Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Ruské terénní automobily představují naprosto unikátní kategorii plnou šílených kreací. Ty však vzhledem k použití na rozlehlých a nehostinných místech Ruska většinou dávají až překvapivý smysl. Jedním z nejunikátnějších a zároveň také nejméně známých vozů je stroj, který přitom vznikl docela nedávno a navíc dává spojení silniční vlak zcela nový význam.
S rozlohou území přibližně 17 milionů km², jehož větší část (asi 77 %) zabírá nehostinná Sibiř, je logické, že se ruští výrobci museli zaobírat alternativními přístupy k dopravě.
Na velké části území Sibiře navíc nelze postavit běžné silnice či železnici, vzhledem k pohybům půdy při rozmrzání permafrostu v letních měsících. Existující alternativy jsou velmi nákladné, jak ukazuje čínská stavba železnice do Tibetu, kde se však nehledělo na rozpočet také z ideologických důvodů. Už od raných dob automobilového průmyslu v dnešním Rusku tedy vznikaly stroje schopné pohybu v terénu, kam by se nikdo jiný neodvážil.
Jedním z problémů je také zásobování elektrickou energií v odlehlých oblastech Sibiře. Z tohoto důvodu vzniklo na počátku tohoto století ve spolupráci Moskevské státní technologické univerzity a Moskevského 21. výzkumného institutu informatiky a informačních technologií ministerstva obrany neobvyklé monstrum. Na podvozek dvanáctikolového armádního transportéru MAZ 7310 moskevští konstruktéři připevnili horní část lokomotivy DM62.
Takto vzniklý stroj měl pravděpodobně sloužit jako generátor elektrické energie pro vojenské využití na místech, kde nebylo jinak možné natáhnout běžné elektrické vedení. Opravdové určení projektu však mohlo být i jiné, vzhledem k vojenské povaze projektu se na něj vztahuje utajení. Z tohoto důvodu nejsou zcela zřejmé ani některé detaily vzniku stroje.
DM62 je vojenskou verzí lokomotivy M62 s dieselovým motorem a elektrickým přenosem výkonu, určené k převozu těžkých nákladních vlaků. Vyráběla se mezi roky 1964 a 1994 v Luhansku na území dnešní Ukrajiny a vyvážela do spřátelených zemí. V Československu sloužilo přes 600 kusů civilní varianty M62 jako motorová lokomotiva řady 781, poslední kusy byly vyřazeny až v roce 1999.
Pohon zajišťoval dvoudobý dvanáctiválec 14D40, s vidlicově uspořádanými válci. Ten poskytoval výkon 1974 koní, což na železniční trati stačilo lokomotivě k maximální rychlosti 100 km/h. Výkon nebyl přenášen přímo na kola, místo toho měl každý ze dvou podvozků tři elektrické stejnosměrné čtyřpólové tlapové motory, napájené stejnosměrným trakčním generátorem. V provozu se lokomotivy osvědčily pro svoji spolehlivost, a to i přes vysokou hlučnost a spotřebu nafty i oleje. Na území bývalého Sovětského svazu jsou ostatně hojně využívány dodnes.
MAZ 7310 vznikal v Bělorusku v Minském automobilovém závodě od roku 1962 a to v mnoha variantách. Nejčastěji byly obrovské vozy využívány jako podvozky pro mobilní raketové střely, včetně variant s jadernou bojovou hlavicí. Kromě těch však vznikaly i verze pro převoz radarů či hasičské varianty.
Právě podvozek MAZu, konkrétně dvanáctikolové verze MAZ 547A, určené pro převoz balistické rakety RSD-10 Pioněr s jadernou hlavicí, byl po rozsáhlých úpravách spojen s horní částí lokomotivy DM62. Zachován zůstal dvoudobý dvanáctiválec, který tentokrát dodával energii dvanácti asynchronním elektrickým motorům, umístěným v náboji každého kola. Přenos pohybu na samotné kolo pak obstarávaly planetové převodovky. Zatáčení měly na starosti přední tři páry kol plus ten poslední a to pomocí hydraulického systému. Právě ve výrazných bednách na bocích vozidla se nachází baterie a olej hydraulické soustavy.
Pro případnou sériovou výrobu však podle některých zdrojů mělo jít o svébytný model s nově vytvořenou karosérií i motorem a neobvyklé monstrum bylo vytvořeno spíše kvůli nedostatečnému rozpočtu a vybavení institutu. Proto byla institutu přidělena jedna nebo více lokomotiv vlastněných armádou. To by ostatně dávalo smysl i proto, že tou dobou byla již lokomotiva M62 osm let po ukončení výroby.
První prototyp byl po dokončení testován na ploše institutu a předveden armádním důstojníkům. Pohled na lokomotivu prohánějící se vedle dálnice údajně zmátl mnoho kolemjedoucích řidičů, kteří netušili že se na místě někdy nacházely koleje a nepředpokládali samozřejmě, že by známá lokomotiva M62 dostala sadu kol.
Prototyp měl být po dokončení po vlastní ose přepraven do armádního testovacího areálu poblíž města Bronnicy a dokonce pro tento účel dostal standardní ruskou SPZ pro automobily, avšak selhání hydrauliky a zřejmě i samotného systému pohonu převozu zabránilo. Prototyp se však na veřejné silnice přece jen dostal, na nové stanoviště byl přesunut zapřáhnutý mezi dvěma menšími vojenskými transportéry. Další práce na projektu už nepokračovaly a není známo kolik kusů vzniklo, dle různých zdrojů jde buď o jediný kus, nebo o dva. Dostupné fotky na internetu ukazují dva odlišně vypadající kusy, může však jít o stejný renovovaný kus. Dnes jeden dochovaný kus stojí na ploše výzkumného institutu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.
Třetí generace modelu Audi Q3 přijíždí po sedmi letech s výrazným technologickým posunem. Nabídne micro-LED světla s desítkami tisíc pixelů, inteligentní páčky pod volantem i umělou inteligenci v infotainmentu. Kromě benzínu a dieselu nabídne také plug-in hybrid s dojezdem 120 km čistě na elektřinu. Do showroomů dorazí letos v říjnu, cena základní verze startuje v Německu na 44 600 eurech.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.
Tento týden nám do redakční garáže přijela nová generace legendárního Land Cruiseru. Proti předchůdci udělala velký skok kupředu, což je znát hlavně uvnitř. Mezi novinky se však neřadí jen hranatější design a modernější interiér, ale také různé technické vychytávky, které oceníte především v terénu, kde je proti předchůdci schopnější. Dnešní recenze však ukáže i nějaké oblasti, které jsou v novince horší, které to jsou?
Před začátkem 81. ročníku Polské rally došlo k tragické události. Jednadvacetiletý italský jezdec Matteo Doretto, juniorský mistr Itálie pro rok 2024, zahynul při nehodě během soukromého testu. Podle dostupných informací jeho vůz narazil do stromu poté, co sjel ze silnice.
Audi rozšiřuje rodinu modelu Q5 o plug-in hybridy. Nové SUV i Sportback e-hybrid kombinují výkon až 367 koní, elektrický dojezd do 100 kilometrů a vyspělé technologie. Do prodeje vstoupí koncem roku 2025, nejlevnější verze vyjde na více než 69 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).
Do další dlouhodobé recenze zavítal francouzský elegantní crossover, který díky svému sebevědomí nemá nejsnazší život. Naše testování bude mít dvě části – první bude z pohledu mého a druhá z pohledu mé ženy. Budeme mít stejné závěrečné hodnocení nebo se naše názory budou výrazně lišit?
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
