REDAKČNÍ TEST: Toužíte po robustním, bezpečném, luxusním a prestižním automobilu, který lze využít nejen k obyčejné přepravě z místa A do místa B, ale také k hrátkám v terénu nebo k přepravě nadprůměrného množství zavazadel? Pak byste rozhodně do výběru měli zahrnout vrchol nabídky švédské
automobilky Volvo, konkrétně model XC-90. My jsme měli možnost důkladně prověřit kvality tohoto vozu ve výbavě Sport s přeplňovaným dieselovým motorem D5, který je nejúspornějším a současně nejslabším v nabídce motorizací.
Po usednutí do vozu vás obklopí pravý švédský luxus. Sedačky jsou potaženy příjemnou kůží, kolem vás je dostatek ve všech směrech a z vozu doslova čiší odolnost, která je podpořena i vyšším posedem. Aby ne - Volvo XC-90 je totiž vůz kategorie SUV s pohonem všech kol, a nebojí se tak ani na silnici, ani v terénu.
Aby byl luxus maximální, nemá kupující možnost volit způsob přenosu síly motoru na kola. O to se totiž vždy stará automatická převodovka Geartronic s možností manuálního řazení šesti přednastavených převodových stupňů. Náhon na všechna kola AWD je inteligentní a není tedy stálý, nýbrž připojitelný pomocí spojky typu Haldex. Nicméně na jízdních vlastnostech vozu to lze poznat až ve skutečně extrémních situacích v terénu, jaké na běžných silnicích vlastně nikdy nenastanou. Lze tedy říci, že tento systém optimálně kombinuje úspornost s bezpečností.
Zajímavostí je "ruční" brzda, která se aktivuje speciálním pedálem vedle opěrky pro levou nohu. Deaktivaci brzdy pak provádíte vytažením táhla vlevo pod volantem.
Ve výbavě modelu XC-90 Sport jsou, jak již název napovídá, celokožená sportovní sedadla a sportovní volant s příjemně robustním věncem. Není totiž nic horšího, než řídit dvoutunový automobil a v rukou svírat tenký a pocitově křehký volant ...
Pod kapotou testovaného exempláře se ukrýval pětiválcový turbodiesel systému common-rail o zdvihovém objemu 2400 cmm a maximálním výkonu 185k (136 kW) ve 4000 otáčkách za minutu. Nejvyšší dodávaný točivý moment dosahuje hodnoty 400 Nm ve 2750 otáčkách. Jde o nejslabší agregát v nabídce modelu, který vůz s pohotovostní hmotností 2080 kilogramů rozhýbe z klidu na 100 km/h za 11,5. S vozem lze dosáhnout nejvyšší rychlosti 190 km/h při kombinované spotřebě 9 l/100km. Tak to alespoň tvrdí údaje výrobce, ale pravda je poněkud jinde.
Subjektivně totiž vůz působí, zvláště při rozjezdu z klidu, dosti ospale. Vyšší stavba a vysoká pohotovnostní hmotnost jsou prostě znát a v kombinaci s automatickou převodovkou, která je především komfortní, ale o sportovních reakcích si může nechat zdát, vám ujede kdejaká Octavia TDI, o benzinových verzích nemluvě. Podle mého názoru jde o motorizaci nevhodnou, která vůz vyloženě degraduje. Vřele bych při uvažování o Volvu XC-90 doporučoval motory benzinové, zvláště pak osmiválec, který má výkonu dostatek.
Bohužel, nejen dynamika vozu s dieselem neodpovídá dané kategorii. Stejné je to totiž i se spotřebou, která by mohla být jediným argumentem ve prospěch dieselu. Hodnoty 9 l/100km se totiž dá dosáhnout pouze při vysloveně ekonomické jízdě - ale kdo by s Volvem XC-90 jezdil po okreskách do 90 km/h? Reálné hodnoty spotřeby v běžném provozu, sestávajícím z 20 procent jízd ve městě, 40 procent jízd po dálnici a 40 procent jízd po okreskách, se budou blížit spíše 11 l/100km, ale pokud budete využívat maximální výkon motoru, aby byla jízda alespoň rámcově dynamická, dostanete se bez problémů přes 15 l/100km. A to jsme stále ještě na suché silnici, kdy nepracuje pohon všech kol. Jakmile sjedete do terénu (samozřejmě nikoliv extrémního, s takovým si Volvo XC-90 neporadí), spotřeba bude hned nad 20 l/100km.
Pochválit tak vlastně lze jen dobré odhlučnění, které je však v této kategorii vozů vlastně povinností a standardem. Motor skutečně neobtěžuje osádku ani po nastartování, ani při vytáčení do vyokých otáček, ačkoliv v těch je již slyšet.
Dost ale bylo hanění - vhodnější motorizace by tyto neduhy vylepšila, a tak se pojďme věnovat zbytku vozu. Prosotru na sedadlech vepředu i vzadu je skutečně dostatek, ačkoliv ne nadbytek. Sedadlo řidiče je elektricky nastavitelné ve všech směrech a disponuje třemi paměťmi. Obě přední sedačky jsou také vybaveny aktivními opěrkami hlavy, které v případě nárazu zabraňují poranění krční páteře.
Jako u všech vozů Volvo je použit standardizovaný audiosystém a známé ovládání jeho funkcí, veškeré ovladače jsou na dosah ruky a intuitivně je najdete na první pokus, i pokud byste náhodou ve Volvu seděli poprvé. Hodnotně působí modré podsvícení přístrojů, palubní počítač komunikuje s řidičem česky, ve voze je duální klimatizace a dostatek odkládacích prostor.
Dobře je vyřešen také prostor pro zavazadla, včetně přístupu do něj. Zadní výklopné víko zavazadlového prostoru tvoří jen jednu pohyblivou část, z části spodní lze totiž sklopením vytvořit krátký stolek, který se dostane do jedné roviny s podlahou zavazadlového prostoru, a je tak vhodný například při přepravě delších věcí. Pod podlahou v kufru najdeme prostor pro nářadí, kufřík či další nezbytnosti, překvapí umístění rezervního kola vespod vozu, a tedy napospas blátu a špíně. Jsem rád, že jsme neměli defekt a nemuseli kolo měnit.
Kola jsou standardně devatenáctipalcová v pětiparskovém designu XC. Jsou to opravdové skvosty, které jsou ale díky rozměru proklatě těžké a obávám se, že pokud jezdí Volvem XC-90 přítelkyně premiéra Topolánka, paní Talmanová, nebude si při defektu kolo schopna sama vyměnit. Naštěstí pro ni a další křehké ženy, které v těchto vozech často vídám, existují asistenční služby, které s výměnou kola ochotně pomohou.
Pokud potřebujete ve voze namísto pasažérů přepravit třeba skříň, máte možnost. Po sklopení zadních sedaček vznikne zcela rovná plocha o délce takřka dva metry. V nouzi tak člověk statisticky normální výšky může ve Volvu XC-90 třeba i pohodlně přespat, pokud mu náhodou dojdou peníze.
Co říci závěrem? Volvo XC-90 je povedeným automobilem pro majetné, rozhodně mě však zklamal s motorizací D5. Doporučoval bych nevýkonnější motorizaci s benzinovým osmiválcem. S tou se dočkáte dynamických vlastností, jaké si tato třída vozů zasluhuje, podvozek to bez problémů zvládne. Nic nelze vytknout výbavě a interiéru vozu, zde se s typickou švédskou pečlivostí nachází vše v dosahu a na správném místě. Příjemné sportovní sedačky poskytují vynikající oporu i v terénu nebo ostře projížděných zatáčkách a vůz je nejen luxusní, ale zároveň také velmi praktický. Rozměry vozu:
Ceník ke stažení + detailní popis všech úrovní výbavy
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.