REDAKČNÍ TEST: Po roce jsme pro vás opět otestovali Peugeot 308, ale tentokrát v karosářské verzi SW, tedy kombi s prosklenou střechou a možností osazení sedmi sedadly. Zajímá vás, jak se liší od hatchbacku? Pak tedy čtěte dále ...
Opět jsme pod kapotou našli dieselový agregát 1.6 HDi, jenž byl naladěn na výkon 80 kW/110k, osazen filtrem pevných částic FAP a spřažen se šestistupňovou, manuálně řazenou převodovkou. Vůz byl ve výbavě Premium Pack a tak nechyběl multifunkční displej C, kožený volant, hliníková kola Santiaguito 16", pack Look Ochrana, rádio CD MP3 s ovládáním u volantu, Pack Viditelnost 1, Pack Confort, automatická dvouzónová klimatizace, elektricky sklopná vnější zpětná zrcátka + elektrochromatické vnitřní zpětné zrcátko, panoramatická střecha, osvěžovač vzduchu, regulátor a omezovač rychlosti, hlavové airbagy, automatické stěrače + samočinná aktivace světlometů, a reflexní, atermické a akustické čelní sklo.
Motoricky tedy šlo o stejný vůz, který jsme otestovali před rokem, a můžeme tak směle srovnat, jak se jiná karoserie projevila na jízdních vlastnostech i agilitě vozu = ale to až později. Podívejme se totiž nejprve na vizuální rozdíly hatchbacku a kombi.
Přední část je logicky stejná - a tak i u kombi dominuje výrazná přední část karoserie, s elegantními liniemi a obrovským lvem, logem automobilky. Stejná jsou i přední mlhová světla, tvarovaná podobně jako u většího a staršího bratříčka, modelu 407, a elegatní boční směrová světla, integrovaná do spodní části držáků vnějších zpětných zrcátek.
Rozdíl je v zadní polovině vozu, a to nepřehlédnutelný. Tak, jak se mi linie hatchbacku líbily, tak se mi linie kombi zdají neladící s přední částí, a vůbec neodpovídající eleganci přední půlky vozu. Podobně jako u kombi 207 a 407 je zadní okno profilově tvarováno do trojúhelníku, podobně, jako například u Seatu Altea nebo Toledo. Mně osobně je tento design nepříjemný, protože splývající linie přední kapoty a střechy jsou náhle narušeny ostrými úhly opačně sklopeného zadního C sloupku.
Spolu s prohnutým tvarováním zadních světel tak C sloupek působí jako směrová pera šípu. Ocenil jsem naopak eleganci stříbrných střešních ližin. Tvarování zadních partií nicméně není ani aerodynamicky nejlepší - v zimním počasí se na vlhkých silnicích zadní víko kufru velice rychle špinilo a jeho otevření tak vždy znamenalo umazanou ruku.
Po usednutí do vozu mě již nic nepřekvapilo, a tak jsem ani nehledal vypínač protiprokluzového systému, který ve voze prostě a jednoduše není. Co mě tentokrát ale zklamalo, byla horší ergonomie. Na centrálním displeji mezi budíky rychloměru a otáčkoměru je například možno sledovat průměrnou či okamžitou spotřebu vozu, nebo ujeté kilometry, ale bohužel, jeden z nejpodstatnějších údajů v zimním období, tedy údaj o vnější teplotě, je zobrazen jen malým písmem na centrálním displeji nad rádiem, společně s údaji o naladěné stanici či hrané skladbě. Neobvyklé je také použití čtyř samostatných ovládacích páček - dvou na každé straně volantu. Pod páčkou světel a blikačů je páčka pro ovládání tempomatu a omezovače rychlosti, a pod páčkou stěračů a ostřikovačů je ovladač rádia.
Nepřišel jsem na chuť ani zapínání automatických stěračů. Ty se totiž zapnou zmáčknutím páčky do odpružené dolní polohy, která slouží rovněž pro jednorázové setření čelního skla. A tak po jednorázovém setření se zapne automatické stěrání a i při jemném mlžení stírá poměrně často. Vypnutí automatického stírání se provede přepnutím do první polohy stírání a opětného přepnutí zpět do polohy klidové.
Sedadla kombíku jsou, stejně jako u hatchbacku, výrazně profilována a s vynikajícím bočním vedením. Mají optimální tuhost, takže ani po delší jízdě netrpí cestující únavou. Skvělé dojmy především v jasných a slunečných dnech poskutuje prosklená střecha modelu SW. Prosklení se táhne od čelního skla až k C sloupku, a i dětem na zadních sedadlech tak umožní sledovat oblohu a přírodu kolem vozu. Ve voze nebyla sedadla pro sedmou řadu, ale vůz byl na ně připraven - včetně bezpečnostních pásů. Příkladná je variabilita, kdy všechna tři sedadla ve druhé řadě jsou samostatně vyjímatelná, posuvná a sklopná. Lze také vyjmout prostřední zadní sedadlo, dát je do třetí řady, a zbylá dvě sedadla ve druhé řadě posunout k sobě a vytvořit tím komfortní a prostorné posezení.
Zavazadlový prostor má základní objem 624 litrů, ale vyjmutím zadních sedadel jej lze zvětšit až na neuvěřitelných 2149 litrů (využitím prostoru až po střechu). V zavazadlovém prostoru potěší spousta drobností, například jeho vyjímatelné osvětlení, které po vyjmutí z vozu funguje jako kapesní svítilna. Škoda jen, že v palubní síti se po vypnutí motoru do 3 minut vypne i napětí, a nelze tak bez běžícího motoru (ani při zapnutém zapalování) napájet vnější přístroje, například nabíječku mobilu, autochladničku a podobně.
Vůz byl po převzetí zcela nový - měl najeto jen tisíc kilometrů. Přesto se motor 1.6 HDI projevoval jemně, měl skvělý zvukový projev a již nezajetý se vyznačoval střídmostí a perfektním odhlučněním.
Při jízdě po dálnici si motor při dodržování povolených rychlostí řekl v průměru o 5,8 litru paliva, ve městě pak ještě o půllitr více. Na okreskách si pak při jízdě devadesátkou řekne o pouhé 4 litry nafty. Bez problémů tak lze jezdit se spotřebou lehce nad 5 litrů, a to prosím hovoříme o spotřebě běžné, bez snahy o dosažení co nejnižší spotřeby. Při ní se totiž lze dostat na hodnoty 4,5 litru, nebo i níže, pokud se vyvarujeme jízd ve městě. A to jsou na rodinné kombi hodnoty vskutku skvělé.
Samotná jízda je příjemná, charakter motoru umožňuje jak klidnou jízdu v nízkých otáčkách, tak dynamičtější jízdu, při které přijde k užitku funkce overboost, jež dočasně při plném sešlápnutí plynového pedálu zvyšuje dodávaný maximální točivý moment o 20 Nm. Motor se sbírá již od nějakých 1500 otáček a plynule bez kopanců zatahuje až k hranici 4000 otáček, kde pomalu ztrácí dech - ale opravdu pomalu, nekoná se žádná "náhlá smrt", pokud je to nezbytné, dá se motor vytočit až někam k 4700 otáčkám.
Ve srovnání s hatchbackem má ale při dynamičtější jízdě kombi jízdní vlastnosti horší. Vůz je nedotáčivější, ale to se v určitém okamžiku kvůli těžší zádi a délce překlopí do přetáčivosti. Zkrátka je kombi rodinnějšího zaměření, a v rychle projížděných zatáčkách postrádá jistotu hatchbacku.
Celkově se tedy Peugeot 308 SW povedl. Jde o výborný rodinný vůz nižší střední třídy, a důstojného nástupce modelu 307 SW. A jistě bude úspěšně čeřit vody mezi Golfy Variant, Octaviemi kombi, Focusy kombi, Megany kombi, a dalšími přímými konkurenty.
Zdroj: www.auto-news.cz, Jan Fiala, foto Tomáš Musil
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.
Mercedes-Benz oznámil prudký propad zisku za druhé čtvrtletí letošního roku. Automobilka přiznává, že hlavními důvody jsou dodatečná cla v USA a oslabující prodej v Číně. Kvůli tomu německý výrobce luxusních aut přehodnocuje svůj výhled tržeb na celý rok a očekává jejich výrazný pokles. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
S bezpečností dětí na cestách není radno experimentovat. Autosedačka je jedním z nejdůležitějších vybavení pro rodiče a výběr té pravé ovlivní ochranu vašich nejmenších během jízdy. Mezi mnoha značkami, které jsou na trhu autosedaček k mání, vynikají tři z nich – RÖMER, CYBEX a RECARO. Proč jsou mezi rodiči i odborníky v oblasti bezpečnosti tak oblíbené? Čtěte dál!
Elektrifikace postupuje a do měst se kromě velkých SUV začínají tlačit i elektromobily výrazně kompaktnějších rozměrů. Hyundai Inster je jedním z nich – čistě elektrický prcek, který vsází na originální design, užitečnou výbavu a kompaktní rozměry usnadňující městské jízdy. Dokáže však obstát i mimo městské prostředí? A jaká je jeho reálná konkurenceschopnost při ceně, která v našem případě přesáhla hranici 800 tisíc korun?
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.