Lékařské prohlídky
Naše předpisy stanovují, že pravidelným lékařským prohlídkám se musí podrobit řidič nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení tohoto věku. Po dovršení 68 let pak už musí řidič chodit na pravidelnou lékařskou prohlídku každé dva roky. Lékař na základě aktuálního zdravotního stavu určí termín další lékařské prohlídky, který může být i dříve, než je zákonem předepsaný. Po lékařské prohlídce senior obdrží doklad, který je povinen vozit s sebou a prokázat se s ním případné policejní kontrole. Senioři by měli těchto prohlídek využívat, neboť v jejich těle dochází vlivem stárnutí ke změnám, které si (obzvláště jsou-li v dobré fyzické kondici) neuvědomují. Lékařská prohlídka může pomoci nejen včas odhalit problém, ale i najít jeho řešení, které umožní věnovat se řízení i nadále.
Základem je dobrý zrak
Nejčastější a nejdříve postřehnutelná změna organismu vlivem věku je kvalita zraku. Pokud vám tedy lékař doporučí používat při řízení vozidla dioptrické brýle, uposlechněte ho. Zrak je nejdůležitějším orgánem při získávání informací o dění v dopravě. Potřebujete-li k řízení automobilu brýle, myslete na to, abyste je v autě skutečně vždy měli. Zrak bývá ke stáru mnohem náchylnější na oslnění. K tomu dochází obvykle v noci od reflektorů protijedoucího vozidla, od některých druhů pouličních lamp, při jízdě proti slunci nebo od jeho odlesků. Zatímco proti slunečnímu oslnění se lze bránit vhodnými slunečními brýlemi, optimálně s polarizačním filtrem, proti oslnění reflektory v noci žádný zaručený prostředek není. Někomu mohou pomoci speciální brýle se žlutým sklem určené pro lepší orientaci za šera či v noci a snižující i úroveň oslnění či únavu očí. Jinak lze doporučit pouze jedno: auto v noci neřídit.
Užívání léků
Řada léků otupuje pozornost nebo prodlužuje reakci řidiče. Při jejich užívání nesmíte řídit vozidlo. Tyto léky dříve bývaly na krabičce označeny výstražným trojúhelníkem, dnes je varování před řízením vozidla pod jejich vlivem většinou uvedeno jen v příbalovém letáku. Na nevhodnost užívání některých léků při řízení vozidla by vás však měli upozornit i při výdeji léků v lékárnách.
Nejrozšířenějšími prostředky, které snižují pozornost při řízení, jsou například léky a spreje proti alergickým reakcím organismu, léky proti nespavosti či úzkostem nebo léky na tišení bolestí. Mnohdy však může být důvodem pro neusednutí za volant i banální nachlazení nebo chřipka. Jen obyčejné kýchnutí vás totiž vyřadí téměř na tři sekundy z řízení vozidla a ještě chvíli potom musíte koncentrovat rozostřený zrak. Při rychlosti 60 km/h se tak stává z vozidla na 50 metrů „neřízená střela“. Rozhodnutí o okamžité schopnosti řídit vozidlo a odpovědnost tak zůstává jen na vás.
Za volantem
S přibývajícím věkem nám sice narůstají zkušenosti, ale bohužel pro množství starostí či kvůli drobným zdravotním neduhům ztrácíme schopnost vnímat dostatečně rychle své okolí. V kombinaci s mnohdy přehnaným upozorňováním na nebezpečí rychlosti se pak stává, že i v přehledných místech jedeme pomaleji, než bychom měli. Uvědomme si však, že zákon nedovoluje nejen nebezpečně rychlou jízdu, ale ani jízdu bezdůvodně pomalou. To proto, abychom negativně neovlivňovali plynulost jízdy celého dopravního proudu a nedávali ostatním možnost domněnky, že budeme zastavovat či odbočovat. Vznikal by tím potenciální prostor pro krizovou situaci či dokonce nehodu. Není tak podstatné sledovat tachometr jako znát aktuální stav na silnici ve všech místech, kam dohlédneme. Svou rychlost už dokážeme letitými zkušenostmi odhadnout, nehledě na to, že bychom měli jet vždy přibližně tak, jak se pohybuje celý náš proud.
Je opravdu těžké, zvlášť ve městech s množstvím světlených billboardů a reklamních poutačů v kombinaci s hustým provozem nejen automobilů, pečlivě sledovat dění na silnici i směr naší cesty. To nemusí cestu komplikovat jen seniorům. Věnujte proto více času plánování, abyste omezili situace, kdy nebudete vědět kudy dál. Nestraňte se nových technologií a přidejte jako doplněk k předchozímu plánování trasy i kvalitní hlasovou navigaci, která vám v některých případech může během cesty neznámými končinami ulehčit aktuální rozhodování. A i když například zapomenete odbočit, nesnažte se za každou cenu přejet všechny pruhy napříč k vašemu výjezdu či zbytečně nebrzděte. Pokračujte v klidu dál v cestě na místo, kde se můžete bezpečně dostat na původní či alternativní trasu, i když vám právě navigace hlásí, abyste se otočili – nezapomeňte, že navigační program mohl vytvářet i člověk, který nikdy neseděl za volantem. Při delších cestách si naplánujte častější přestávky, abyste pokud možno co nejvíce omezili chyby z únavy.
Trvalý trénink
Ekonomická situace nás může nutit omezovat naše cesty automobilem. Dobré řidičské návyky si nicméně uchováme pouze při jejich pravidelném používání, trénování. Pokud si nemůžete tento trénink dovolit v běžném dni, naplánujte si alespoň jednou týdně kondiční výlet do nového místa. Spotřeba paliva během takového výletu bude výrazně nižší, než při popojíždění v kolonách ve městě, automobilu takováto zátěž prospěje více než dlouhé stání před domem a váš dobrý pocit, že jste udělali něco i pro sebe, za to stojí.
Pokud vás tato problematika zaujala, doporučujeme vám otevřít příručku "Senioři v silniční dopravě", ze které tento výtažek pochází. Příručku najdete na webových stránkách organizace BESIP v kategorii "senioři".