TEST: Hyundai i30 SW - evropská Korea

Kde se vzal, tu se vzal

Hyundai i30 rukama našich testovacích jezdců již jednou prošel, to v tomto testu. Ovšem potěšila nás nabídka testu i prostorné verze i30 CW. Jak si vedla?

Hyundai i30 je v nabídce korejské automobilky docela novinkou. Její základ je veskrze shodný s Kií cee‘d, liší se především designem. Účel je jasný, Kia má hráti na mladistvější a sportovnější notu, Hyundai se snaží vypadat solidněji.

Kia se vyrábí v Žilině, což je dostatečně dobrý důvod k tomu, aby i30 byla pro změnu vyráběna u nás a to v továrně v Nošovicích. Ta sice v době psaní testu ještě nevyrábí, nicméně vše se rychle blíží a v průběhu října by se již mohla na svět podívat první testovací série Hyundaie i30 made in Czech Republic.

Podobně jako cee‘d, i i30 je kompletně evropským vozem, oba modely totiž byly navrženy v Německu a měly by tak vyhovovat vkusu místních zákazníků.

Hyundai i30 nemá přímého předchůdce. Ve výrobní řadě nahrazuje dřívější liftback Elantra, ovšem už podle toho, že se kompletně změnily nabízené karoserie, nelze i30 přímo označovat za nástupce. Elantra se k tomu všemu na některých trzích dále prodává a to dokonce v úplně nové karoserii. Základ je ne náhodou převzat z i30. Trh v Evropě ovšem víc ocení hatchback a kombi, výsledek tak není nijak překvapující.

Korea á la Evropa

Na designu je vidět, že se korejci chtěli Evropě zavděčit jak to jen šlo. Ačkoliv se hrdě hlásí k firemní značce, nedává na sobě zbytečně dávat znát, že není odsud, že má kořeny jinde. Je líbivý.

Na designu asi nenajdeme žádnou hranu. Vše je uhlazené, nepříliš výrazné, ale typické. Když už si i30 všimnete, nebudete ji mít problém identifikovat.

SPZ překrývá čtyřúhelníkový otvor, kterým do motoru proudí litry čerstvého vzduchu. Nad ním najdeme chromovanou linku, uprostřed které najdeme tradiční znak Hyundaie, totiž stylizované Háčko.

Po bocích najdeme čiře překryté světlomety a mlhovky. Dozadu protažené světlomety oživuje právě „trn“, který směřuje vzad a nese v sobě blinkr.

Boční pohled konečně odhalí typickou siluetu kombíku. Kombi není připojeno nijak násilně, spíše naopak je velmi citlivě připojeno a mám téměř chuť napsat, že hatchback vypadá jako kombík s useknutým zadkem. Kombi se mi opravdu líbí o něco více, je vyvážené, pěkné.

Záď je naprosto typická opravdu masivními světlomety. Je jim věnovaná velká část posledních sloupků a mezi nimi a dveřmi již nenajdeme ani kousek železa. Tím, že jsou umístěny vysoko, celá záď vypadá mohutně až MPVčkově, především z bočního a profilového pohledu. Oproti tomu to jistě přispívá k lepší viditelnosti všech světel.

Hyundai i30 není krásným autem. Je takový, že snad není nikdo, kdo by se jejím vzhledem cítil uražen. Je docela líbivý a dává si pozor na nepěkné detaily, které potom zbytečně shazují celek. Spokojenost.

Interiérem

A co interiér? Rozhodně není špatný. Nahoře nalezneme praktickou odkládací schránku, těch je po interiéru rozeseto více. Pod ním v tradičním sledu rádio a klimatizace. Velmi se těším z umístění výdechů ventilace po stranách, méně překážejí. Klimatizace je jednoduchá, konkurence dnes již umí dvouzónovou. Pod klimatizací nalezneme další box.

Na tradičním místě najdeme i řadící páku. Vypadá trochu nepěkně, ovšem funguje dobře. Potěšila nás přítomnost loketní opěrky.

Interiér je dobře zpracován, nic nikde nevrže. Konkurence umí lepší materiály, ovšem o tom to v tomto případě není.

Druhá řada se už od krátké verze liší. Hyundai totiž natáhl rozvor, zadní řada je tedy prostorná a sám za sebou (180 cm) jsem měl místa, že bych se nebál ani cesty k moři.

Největší změnou je kufr. Právě to je hlavní důvod proč jsme tento kousek otestovali, ještě jednou totiž odkáži na starší test krátké verze pro porovnání.

Využitelnost toho „našeho“ kufru byla snížena přepážkou nutnou pro odpočet DPH. I přesto jsme ocenili poměrně velkou ložnou plochu, která zaručila pěkné číslo objemu. Kufr není dokonale obdélníkový, na jeho bocích vystupují kryty podběhů kol. Litříky objemu ovšem naskakují právě díky místu, za kterým by jinak byly jen pomocné dutiny pro povinnou výbavu.

Podlaha kufru je dvojitá. Pod tou první najdeme systém schránek, prostorů a prostůrků, pod nimi ještě rezervu. Díky dvojitému dnu kufru nemá Hyundai i30 téměř žádný schod na hraně zavazadlového prostoru. Oproti tomu musíme společnost pokárat, protože při sklopení zadních sedadel nelze vytvořit opravdu rovný prostor, opěradla budou trochu skloněná.

Kia cee‘d zvolila jinou strategii. Oproti zadním sedadlům preferuje kufr, který je sice větší, méně místa ovšem potom mají cestující vzadu. Vše je na preferencích kupujících.

Diesel mu chutná

Nahoďme motor, jdeme na silnici. 1,6 CRDi, to je jméno dieselu, který jsme měli pod kapotou. Z dřívějších setkání víme, že Korejci malé diesely umí, jsou příjemné, mají lineární výkon a poměrně kultivovaný projev. Testovaný kousek nás nezklamal. Jistě, není to nejsametovější diesel, který jsme kdy měli v ruce, takový 1,6 TDCi od Fordu je ještě o něco jemnější, ovšem to jsme zase v jiných cenách.

Další věcí, která uměla znepříjemnit život, je převodovka. Ne že by byla špatná, kvalty tam padají docela přesně a ani dráhy nejsou špatné, ale jsme v roce 2008 a jsem toho názoru, že v této době už nemají 5stupňové převodovky na trhu místo. Ano, pětikvalt je jedním z největších negativ celého auta. K tomu automat je možné mít jen se čtyřmi stupni a manuální šestikvalt nabídne jen vrcholný dieselový dvoulitr.

Na silnici se i30 chová dobře. Opět nesmíme srovnávat s Golfy a podobnými auty, ovšem Hyundai nejezdí o tolik hůře o kolik je levnější. I díky dlouhému rozvoru je stabilní a nemá snahu dělat neplechu. Jistě, není to auto pro piloty F1, už kvůli tomu že jde o kombík a kila hmotnosti jsou oproti krátké verzi znát, ovšem dlouhý rozvor zase přidá stability na dálničních trasách.

Ceníkem

A teď to na co se prodejci i kupující těší nejvíc, pohled do ceníku. Malé velké auto je možné podle oficiálního ceníku pořídit od 359 tisíc korun, bez DPH již od 319 tisíc. I v základu najdeme šestici airbagů, z čehož ty okenní budou i pro zadní řadu sedadel, palubní počítač a rádio s přehráváním mp3 a vstupem USB.

Naše výbava Style měla kupříkladu mlhovky, ESP a další elektronické systémy, automatickou klimu, dešťový senzor, monitorování tlaku v pneu atd.

Kompletní ceník potom naleznete na této adrese.

A nakonec to hlavní. Ano, při krátkém setkání se nám dlouhá i30 líbila. Jako největší nevýhodu vidíme pětikvalt, ostatní nedostatky jsme mu ochotni vzhledem k příjemné ceně prominout.