Tentokrát se není za co stydět

Ed Carpenter, 11. Začátek závodu byl opravdu zmatečný. Vozy stály všude kolem, čím dál jsem jel, tím víc stálo vozů mimo dráhu. Překvapilo mě, že nevyjel pace car. Jel jsem jako kdyby byla žlutá fáze a pak jsem si uvědomil, že stále závodíme. Tato nepřehledná situace udělala závod mnohem zajímavější, Scott Dixon se propadl a já se posunul dopředu. Bohužel až do cíle jsem se trápil, brzdy ztrácely funkčnost a já několikrát probrzdil zatáčky. Při posledním stintu jsem pouze kroužil, nedokázal jsem ohrozit nikoho přede mnou. Cítím, že jsme udělali krok správným směrem, v ranním warm-upu jsme udělali pár změn, ačkoliv problémy to nevyřešilo. Kdybych měl větší štěstí, mohl jsem skončit v první desítce.