Že to byle s vyznamenáním, asi nikoho nepřekvapilo, ale měla verze 2.0 FSI i na samé jedničky?
Nová Octavia sklízí úspěchy a uznání všude, kde se objeví. U nás, a také v Itálii, kde vznikají nejkrásnější automobily světa, dokonce získala ocenění i za design. V Německu, kde pro ni hlasovali čtenáři časopisu AllesAllrad v obdobné anketě, jakou pořádáme my, sice v žádném testu neopomenou poznamenat, že se vlastně jedná o německý automobil, respektive derivát jejich nedotknutelného Golfu, ale i novinářská veřejnost na západ od našich hranic nakonec musí uznat, že zvláště verze kombi je ideálním automobilem pro typickou německou rodinu jak z hlediska nákladů, tak užitkovosti.
Podle očekávání rozšířila nabídku firmy letos na jaře také čtyřkolka, která představuje v Mladé Boleslavi sázku na jistotu. Předchozí generace totiž byla u nás po celou svou kariéru jednoznačně nejprodávanějším automobilem s pohonem všech kol.
Podíváte-li se na novou Octavii z kteréhokoliv úhlu, vždy vás překvapí zajímavá hrana či zaoblení. Na první pohled je zde jasná podobnost s předchozí generací, na pohled druhý však zjistíte, že se oba automobily vůbec neshodují. Jestliže hovoříme o nadčasovém designu, pak je Octavia II jak v provedení sedan, tak kombi čítankovým příkladem vozu, který se jen tak neokouká ani hned nevyjde z módy. Pokud bylo jejímu předchůdci často vytýkáno, že je v něm málo místa pro nohy cestujících na zadních sedadlech, nástupce se v mnohém poučil. Za prvé "vyrostl" ve všech směrech, za druhé nabízí snad ještě lépe obestavěný vnitřní prostor. Typicky českou honbu za kubíky zcela jistě uspokojí obří zavazadlový prostor kombi, který v základním pětimístném uspořádání nabízí objem až 580 l. Díky důmyslné konstrukci zadní nápravy a kompaktnější lamelové spojce Haldex druhé generace se podařilo dosáhnout i toho, že zavazadlový prostor modelů 4x4 je stejně velký jako u verze s pohonem předních kol. Za propracovaným designem exteriéru nezaostává ani interiér. Materiály již nevypadají lacině, výrazně se zlepšil komfort sedadel, žádnou výtku nemohu uvést ani na adresu ergonomie. Snad jen vnější zpětná zrcátka s integrovanými směrovými světly jsou možná aerodynamicky optimalizovaná, ovšem jejich hlavní funkce - zprostředkování pohledu zpět - není zcela optimální. To zjistíte například při parkování u chodníku, kdy je třeba zrcátka přestavit, abyste viděli na kola. Jinak najdete vhodnou polohu za volantem zcela bez problémů díky tomu, že sedadlo řidiče je výškově nastavitelné a že se čtyřramenným volantem lze opět hýbat ve dvou směrech. Nově tvarovaný volant má nyní silnější věnec a pro ruce pohodlnější střed. Součástí příplatkové výbavy pak je samozřejmě i multifunkční volant s ovládáním audiosoustavy.
Kvalitativní posun je na první pohled zjevný v mnoha směrech, počínaje měkkými plasty na přístrojové desce či hodnotně působícími ozdobnými lištami, které imitují matný hliník. Luxusní atmosféru pak dokreslují příplatkové doplňky, kterých mělo testované vozidlo nepočítaně (například vyhřívání sedadel, duální klimatizace, navigační systém, xenonové světlomety, 16'' kola z lehkých slitin), na druhou stranu pak působilo trochu nepatřičně ovládání oken v druhých bočních dveřích na kličku, ale to je jen otázka volby případného zájemce. Čtyřkolka z Mladé Boleslavi již rozhodně není automobilem z levného kraje, i když oproti většině středních SUV je stále ještě výrazně levnější.
Zůstaneme-li u našeho hodnocení v podobě vysvědčení, pak za karoserii a zpracování jí dávám podtrženou jedničku, za ergonomii a komfort pak jedna mínus. Octavia s pohonem všech kol je k dispozici pouze v karoserii kombi a s motory ve verzích 1.9 TDI (77 kW, 250 N.m) a 2.0 FSI (110 kW, 200 N.m), které spolupracují výhradně se šestistupňovou samočinnou převodovkou. Verze s dieselem využívá jen lehce vylepšenou pohonnou jednotku jako její předchůdce, který se pod označením Octavia Tour 4x4 stále prodává. Provedení 2.0 FSI, které je také předmětem našeho zkoumání, představuje modernější alternativu k modelu Octavia Tour 4x4 1.8 T 20V (110 kW). Technologie přímého vstřikování benzínu systémem common-rail umožňuje dostat z dvoulitrového objemu bez přeplňování celkem solidní výkony, přičemž s tímto motorem lze jezdit vyloženě sportovně, ale zároveň také na spotřebu. Chce to samozřejmě v obou případech ovládat odlišný způsob jízdy, na druhou stranu však nebudete mít problém dosáhnout v určitých jízdních režimech skutečně nízké spotřeby, která se může pohybovat hluboko pod hranicí 9 l na 100 km. V opačném případě pak lze do sytosti využít širokého rozsahu otáček, kdy je k dispozici dostatek výkonu i točivého momentu. Dvoulitr potěší také jadrným zvukem a ochotou se vytáčet až do omezovače, který zasahuje na hranici otáček 7000 1/min. Pokud jezdíte svižně, ale plynule, dostanete se celkem bez problémů pod hranici 10 l na 100 km. I když výrobce doporučuje ve svých materiálech vysokooktanový benzín Super Plus (okt. č. 98), není to nutné, motor si bez problémů vystačí s "pětadevadesátkou" a z vlastní zkušenosti vím, že to nepředstavuje podstatný rozdíl ve výkonu ani spotřebě. Motor dostává na vysvědčení rovněž jedna mínus především kvůli nesrovnalostem okolo oktanového čísla používaného benzínu.
U provedení 4x4 je k dispozici výše položený podvozek pro horší vozovky. 163 mm světlé výšky, které udává automobilka, však při měření neodpovídá skutečnosti. Pod přední nápravou je totiž pouze 150 mm, ovšem přesto je to o 10 mm více než u jeho předchůdce. Na polních a lesních cestách to stačí, do terénu to pochopitelně není, ale to - doufám - od tohoto automobilu nikdo ani neočekává. Vyzkoušeli jsme přesto hodně nerovný povrch (viz foto na úvodní dvoustraně) a musím konstatovat, že Octavia uspěla i tam, kde mají problém leckterá SUV. Přesto bych nedoporučoval případným majitelům, aby takové věci zkoušeli, a to nejen kvůli dlouhým převisům karoserie, ale především kvůli silničním pneumatikám, které se mohou lehce poškodit.
Jinak je třeba vyzdvihnout chování nové generace spojky Haldex, která má na rozdíl od svého předchůdce větší olejovou náplň (zvýšila se z 200 na 450 ml), bezúdržbový olejový filtr a zvětšený interval výměny oleje na 60 000 km. Samotná funkce lamelové spojky se nemění, její údajně rychlejší reakci se nám nepodařilo prokázat ani vyvrátit, nicméně na opožděné reakce jsem si nikdy nestěžoval ani u první generace vozu. Účinný systém doplňují ještě elektronické trakční systémy (ASR, EDS), které zajišťují, aby se alespoň na jedno kolo na nápravě dostal využitelný točivý moment. Za pohon a trakci dostává tedy Octavia jedničku, ostatní vlastnosti týkající se jízdy v terénu a související s karoserií nebudou oceněny lepší známkou než trojkou, ale až Octavia nastoupí po škole do praxe, neměla by jí tato známka v úspěšné kariéře nijak překážet, protože na terén jsou zde jiní specialisté.
Nová Octavia tedy v testu obstála. I když samé podtržené biče v našem testu nedostala, nemusí být smutná. Její vysvědčení by jí totiž mělo s velkým přehledem stačit na to, aby nastoupila úspěšnou kariéru v kruté džungli automobilového trhu.
Foto: Jiří Kaloč
