Test: Audi Q7 proti Range Rover

Audi Q7 je obr k pohledání a mezi evropskými luxusními SUV patří vůbec k největším. I když konkurence přibývá, etalon byl v této kategorii zatím pouze jeden – Range Rover, který – přestože je na trhu již od roku 2002 – po stránce kvality nijak neutrpěl. Dokáže se mu první opravdové SUV z Ingolstadtu vyrovnat? Audi Q7 se ještě nezačalo prodávat, a už lze hovořit o úspěchu. Objednávky na tento model vysoce převyšují nabídku na trhu, a tak se mnozí zájemci vytouženého SUV jen tak nedočkají. U Range Roveru je dnes situace v podstatě opačná, navíc řada zákazníků objevila kouzlo „menšího bratra“ tohoto vozu s doplňkovým označením Sport, a tak má model Range Rover poměrně složitou pozici. Dalším důvodem proč se poohlédnout po konkurenci je také značně omezená nabídka pohonných jednotek. Když opomenu provozně velmi drahé osmiválce, je volba třílitrového turbodieselu, který range beze změn používá od dávné spolupráce s BMW, v dnešní době a v této třídě určitě krokem vedle. Třílitrový šestiválec o výkonu 130 kW sice bojuje s více 2,5tunovým kolosem statečně, konkurence je však dnes výrazně dál. Vždyť koncern VW v současné době vysílá „do boje“ vznětový čtyřválec o objemu 2,0 l, který dosahuje nejvyššího výkonu 125 kW, zatímco šestiválce TDI 2,7 l a 3,0 l dnes s přehledem překonávají výkon 200 k.

Právě vznětový třílitr se také nacházel pod kapotou srovnávaného automobilu. Jedna z nejoblíbenějších pohonných jednotek v dnešním výrobním programu Audi disponuje vstřikováním common-rail piezoelektrickými vstřikovači a do-sahuje nejvyššího výkonu 171 kW a točivého momentu 500 N.m. I tato hodnota je výrazně větší než u Range Roveru, který nabízí pouze 390 N.m, navíc tyto parametry dokáže třílitr Audi díky šestistupňové samočinné převodovce Tiptronic zhodnotit mnohem lépe než Range Rover, který má stupňů pouze pět. Již z tohoto srovnání je zřejmé, jak souboj titánů dopadne na silnici. Audi prostě a jednoduše řečeno Range Roveru velmi rychle ujede, a přitom ještě spotřebuje výrazně méně paliva než anglický „aristokrat“. Je samozřejmě otázkou, zda to majitelům důstojného „Brita“ bude vadit. Hodnota tohoto automobilu spočívá přece jen v něčem jiném než v honbě za rychlostními rekordy, které jsou doménou především německých značek z okolí Stuttgartu. Pokud lze bez problémů cestovat průměrnou rychlostí okolo 150 km/h a každý předjížděcí manévr není hazardem, což motor range umožňuje, je třeba hledat styčné body obou automobilů někde jinde. Spokojme se tedy s konstatováním, že Range Rover to s audi na silnici „projel“ na celém čáře a podívejme se, jaké pocity můžeme za volanty obou automobilů mít, oprostíme-li se od kilowattů a newtonmetrů. Všechny verze Range Roveru disponují odpružením vzduchovými vaky, které vás přenesou z hlediska komfortu úplně jinam než konvenční vinuté pružiny, jež nabízí Q7 v základní výbavě. Jízdní vlastnosti audi představují na první pohled optimální kompromis mezi komfortem, bezpečností a agilitou, k níž přispívá rovným dílem také přesné řízení servotronic. Druhý pohled získáte, přesednete-li si do range, který představuje z hlediska komfortu dodnes vrchol své třídy. Vzduchové „polštáře“ totiž vypodloží prakticky každou nerovnost, a přes-tože náklon v zatáčkách je při dynamické jízdě trochu znát, lze tento nedostatek vozu snadno odpustit. Ostatně stejně není společensky vhodné „krouhat“ v tomto automobilu zatáčky jako ve sportovním kupé. Ruku v ruce s odpružením jde rovněž sametově měkké řízení. Na otáčení volantem je u range potřeba přesně tolik síly, že vás to nijak neobtěžuje, a přesto máte pocit vlády nad vozidlem. V kapitole jízdní vlastnosti tak vítězí Range Rover, i když ani audi nelze přisoudit jinou známku než výbornou. Situace se změní, vyrazíme-li s oběma automobily mimo silnici. I když je Q7 prvním SUV této německé značky, není oproti staršímu allroadu pro terénní hrátky nijak zvlášť dobře vybaveno. Vlastně se jedná pouze o vyšší čtyřkolku, která disponuje účinným pohonem všech kol podporovaným moderní elektronikou. Mezinápravový diferenciál Torsen rozděluje u Q7 točivý moment v poměru 60:40, přičemž v případě potřeby je možné, aby se až 80 % točivého momentu dostalo na zadní kola. K tomu má Q7 navíc protiprokluzový systém (ASR) a elektronické závěry nápravových diferenciálů (EDL). Kromě adaptabilního vzduchového odpružení pak není nic dalšího pro zájemce chtivého off-roadové jízdy ani v příplatkové výbavě, takže Q7 lze s ohledem na světlou výšku i nájezdové úhly hodnotit spíše jako další kombi s pohonem všech kol. Na tom samozřejmě není vůbec nic špatného a souvisí to se strategií značky. Ostatně, který majitel range využívá možnost zvýšit světlou výšku až na 281 mm či aktivuje účinnou redukci kvůli tomu, aby vyjel ostrý svah? A už vůbec si nedovedu představit, že v nerovném terénu využívá mimořádně přizpůsobivý podvozek (index křížení 103 %) a schopnost brodit se až do hloubky 0,5 m. Nicméně všechno tohle můžete v Range Roveru dělat pohodlně usazeni na všestranně seřiditelných sedadlech čalouněných jemnou kůží a provedené kroky přitom ještě sledovat na kontrolním monitoru nad středovým panelem. Tím se dostáváme k hodnocení interiérů. Zatímco prostor a z něj pramenící až sedmimístné uspořádání je hlavní devizou audi, sází Range Rover především na styl. Místa je v britském voze samozřejmě také dostatek, nicméně automobil uveze maximálně pět cestujících a zřejmě by bylo i nepatřičné dělat z něj sedmi- či osmimístný autobus. Vzhledem k tomu, že oba testované automobily byly v pětimístných verzích N1, nebylo možné u audi vyzkoušet, jaké pohodlí nabízejí sedadla ve třetí řadě. Porovnáme-li atmosféru na „palubách“ obou automobilů, musíme opět konstatovat, že range stále hraje první housle. Loňská inovace přinesla v interiéru víceméně jen drobné změny spíše technického rázu (nový informační systém a audiosystémy), více nebylo třeba. Palubní deska je z hlediska designérského zpracování skutečným klenotem a právě její ztvárnění dodává interiéru správnou atmosféru, kterou importér označuje na jinak trochu nedůstojných polepech karoserie výrazem „jachta 4x4“. Výbava verze Vogue, která zahrnuje také již zmíněná přední „křesla“ či vyhřívaný a dvouose elektricky nastavitelný volant je opravdu bezchybná, nicméně u Audi Q7 jsou možnosti prakticky stejné, pouze o ozvučení se místo značky Harmann Kardon stará značka Bose, a navíc automobil disponuje excelentním systémem MMI, sdružujícím v sobě ovládání kvalitního navigačního systému včetně mapy ČR (pro Range Rover zatím není k dispozici), audiosystému s přehrávačem CD, vzduchového odpružení (pokud by ho automobil měl) a dalších funkcí. Vše se řidiči zobrazuje také na barevném displeji mezi rychloměrem a otáčkoměrem. Jinak však interiér Q7 až příliš připomíná menší řadu A6. Netřeba ovšem zmiňovat, že kvalita zpracování i použité materiály jsou špičkové u obou značek. Z hlediska nákladů vychází Audi lépe, i když základní cena obou verzí je silně zavádějící, protože většina luxusních prvků se v audi dodává za příplatek. Oproti range má pak audi navíc například systém Side assist, který hlídá tzv. mrtvý úhel řidiče při změně jízdního pruhu nebo elektrické otevírání víka zavazadlového prostoru. V celkovém hodnocení nakonec získalo o jeden bod navíc Audi Q7, a to díky výhodnější ceně. Rozdíl by mohl být i větší, protože terénní přizpůsobivost, která v našem objektivním hodnocení vychází výrazně ve prospěch range, asi nebude u zájemců o tento typ automobilu hlavním kritériem. Range Rover však má ještě něco navíc, a pokud dostane pod kapotu opravdu důstojný turbodiesel (hovoří se o osmiválci), může se pořadí zase obrátit.                         Foto: JIří Kaloč