Automobilový průmysl je silně konkurenční prostředí, ve kterém je na lidi neustále vyvíjen vysoký tlak. A protože člověk je slabý, dochází občas k pochybením, která mohou vést k obrovským skandálům. Kolik už jich automobilovým průmyslem otřáslo bychom se zřejmě nedopočítali - zvláště s ohledem na unikáty každého trhu. Tyto však patří k dobře známým
Vybuchující nádrže Fordu Pinto
V průběhu sedmdesátých let pocítili američtí řidiči dopady ropné krize, po kterých se automobilky musely přeorientovat z velkých, sportovních a výkonných modelů i na menší vozy, jejichž provoz nebyl tak nákladný. A jedním z nich byl i Ford Pinto.
Pinto, které bylo dostupné jako hatchback nebo kombík, se vyrábělo od roku 1971. Již brzy se však začaly objevovat zprávy, podle kterých menší model po nárazu do kufru podezřele často hoří. Jak se později ukázalo, nádrž Pinta byla umístěna mezi zadní nápravou a nárazníkem - bez jakýchkoliv deformačních zón. Pokud tedy došlo k nárazu, nádrž praskala.
Psali jsme
V roce 1977 bylo zahájeno vládní vyšetřování, během kterého NHTS zjistila potenciální rizika v palivovém systému a svoláno muselo být okolo 1.4 milionu vozidel. Skandál Pinta se navíc rozrostl i o obvinění z vraždy. Prokurátor z Indiany totiž automobilku obvinil ze smrti tří žen, které ve voze uhořely. Bylo to poprvé, co byla americká společnost souzena pro vraždu. Soud však společnost shledal nevinnou.
John DeLorean: Pro záchranu podniku začal obchodovat s kokainem
John DeLorean měl za sebou skvělou minulost. Byl považován za otce Pontiacu GTO a jistou dobu dokonce pobýval na pozici viceprezidenta General Motors pro výrobu automobilů a náklaďáků. V roce 1973 však odešel a o dva roky později si založil svou automobilku DeLorean Motor Company.
Jeho nejznámějším produktem se stalo DMC-12, které se okamžitě stalo ikonou osmdesátých let. Ani kultovní status vozu však automobilce nezajistil dostatečné výdělky a ta se začala přibližovat krachu. John DeLorean se proto rozhodl zachránit společnost za všech okolností. Tedy alespoň to tak vypadá.
V září 1982 byl totiž zadržen pro držení necelých 27 kg kokainu a snahu zajistit prodej dalších cca 100 kg v hodnotě 24 milionů dolarů (dnes cca 1.4 miliardy korun). Peníze pak měly být vloženy do bankrotující společnosti.
DeLorean se však obklopil dobrými advokáty, kteří argumentovali tím, že se FBI snažila ředitele automobilky do obchodu úmyslně zatáhnout. Soudce nakonec shledal DeLoreana nevinným a zprostil ho všech obvinění. Po krachu automobilky a očištění svého jména se pak bývalá hvězda automobilového průmyslu stáhla do ústraní.
Mercedes-Benz zakázky pro úřady si pojišťoval obálkami
V roce 2010 přišla "Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států" s obviněním, podle kterého měla automobilka Daimler uplácet úředníky po celém světě, aby si tak zajistila lepší postavení při výběru nových státních / služebních vozidel. Za to pak do Američanů dostala pokutu 185 milionů dolarů.
Podle vyšetřování měl Daimler během deseti let rozdat úplatky v hodnotě okolo 56 milionů dolarů aby si zajistil "další prodeje vládním složkám v zemích jako Rusko, Čína, Vietnam, Nigérie, Maďarsko, Lotyšsko, Chorvatsko nebo Bosna.
14.4 milionů vadných pneumatik Firestone
V roce 2000 měl americký úřad NTSA zahájit vyšetřování na základě zpráv o oddělení vzorku od pneumatiky Firestone instalovaných na vozech Ford Explorer. Pneumatikářská společnost v reakci na to svolala 14.4 milionů pneumatik, které se montovaly kromě Exploreru i na Mercury Mountaineer, Ford Ranger, Mazda Navajo, a Mazdu B-series.
Problém byl skutečně velký, neboť na něj podle webu Motor1 mělo doplatit okolo 271 lidí životem a dalších 800 bylo zraněno. Společnosti Ford i Firestone nakonec vyšetřoval samotný americký Kongres. V reakci na problémy byla ukončena vzájemná spolupráce a výkonní ředitelé obou společností odstoupili ze svých pozic.
Toyota a problémy s náhlou akcelerací
Dokonce i Toyota, jeden z největších výrobců automobilů světa, měl své problémy. Ty se týkaly problémů s náhlou akcelerací, kvůli kterým přišla značka o své renomé výrobce bezpečných vozidel. Zákazníci si totiž často stěžovali, že vůz sám od sebe prudce akceleruje, automobilka však věřila, že za problém mohou jen špatné koberečky, které tlačí na plynový pedál.
Po svolání cca 5.5 milionů automobilů kvůli nápravě spojené s koberečky nakonec automobilka objevila další problém - zaseknout se totiž mohl i samotný plynový pedál, což vedlo k akceleraci. Opravu si tak vyžádalo několik milionů dalších modelů.
Toyota nakonec zaplatila 1.2 miliardy dolarů jako pokutu americkému úřadu spravedlnosti a musela uznat, že ve svých prohlášeních podceňovala dvě bezpečnostní rizika, která mohla vést k nenadálé akceleraci.
General Motors a problémy se zapalováním
V roce 2014 musela automobilka GM oznámit svolávací akci kvůli vadným modulům zapalování, které se mohly znenadání vypnout. Pokud seto stalo, řidiči automaticky přišli o airbagy, posilovač řízení i posilovač brzd. Problém se dotkl milionů automobilů a automobilka musela zaplatit odškodné za 124 způsobených úmrtí.
Aby se problém podařilo vyřešit, musela automobilka GM zaplatit: 900 milionů dolarů úřadu spravedlnosti, 35 milionů dolarů úřadu NHTSA a milion komisi pro cenné papíry. Vyrovnání s obětmi a pozůstalými přišlo na cca 594.5 milionů dolarů.
Dieselgate
Kauza Dieselgate se stala skandálem, jaký automobilový průmysl do té doby nezažil. Nedotkla se totiž pouze jedné automobilky nebo jednoho koncernu, ale celého segmentu. Postihla továrny a automobilky v USA i Evropě, ovlivnila způsoby měření emisí a donutila odpovědné osoby více se zamyslet nad škodlivostí dieselových motorů. A výsledky vidíme všude kolem nás.
Skandál odstartoval v Západní Virginii, kde se objevily první nesrovnalosti udávanými emisemi a emisemi v reálném povozu. Případ byl proto předán organizaci "California Air Resources Board," která zahájila vyšetřování a nakonec i našla způsob, jakým se VW dařilo tajit skutečné emise.
Výsledkem kauzy bylo odstoupení Martina Winterkorna, prvního muže koncernu VW, a zaplacení pokuty USA ve výši 35 miliard dolarů. Ve vyšetřování navíc pokračovali i němečtí prokurátoři, kteří přednedávnem zadrželi výkonného ředitele Audi a nyní ho drží ve vazbě.
Smrtelně nebezpečné airbagy Takata
Skandál společnosti Takata vedl k vůbec největší svolávací akci na půdě USA. Agentura NTHSA uvádí, že svolávací akce se dotkla 37 milionů automobilů vybavených 50 miliony vadných airbagů Takata. Některé vozy se však musely v servisu objevit vícekrát, neboť během první návštěvy byl risk poranění airbagem jen minimalizován, až během druhé byl zcela odstraněn.
Jak se později během výzkumu ukázalo, na vině byla změna chemické struktury látky uvnitř zařízení, které má nafouknutí airbagu na starosti. Kvůli proniknutí vlhkosti do této kapsle totiž docházelo k rychlejšímu "odpálení" airbagu, což ovšem vedlo i k roztržení kapsle samotné. Malé kousky se pak proměnily ve šrapnely, které létaly po interiéru a ohrožovaly posádku.
Podle NHTSA mějí airbagy Takata na svědomí 15 lidských životů a 250 zranění. Bavíme se však pouze o USA. Řada automobilů s vadnými airbagy může být i jinde na světě a navíc zřejmě velká část z nich stále není opravená.
Pro společnost Takata se tato kauza stala osudovou a nakonec musela vyhlásit bankrot.