V první čtvrtině letošního roku se nám představil omlazený francouzský Citroën C4, který se kromě novější tváře vyznačuje i přítomností nové vznětovou šestnáctistovky BlueHDi o výkonu 120 koní. Právě tato kombinace byla cílem našeho dalšího testu, který byl zaměřen hlavně na prověření nízké spotřeby a výkonu.
Design
Citroën C4 byl uveden na trh již v roce 2010 a tak už bylo potřeba nějaké to omlazení. To se projevuje především novými předními světlomety s LED diodami pro denní svícení, ty zadní pro změnu dostali 3D efekt. Dalším poznávacím znamením u faceliftovaného C4 je nová navigace se sedmipalcovým displejem a mnohem lépe zpracovaná palubní deska. Veškeré změny pak završují nová litá kola Miami, která však na našem testovaném kousku nebyla.
Interiér
Co se týče změn v kabině, o velký kus se posunula kvalita materiálů a také slícování jednotlivých dílů. Bohužel na palubní desce nenajdete teploměr chladicí kapaliny a dalším netradičním řešením displej palivoměru, který ukazuje jenom stav paliva a dojezd. Kdo by snad chtěl hledat další údaje, musí zabrousit do útrob centrálního displeje na středovém panelu.
Přední sedadla jsou rozměrná, jejich látková verze má překvapivě dost dobré boční vedení a tak nebude řidič se spolujezdcem v prudkých zatáčkách létat ze strany na stranu. Místa nad hlavami cestujících je dostatek, se svou výškou 180 cm jsem neměl nikde problém. Důležitým aspektem je i zavazadlový prostor s průměrným objemem 380 litrů, po sklopení zadní řady se však naskytne objem o velikosti 1183 litrů.
I delší cestování s C4 není problém, automobil obstál i ve zkoušce plného obsazení pěti lidmi, i když jak se to vezme. Tři průměrně vzrostlé osoby se dozadu sice celkem pohodlně posadily, ale po kratším čase přišly první připomínky, že se začíná dostavovat stísněnost v oblasti ramen. Pochvalu si však C4 zaslouží za to, že i při plném zatížení automobilu si jeho podvozek věděl rady a vůz si vzadu "sedl" jen minimálně.
Motorizace a jízda
Pod kapotou pracoval již zmíněný naftový motor 1.6 BlueHDI o výkonu 120 koní a s točivým momentem 300 Nm. Výrobce navíc slibuje kombinovanou spotřebu 3,8 litru a nás o to víc zajímalo, co je na tom pravdy a zda to nejsou jen plané sliby.
S motorem spolupracovala 6-ti stupňová manuální převodovka s delšími drahami, díky čemuž se udávaná spotřeba nestává pouhým slibem. S objemem nádrže 60 litrů je realné ujet přes 1000 km, o čemž jsem se důsledně během testovacího týdne přesvědčil. Automobil jsem vzal na delší výlet skrze celou ČR a trasa vedla z Prahy až do moravských Albrechtic. A kolik že si vůz v klidném jízdním tempu za celou cestu řekl? Po zastavení a krátkém odpočinku jsem zobrazil aktuální průměrnou spotřebu a hodnota 3,8 litru mi vyrazila dech.
Jel jsem sice tempem 110 km/h, nikde nebyly kolony a v C4 jsem seděl sám, ale i tak se jedná o solidní hodnotu, kterou za poslední dobu nabídla jen nedávno testovaná Škoda Rapid GreenLine. Cestou zpět do Prahy jsem už nechtěl být úplnou brzdou provozu a tak jsem plynový pedál trošku víc sešlápl. Společně s dalšími osobami na palubě jsem však spotřebu nedostal přes hranici 6 litrů, což považuji za další úspěch. Motor jako by si o naftu skoro ani neříkal a nedává o sobě téměř nikdy vědět. K co nejnižší spotřebě paliva přispívaly i úsporné pneumatiky Michelin Energy Saver a systém Start Stop.
Při cestě po neslavné D1 jsem měl jednu obavu z toho, jak bude podvozek auta tlumit některé výmoly, které jsou někdy zárukou defektu pneumatiky. Jaké překvapení však bylo, když i při jízdě po zatím neopravených úsecích podvozek C4 snášel vše s dostatečnou rezervou a jen málokdy se moje pozadí seznámilo s nepěknou ranou od tlumičů. Plavnost a komfort jsou předností snad všech klasických rodinných Citroenů a u modelu C4 to platí dvojnásob, jen tak jej něco z míry vyvést nedokáže. Pokud se však dostanete na samotné limity podvozku, zadní náprava má tendenci uskočit a pak už to není taková zábava.
Resumé
Jemné omlazení Citroënu C4 se dle mého názoru povedlo, automobil nabízí opět eleganci zkombinovanou s prvky dravosti. Hlavně přední světlomety s LED proužky pro denní svícení vypadají hezky a 3D efekt zadním lampám taktéž sluší. Největším kladem je však naftová jednotka BlueHDI, která se svým výkonem 120 koní naplno postačuje a i v plném obsazení se vůz nestal pomalým přibližovadlem, které by leckdo problikával. Vynikající spotřeba a dojezd na plnou nádrž přes jeden tisíc kilometrů je hodně velkým plusem a když si připočteme komfort a pohodlí na palubě, prakticky se toho dá C4 vyčíst jen velmi málo.
Celkové hodnocení: 87 %
Základní cena vozu: 399 900 Kč (C4 1.6 BlueHDI Live Edition)
Cena testované verze: 429 900 Kč
KLADY
- nízká spotřeba paliva
- dostatečný výkon
- pohodlí a komfort na palubě
- design
- přesné řazení
ZÁPORY
- absence xenonových světlometů
- chybí kontrola teploty motoru
Motorizace vznětový přeplňovaný čtyřválec objem: 1560 cm3 nejvyšší výkon: 120 koní při 3500 ot/min. největší točivý moment: 300 Nm při 1750 ot/min. Výkon nejvyšší maximální rychlost: 197 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,6 sekundy spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 3,6 l / 4,2 l / 3,3 l objem palivové nádrže: 60 litrů palivo: naftaModely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?