Bájnou metu 1 000 000 kilometrů nepokoří jen tak nějaké vozidlo. Nejdůležitějšími faktory jsou však údržba a druh provozu. Pokud je údržba zanedbávána a vůz jezdí jen krátké trasy po městě, trpí všechny komponenty. Okamžik, kdy už takový vůz není výhodné opravovat, nastane poměrně brzy. Pokud je však stejný vůz poctivě udržován a jezdí pouze delší trasy mimo město, může se svým nájezdem dostat i k této sedmiciferné hodnotě. Takovým případem je Opel Corsa B s atmosferickým naftovým motorem 1.7 D pod jeho kapotou. Německý majitel s tímto vozem tohoto čísla dosáhl a vůz je nadále v provozu. Při dojíždění do práce ujede každý den 165 km.
Pohled do servisní knížky možná může být překvapením, každodenní dlouhé trasy však nejsou pro vůz tak velkou zátěží jako poskakování po městě. Největším 'problémem' byla výměna alternátoru a startéru každých 200 až 250 tisíc km. Také bylo jednou vyměněno těsnění pod hlavou válců. Jinak se jednalo o běžnou údržbu. Poprvé byla spojka preventivně vyměněna při 300 000 kilometrech. To však příliš brzy, ta druhá už má na kontě 700 000 km! A to i přes časté využití tažného zařízení.
Motor je stále původní, nevykazuje ani žádnou spotřebu oleje. Naftová jednotka o objemu 1,7 litru se skromným výkonem 44 kW (60 koní) má původ u Isuzu. Nevyniká sice kultivovaností ani jízdními výkony, jeho životnost je však ohromná a spotřeba paliva nízká. Na jednu nádrž o objemu 45 litrů urazí majitel 1000 km. Z toho vychází spotřeba 4,5 litru na 100 km.
Největším problémem vozu je samozřejmě koroze, tou trpí všechny Opely z tohoto období. Majitel se však o svůj vůz pečlivě stará a snaží se s touto oranžovou nemocí bojovat a je to na voze vidět. Přesto si však pochvaluje, že si na autě může všechno opravit sám a vzhledem k nízké spotřebě jsou náklady na provoz minimální. Se svou Corsou se podíval i do Španělska, Velké Británie a chystá do Norska k Severnímu mysu. Tak mu držme palce, aby to jeho rekordní Corsa zvládla.