Test: Korejec z Nošovic - Hyundai i30

by se měl vyrábět model nižší střední třídy Hyundai i30, který jsme podrobili redakčnímu testu. Korejec z Německa 

Hyundai i30 je sourozencem jiného korejského vozu - Kia Cee'd. Podobně jako ona byl kompletně navržen v Německu a vyznačuje se tak evropským designem i použitím srovnatelných materiálů, které za evropskými vozy nezaostávají nejen ve kvalitě, ale ani ve zpracování a přesnosti lícování.

S modelem Kia Cee'd sdílí Hyundai i30 podvozek i motory, ale tvary karoserie, materiály přístrojové desky i barva jejího podsvícení jsou jiné.

Motorová paleta

Pod kapotou Hyundai i30 se můžeme setkat se třemi benzinovými motory o objemu 1.4, 1.6 a 2.0 litru. Dieselové pohonné jednotky jsou zastoupeny  rovněž třemi motory, a to dvojicí motorů o objemu 1.6 litru a dvoulitrem.

Základ nabídky tvoří benzinová "jedna-čtyřka", která je atmosféricky plněná a disponuje systémem plynule proměnného časování ventilů CVVT. Díky tomu se podařilo z daného objemu získat výkon 80 kW v 6200 otáčkách a točivý moment vrcholí na hodnotě 137 Nm v 5000 otáčkách za minutu. Vůz akceleruje z klidu na 100 km/h za 11,6s, dosáhne maximální rychlosti 187 km/h a to vše při kombinované spotřebě benzinu 6,1 l/100km. Druhým benzinovým motorem je atmosféricky plněná jednotka o objemu 1.6 l. Ta se opět může pyšnit systémem plynule proměnného časování ventilů CVVT a dává maximální výkon 90kW v 6200 otáčkách. Točivý moment 154 Nm je dosahován v 4200 otáčkách, vůz zrychlí z klidu na 100km/h za 11 sekund a dosáhne maximální rychlosti 192 km/h při kombinované spotřebě 6,2 l/100km. Nejvýkonnějším benzinovým motorem je dvoulitr. Jeho maximální výkon je 105 kW v 6000 otáčkách, nejvyšší točivý moment 186 Nm je dosahován ve 4600 otáčkách. Zrychlení z klidu na 100km/h trvá 10,6 sekundy a ručička tachometru se zastaví na hodnotě 205 km/h. Kombinovaná spotřeba dvoulitru je 7,1 l/100km. Dva dieselové motory 1.6 CRDi se liší jen výkonem. Slabší verze produkuje výkon 66kW ve 4000 otáčkách a její maximum točivého momentu je 235 Nm v rozmezí 1750-2500 otáček. Zrychlení z klidu na 100 km/h trvá 14,9 sekundy. Maximální rychlost vozu je 172 km/h při nízké spotřebě nafty 4,7 l/100km. Výkonnější motor 1.6 CDRi dává výkon 85kW ve 4000 otáčkách a maximální točivý moment 255 Nm je k dispozici v rozmezí 1900-2750 otáček za minutu. S tímto motorem zrychlí Hyundai i30 z klidu na 100 km/h za 11,5s a dosáhne maximální rychlosti 188 km/h. Také tento motor si žádá průměrně 4,7 l nafty na každých 100km jízdy. Nejvýkonnější dvoulitrový turbodiesel 2.0 CRDi dává výkon 103 kW v 3800 otáčkách a točivý moment 304 Nm v rozmezí 1900-2500 otáček. Zrychlení z klidu na 100 km/h čin í 10,3 sekundy a maximálka dosahuje 205 km/h při spotřebě 5,5 l/100km.   My jsme testovali vůz s benzinovou, atmosféricky plněnou jednotku o objemu 1.6 l. Šlo tedy o stejný motor, jaký jsme měli pod kapotou Kia Cee'd a rovněž v tomto případě se choval skvěle, měl nízkou spotřebu paliva a přitom dával autu dostatek dynamiky.

Design vozu

Vůz se vyznačuje evropskými tvary. Přední straně dominuje výrazná maska s logem automobilky. Kapota s klínovitým profilem se pak kolem masky sbíhá do přeního nárazníku, v jehož spodní části vytváří opticky výrazný nasávací otvor chladicího vzduchu. v rozích blatníků jsou umístěny povedené kapkovité světlomety, pod nimi malé kulaté mlhovky. Při bočním pohledu zaujmou dynamické linie, odlehčené prolisem ve spodní části dveří. Narozdíl od sourozence Kia Cee'd je ale použit odlišný design zadní části vozu, tedy především pátých dveří a zadních koncových svítilen. Při pohledu na ně jsem zavzpomínal na Volvo C30, tedy spíše jeho opticky zajímavé, ale podle mého názoru nepraktické provedení zadní části vozu. Kia se mi prostě líbí víc a to nejen z pohledu praktičnosti, ale i estetiky.

Uvnitř vozu je modré podsvícení přístrojů - skoro jako bychom jeli ve Volkswagenu a ne voze Hyundai. Palubní deska je vyrobena z jiných materiálů než u značky Kia, a přestože je designově stejná, právě kvůli tvrdším materiálům dostal Hyundai i30 v crashtestu o několik bodů měné než Kia Cee'd - hrozí totiž větší újmou pro nohy řidiče. Ovládacích prvky jsou dobře přístupné, tedy až na tlačítko, kterým se přepíná zobrazení jednotlivývh funkcí na palubním počítači. To je totiž umístěno pod přístroji na pravé straně volantu a k jeho stisknutí tedy řidič musí pravou rukou volant pustit. Navíc není v přímém zorném poli řidiče a tak jeho hledání může snížit pozornost řidiče vzhledem k situaci na silnici. Sedačky jsou příjemné, mají jisté boční vedení a přitom nejsou tvrdé, takže ani cesování na delší vzdálenosti není problémem. Zavazadlový prostor má objem 340 litrů.

Hyundai i30 nemá překvapivě stejnou záruku jako Kia Cee´d. Hyundai u svých vozů včetně modelu i30 poskytuje standardně tříletou záruku, která není omezena počtem ujetých kilometrů. Rozdíly jsou proti Kia Cee´d také v cenách a stupních výbavy. Obecně je Hyundai dražší, ale nabízí levnější základní dieselovou verzi, protože Kia motor 1.6 CRDi 66kW vůbec nemá v nabídce. Pro zajímavost, základní cena testovaného provedení 1,6i CVVT Comfort činí 429 900 Kč.

Jízdní dojmy

Protože jde podvozkově i motoricky o stejný vůz jako Kia Cee'd, mohu rovnou opsat to, co jsem uváděl už u ní. Po usednutí do vozu a nastartování je vše velmi přirozené. Motor je příkladně tichý, všechny ovládací prvky jsou na svých místech. Spojka jde lehce a řazení má přesné dráhy, byť s francouzskou gumovostí na dorazech. Obdobně lze hodnotit také podvozek - je kombinací francouzského a německého naladění. Umožňuje poměrně komfortní a plavnou jízdu přes nerovnosti, přesto dobře drží zvolenou jízdní stopu a boční náklony v zatáčkách jsou přiměřené. Motor se projevoval díky systému CVVT velice příjemně - měl dostatečný zátah v nízkých otáčkách a nabízel výborný výkon nad 4000 otáčkami. Přitom i akustický projev motoru byl velice dobrý a hluk obtěžoval až nad hladinou 5200 otáček. Aerodynamika vozu je dobrá, vyšší míru aerodynamického hluku lze pozorovat až při jízdě rychlostí 140 km/h, pořád však je bezproblémově možné normálně ve voze komunikovat. Při dálniční jízdě nebyl problém cestovat stálou rychlostí 150 km/h, přičemž při nutnosti náhlého zastavení je potřeba ocenit kotoučové brzdy na všech kolech - decelerace je skutečně výborná a brzdy netrpí fadingem. Také naladění systému ABS je příjemné, není totiž tak citlivé, jako u některých konkurentů, a na suchém asfaltu brzdí auto vskutku nadprůměrně dobře.

Spotřeba vozu byla překvapivě vyšší, než u Kia Cee'd. Na konci testu se pohybovala na úrovni 6,6 l/100km, tedy o necelý půllitr výše než u Kie. Přesto spotřebu hodnotím na jedničku. Nutné je vyzdvihnout i pružnost motoru a především jeho lineární charakteristiku bez výrazných špiček. Opět potěšilo ovládání rádia na volantu. Je snadné i poslepu stisknout potřebné tlačítko, které má navíc jasnou zpětnou vazbu.

Pochvala závěrem

Hyundai i30 je povedeným vozem, ketrý nemá s původními "korejci" nic společného. Jde o plnohodnotný vůz nižší střední třídy, který za atraktivní cenu nabízí dobrou kvalitu, úsporné a výkonné motory a dostatek prostoru pro běžnou českou rodinu. Škoda, že jsme nemohli otestovat původně slíbenou verzi s turbodieselem, abychom srovnali sourozence i po stránce dynamiky a ekonomie provozu. Podobně jako u automobilky Kia předpokládám, že ještě atraktivnější bude Hyundai i30 v provedení kombi, které by se mělo dostat na náš trh začátkem roku 2008.

Foto: www.auto-news.cz