V první čtvrtině letošního roku se nám představil omlazený francouzský Citroën C4, který se kromě novější tváře vyznačuje i přítomností nové vznětovou šestnáctistovky BlueHDi o výkonu 120 koní. Právě tato kombinace byla cílem našeho dalšího testu, který byl zaměřen hlavně na prověření nízké spotřeby a výkonu.
Design
Citroën C4 byl uveden na trh již v roce 2010 a tak už bylo potřeba nějaké to omlazení. To se projevuje především novými předními světlomety s LED diodami pro denní svícení, ty zadní pro změnu dostali 3D efekt. Dalším poznávacím znamením u faceliftovaného C4 je nová navigace se sedmipalcovým displejem a mnohem lépe zpracovaná palubní deska. Veškeré změny pak završují nová litá kola Miami, která však na našem testovaném kousku nebyla.
Interiér
Co se týče změn v kabině, o velký kus se posunula kvalita materiálů a také slícování jednotlivých dílů. Bohužel na palubní desce nenajdete teploměr chladicí kapaliny a dalším netradičním řešením displej palivoměru, který ukazuje jenom stav paliva a dojezd. Kdo by snad chtěl hledat další údaje, musí zabrousit do útrob centrálního displeje na středovém panelu.
Přední sedadla jsou rozměrná, jejich látková verze má překvapivě dost dobré boční vedení a tak nebude řidič se spolujezdcem v prudkých zatáčkách létat ze strany na stranu. Místa nad hlavami cestujících je dostatek, se svou výškou 180 cm jsem neměl nikde problém. Důležitým aspektem je i zavazadlový prostor s průměrným objemem 380 litrů, po sklopení zadní řady se však naskytne objem o velikosti 1183 litrů.
I delší cestování s C4 není problém, automobil obstál i ve zkoušce plného obsazení pěti lidmi, i když jak se to vezme. Tři průměrně vzrostlé osoby se dozadu sice celkem pohodlně posadily, ale po kratším čase přišly první připomínky, že se začíná dostavovat stísněnost v oblasti ramen. Pochvalu si však C4 zaslouží za to, že i při plném zatížení automobilu si jeho podvozek věděl rady a vůz si vzadu "sedl" jen minimálně.
Motorizace a jízda
Pod kapotou pracoval již zmíněný naftový motor 1.6 BlueHDI o výkonu 120 koní a s točivým momentem 300 Nm. Výrobce navíc slibuje kombinovanou spotřebu 3,8 litru a nás o to víc zajímalo, co je na tom pravdy a zda to nejsou jen plané sliby.
S motorem spolupracovala 6-ti stupňová manuální převodovka s delšími drahami, díky čemuž se udávaná spotřeba nestává pouhým slibem. S objemem nádrže 60 litrů je realné ujet přes 1000 km, o čemž jsem se důsledně během testovacího týdne přesvědčil. Automobil jsem vzal na delší výlet skrze celou ČR a trasa vedla z Prahy až do moravských Albrechtic. A kolik že si vůz v klidném jízdním tempu za celou cestu řekl? Po zastavení a krátkém odpočinku jsem zobrazil aktuální průměrnou spotřebu a hodnota 3,8 litru mi vyrazila dech.
Jel jsem sice tempem 110 km/h, nikde nebyly kolony a v C4 jsem seděl sám, ale i tak se jedná o solidní hodnotu, kterou za poslední dobu nabídla jen nedávno testovaná Škoda Rapid GreenLine. Cestou zpět do Prahy jsem už nechtěl být úplnou brzdou provozu a tak jsem plynový pedál trošku víc sešlápl. Společně s dalšími osobami na palubě jsem však spotřebu nedostal přes hranici 6 litrů, což považuji za další úspěch. Motor jako by si o naftu skoro ani neříkal a nedává o sobě téměř nikdy vědět. K co nejnižší spotřebě paliva přispívaly i úsporné pneumatiky Michelin Energy Saver a systém Start Stop.
Při cestě po neslavné D1 jsem měl jednu obavu z toho, jak bude podvozek auta tlumit některé výmoly, které jsou někdy zárukou defektu pneumatiky. Jaké překvapení však bylo, když i při jízdě po zatím neopravených úsecích podvozek C4 snášel vše s dostatečnou rezervou a jen málokdy se moje pozadí seznámilo s nepěknou ranou od tlumičů. Plavnost a komfort jsou předností snad všech klasických rodinných Citroenů a u modelu C4 to platí dvojnásob, jen tak jej něco z míry vyvést nedokáže. Pokud se však dostanete na samotné limity podvozku, zadní náprava má tendenci uskočit a pak už to není taková zábava.
Resumé
Jemné omlazení Citroënu C4 se dle mého názoru povedlo, automobil nabízí opět eleganci zkombinovanou s prvky dravosti. Hlavně přední světlomety s LED proužky pro denní svícení vypadají hezky a 3D efekt zadním lampám taktéž sluší. Největším kladem je však naftová jednotka BlueHDI, která se svým výkonem 120 koní naplno postačuje a i v plném obsazení se vůz nestal pomalým přibližovadlem, které by leckdo problikával. Vynikající spotřeba a dojezd na plnou nádrž přes jeden tisíc kilometrů je hodně velkým plusem a když si připočteme komfort a pohodlí na palubě, prakticky se toho dá C4 vyčíst jen velmi málo.
Celkové hodnocení: 87 %
Základní cena vozu: 399 900 Kč (C4 1.6 BlueHDI Live Edition)
Cena testované verze: 429 900 Kč
KLADY
- nízká spotřeba paliva
- dostatečný výkon
- pohodlí a komfort na palubě
- design
- přesné řazení
ZÁPORY
- absence xenonových světlometů
- chybí kontrola teploty motoru
Motorizace vznětový přeplňovaný čtyřválec objem: 1560 cm3 nejvyšší výkon: 120 koní při 3500 ot/min. největší točivý moment: 300 Nm při 1750 ot/min. Výkon nejvyšší maximální rychlost: 197 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,6 sekundy spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 3,6 l / 4,2 l / 3,3 l objem palivové nádrže: 60 litrů palivo: nafta
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.