TEST: Toyota RAV-4 2.2 D-4D

Oba jsme s RAVkou najeli pěkných pár kilometrů a máme  z ní úplně jiné pocity, přečtete si tedy unikátní dvojtest.

A kdo tedy RAVku otestuje? Marek, mladíček, kterého netíží žádné rodinné povinnosti, takže rád obětuje vysoký prostor bezpečí za jiné vlastnosti a celkově mu SUV příliš nechutnají...

...a Honza,  který

přichází do nejlepších let, má rodinu se dvěma dětmi, má za sebou zkušenosti z motokárového sportu a upřednostňuje pohodlí, bezpečí, praktičnost a nízké provozní náklady proti sportovnu, protože toho si na závodních drahách užil dost a stačila mu osobní zkušenost svědka u vážné dopravní nehody.

Nejdřív ovšem trochu historie. Toyota RAV4 je jedním z aut, které přinesly do Evropy vlnu SUV, občas se říká, že RAV4 je zakladatel této kategorie. První generace přišla na trh v roce 1994 a sklidila velký úspěch, stala se snem všech, kteří touží po autě se zvýšenou karosérií a úměrně tomu zvýšeným pocitem bezpečí. Dvě generace uplynuly jako voda a roku 2006 přišla RAV4 zbrusu nová. Právě tu jsme získali do testu.

Pojďme na design. Toyota učila pro třetí generaci kabátek, který se velmi podobá generaci předcházející, skoro bych řekl, že je lehké obě generace zaměnit. Exteriér nevypadá tak velký jak ve skutečnosti je. Pro RAV typická přední maska se dvěma vodorovnými chromovanými pruhy, dozadu protažená světla, kulaté mlhovky  a pod tím nárazník tvarovaný tak, aby umožnil co nejvyšší hodnotu nájezdového úhlu, to všechno dělá docela jedineční, nepříliš agresivní, ovšem sebevědomý dojem, který podtrhuje dobře padnoutcí tmavě modrá barva.

Boční pohled odhalí opravdu velká kola, která se ukrývají v blatnících. Celkově je boční linie čistá, bez výraznějších prvků. Naruší ji jen inverzně skloněný zadní sloupek a pod ním zadní lampy, které zabíhají do boku karoserie. Vyniknou i stříbrně lakované ližiny, podobně jako páté kolo, zkrátka rezerva umístěná na zadních dveřích.

Až záď mi přijde maliko zvláštní. Je to dán maximalizací prostoru dveří, což s sebou přineslo minimalizaci místa pro zadní svítilny. Ty jsou trochu ustrčené na krajích. Zadní dveře se otevírají do boku a to na špatnou stranu, směrem k chodníku. Je to samozřejmě dáno tím, že auto je z Japonska a tam se jezdí na opačné straně silnice.

Celkově je RAV docela pohledným kusem auta. Jak vzhledem, tak svými rozměry si budí jakousi přirozenou autoritu. Až na ty utisklé lampy na zádi se mi RAV oproti původním očekáváním docela líbí, co ty na ho Honzo?

Obecně vozy kategorie SUV taky moc nemusím. Jednak mimo silnice jezdím jen velmi zřídka, pohon všech kol využiju nanejvýš v zimě, když jedeme s rodinou na hory, a mám nějak vozy této kategorie spojeny s nestřídmostí a vysokými provozními náklady.

Toyota RAV mě však velmi příjemně překvapila - ani ne tak dostatkem prostoru, to jsem od vozu daného typu očekával, ale především neuvěřitelně úsporným dieselovým motorem. Výkon 100kW/136 koní je dostatečný.

Ale popořadě - narozdíl od Marka mi připadá rozdíl mezi současnou a předešlou generací Toyoty RAV4 zřetelný na první pohled, oba vozy si nepletu. Na SUV jde o design střídmý, který dovedně maskuje schopnosti vozu, ale drobné detaily prozrazují, s kým máme tu čest.

Podobně jako Marek oceňuji vkusnou kombinaci barvy karoserie a stříbrných ližin, také žehrám na nepraktické zadní dveře - pokud zaparkujete do řady aut, dveře jednoduše neotevřete, jsou příliš velké a otevírají se celé. Menší zadní svítilny mi nevadí, design exteriéru je docela vyvážený.

Uvnitř vozu je spousta místa. Pro čtyřčlennou rodinu až nadbytek. Vepředu se usadí dva dospělí ve veškerém komfortu, a vzadu pořád zbývá prostor nejen pro dvě děti - klidně by se sem vešli dva dospělí a jedno dítě doprostřed. Všude je dostatek odkládacích prostor, vtipné je řešení horní odkládací schránky na drobnosti před spolujezdcem - opakovaným stiskem tlačítka se její víko střídavě zasouvá a vysouvá.

Oceňujeme také dobře fungující dvouzónovou klimatizaci i možnost elektronicky zapínat a vypínat pohon všech kol za jízdy - možnost odpojení pohonu jedné nápravy přispívá ke snížení spotřeby. Ta se i při jízdě s klimatizací v běžném provozu dostává pod 5 litrů a stoupá jen při dlouhém popojíždění ve městě či rychlé jízdě na dálnici (při tempomatových 140, tedy dle GPS 129 km/h, ale stále velice příjemných 5,2 l/100km). I tak ale za celou dobu testu po ujetí 1200 kilometrů činí výsledná hodnota neuvěřitelných 5,5 l/100km.

RAVka také na SUV příjemně "žehlí" nerovnosti a dobře drží stopu v zatáčkách, aniž by se nadměrně nakláněla. V lehkém terénu naopak prokazuje suverenitu a dobré nájezdové úhly, takže si "neškrtneme" nijak často. Samozřejmě, že do skutečného terénu to nebude, ale to snad od tohoto vozu ani nikdo neočekává ...

Celkově hodnotím RAV jako velice příjemné překvapení, s příjemnou cenou, vysokou mírou bezpečnosti a úspornosti i dostatkem prostoru pro cestující i zavazadla. Vtipná řešení si prohlédněte na fotografiích zavazadlového prostoru - i tam se skrývají schránky, ale zároveň lze docílit jeho zcela rovného dna. Prostě ideální!

Marek Litzman & Jan Fiala