevné a skládací (oceňuji!), si dáte, co jste zrovna zapomněli.
Přidaná hmotnost za zadní nápravou prospěla Peugeotu 407 SW i co se týká jízdních vlastností. Aniž by utrpěl komfort jízdy, stal se vůz méně nedotáčivým, ačkoliv pod kapotou je nejtěžší motor v nabídce. Na druhou stranu, proti sedanu se něco hmotnosti ušetřilo použitím manuální převodovky. To má pozitivní vliv i na dynamiku jízdy - silnější motor spolu s manuální převodovkou totiž navzdory vyšší pohotovostní hmotnosti kombíku znatelně zlepší dynamiku. Samozřejmě, že se Peugeot 407 SW stále hodí spíše na dálniční jízdu než do utažených vlásenek, ale přesto jej lze považovat za obratný a dynamický vůz, a to i při plném obsazení.
Vyšší výkon motoru a větší zdvihový objem se zajisté podepisují na spotřebě nafty, ale zvýšený apetit kompenzuje použití manuální převodovky namísto automatu. Spotřeba tak vychází velmi podobně, jako u předešlého testu sedanu - při důchodcovském stylu na okreskách se drží na zhruba 5,5 litech na sto kilometrů jízdy, na dálnici se pohybuje kolem sedmi litrů při povolených limitech až k hodnotám přes deset litrů při rychlých přesunech, a ve městě počítejte s apetitem zhruba sedmi a půl až osmi litrů nafty.
Mám-li subjektivně srovnat sedan s kombíkem, dávám přednost rodinnějšímu SW. Nejen že nabídne pár vychytávek navíc, ale pro mě má i vyváženější charakter a příplatek 37 tisíc korun za to jistojistě stojí.
Zdroj: www.autoroad.cz, Jan Fiala
