Unikátní stroj Bloodhound SSC měl být pýchou britského inženýrství, která během jízdy speciálně upraveným vyschlým řečištěm v JAR překoná rychlost 1000 mol v hodině, tedy přes 1 6009 km/h nebo chcete-li 1.3 Machu. Na vývoji a stavbě 12.8 metru dlouhého stroje se přitom podílela řada britských firem, které mu nadělily skutečně špičkovou techniku.
Hlavní pohonnou jednotku měl být proudový motor Rolls-Royce určený pro stíhačku Eurofighter Typhoon, který doplňuje trojice raketových motorů na pevné palivo. Pokud jejich výkony sečteme, dostáváme se na výkon okolo těžko uvěřitelných 135 000 koňských sil.
Rychlost 1 600 km/h vyžadovala i speciální kola, která by dokázala vydržet velké namáhání a vysoké teploty. Proto dostal Bloodhound speciální kola vytvořena ze slitiny hliníku a zinku, která měla i při 10 200 otáčkách za minutu odolat extrémnímu třetí generovanému během jízdy.
Velkou výzvou byla i aerodynamika stroje. Konstruktéři Bloodhoundu totiž museli najít ideální poměr mezi přítlačnou silou a minimálním odporem, aby vůz zůstal dostatečně manévrovatelným ale neodlepil se během jízdy od země. Každý záhyb karoserie tak prošel řadou simulací i zkoušek a vymodelován byl s maximální přesností.
Projekt zkrátka vyžadoval obrovskou pozornost, neboť jeho cílem bylo posunout pozemní rychlostní rekord o 33 %, což by byl dosud nevídaný skok. Navíc se předpokládalo, že po překonání tohoto rekordu už se nového pravděpodobně nedočkáme.
Budoucím rekordmanem, který měl tu čest usednout za knipl tohoto speciálu, byl zvolen zkušený pilot RAF a současně aktuální držitel pozemního rychlostního rekordu Andy Green. Mimochodem ke svému předchozímu pokusu využil stroj označovaný Thrust SSC, který byl vůbec prvním supersonickým vozem.
V září se však objevila informace, podle které se celý projekt dostal do finančních problémů a přešel pod nucenou správu. Andrew Sheridan, správce projektu, se však ve svém rozhovoru pro Autocar snažil situaci uklidnit. Podle jeho slov se ve světě velkých společností bohatých investorů jednalo sotva o pár drobných, které projekt potřeboval ke svému přežití.
Těch pár drobných však bylo 25 milionů liber, cca 723,8 milionu korun, které do projektu bohužel nikdo nevložil. Dosud jediným představením Bloodhoundu tak byla jeho testovací jízda, během které dosáhl rychlosti cca 321,8 km/h. Vzhledem k potenciálu stroje se tedy jednalo spíš o takové pojíždění.
Projekt Bloodhound SSC tedy oficiálně končí a jeho aktiva budou prodána, což by mělo pomoci pokrýt jakékoliv možné dluhy. Osud samotného stroje je zatím neznámý, rozhodně však nezůstane v současné podobě. Konstruktéři totiž budou muset vrátit techniku, která jim byla od sponzorů jen zapůjčena. A k té se řadí i proudový motor stíhačky Eurofighter Typhoon, které zapůjčilo Královské letectvo - tedy RAF.