Opel Kapitän, chybně opomíjená ikona a svého času král silnic

Ve stejnou dobu, kdy se nacistické Německo připravovalo na válku, automobilka Opel hledala vhodného nástupce pro model Super Six, tedy automobil nejvyšší třídy. Zajímavý je zvolený název z kategorie vojenských hodností, přitom se nejednalo o první případ. V roce 1937 automobilka nabízela velký luxusní vůz s označením Opel Admiral.

Opel Kapitän

Veřejnosti se nový špičkový model představil v roce 1938. Jednalo se o prostorný čtyřdveřový vůz, který byl postaven na samonosné karoserii, obvyklé pouze u amerických vozů. Zajímavé byly zejména prodloužené přední blatníky, které zasahovaly až do dveří a do kterých byly zabudovány světlomety neobvyklého, hexagonálního tvaru.

O pohon se staral motor převzatý z modelu Super Six, tedy řadový šestiválec o objemu 2473 cm3, poskytující výkon 55 k a maximální rychlost 126 km/h. Motor byl umístěn vpředu, poháněl zadní kola a s vozem o váze 1,2 tuny jezdil za třináct litrů.

Bohužel, v roce 1940 musel Opel výrobu cestovních vozů ukončit. Přednost dostaly nákladní vozy, kabiny, benzínové nádrže stíhaček a další vojenský materiál. Kapitänů se do té doby vyrobilo něco přes 25 tisíc. Výroba osobních vozů byla obnovena až v roce 1948, kdy sjel z výrobní linky první poválečný Kapitän. Zatímco motor a karoserie zůstaly prakticky beze změny, šestiúhelníkové světlomety byly nahrazeny kruhovými.

Facelift přišel až v březnu roku 1950, kdy dostal Kapitän modernizovanou karoserii. Změnila se především přední část vozu s bohatě chromovanou maskou chladiče. Úpravami prošla také záď vozu, díky čemuž se zvětšil zavazadlový prostor. V neposlední řadě došlo ke zvýšení výkonu díky změně kompresního poměru a to na 58 k.

Opel Kapitän druhé generace

Na podzim roku 53, po patnácti letech výroby první Kapitána, přichází automobilka Opel s druhou generací. Ta se chlubí zcela zejména zcela novou a elegantní karoserií v americkém stylu. Zatímco motor zůstal stejný, výraznou změnou prošel podvozek. Přední kola dostala vylepšené nezávislé zavěšení a byla odpružena vinutými pružinami s hydraulickými tlumiči. Automobil měl plně synchronizovanou třístupňovou převodovku, která se ovládala řadicí pákou pod volantem.

O tři roky později (v roce 56) prošla karoserie malým faceliftem. Ten se dotkl především přední části vozu, která dostala novou, bohatě zdobenou masku chladiče a stříšky světlometů. Nový Kapitán byl vrcholem modelové řady a vyráběl se až do roku 1958. Za necelých pět let bylo vyrobeno přes 154 tisíc kapitánů druhé generace.

Opel Kapitän P1 a P2

V červnu 1958 přišel Opel s další generací mající označení P1. Vůz se pyšnil panoramatickými okny, mírně pozměněnou přední maskou a zadními světly, podle kterých dostal přezdívku „klíčová dírka“. Výkon 2,5 litrového šestiválce byl navýšen na 80 k a maximální rychlost 1,3 tuny těžkého vozu byla 144 km/h. V tomto provedení se P1 vyráběla přesně jeden rok, za který se stihlo vyrobit přes 34 tisíc vozů.

Kapitán P2 představený na frankfurtském autosalonu v roce 59 byl ještě elegantnější a větší než P1. Zatímco hranatější střecha umožnila cestujícím lepší nástup, zlepšily se především jízdní vlastnosti a bezpečnost vozu, a to díky širším pneumatikám a větším brzdám. Pohon zadních kol zajišťoval nový řadový šestiválec o výkonu 66 kW (90 k). K dispozici byla tří a čtyřstupňová převodovka, od roku 1960 i automatická. Do konce roku 1963 vyrobil Opel skoro 150 tisíc Kapitánů P2.

Opel Kapitän A a B

V šedesátých letech narostly rozměry velkých Opelů natolik, že nebylo potřeba rozlišovat velikost karoserie. Na jaře 1964 tedy Opel spojil modely Kapitán, Admiral a Diplomat dohromady. Všechny modely měli identické karoserie a lišily se pouze množstvím chromu a výbavou. Dodnes jsou považovány za nejameričtější v celé historii Opelu.

Kapitän A začal s pohonnou jednotkou 2.6S o výkonu 74 kW (100 k). Ta byla o rok později nahrazena šestiválcem 2.8S (92 kW/125 k) a nakonec nejsilnější 2.8HL (103 kW/140 k). Vzácně se vyskytoval i Kapitän V8 s motorem 4.6 od Chevroletu.

Posledním automobilem od Opelu nesoucím název Kapitän se stal v roce 1969 Kapitän B. Ten dostal evropštější karoserii a nepatrně menší rozměry. Pohon zajišťovala trojice šestiválců o výkonech 97 až 121 kW. Na odbyt ale Kapitän B nešel a tak po výrobě necelých 5 tisíc kusů byla výroby modelu zastavena.

Opel Kapitän zaujímá čestné místo v automobilové historii a jedná se o nejrozšířenější evropský model s šestiválcovým motorem. V letech 1938 až 1970 bylo vyrobeno téměř půl milionu kusů.