Během nástupu do své prezidentské funkce v roce 1989 jezdil Václav Havel několik týdnů starou sovětskou limuzínou ZIL, kterou před lety dostal jako dar Gustav Husák přímo z Moskvy. Havel však ZIL ani Tatru, která se tou dobou také vyskytovala v hradních službách, neměl příliš v lásce. Podle mnohých mu totiž tyto značky připomínaly minulý režim.
Zanedlouho však Havel dostal od portugalského prezidenta Maria Soarese nový služební vůz, kterým byl Renault 21 TSE. Ten však v roli hradního vozu příliš dlouho nevydržel a již v roce 1990 ho nahradilo první ze dvou sedmičkových BMW v konfiguraci 735i. Během testovací jízdy s tímto vozem pak prý Havel dokonce ujel i vlastní ochrance.
Ve stejném roce navíc Václav Havel obdržel darem od Gianni Angelliho, tehdejšího šéfa Fiatu, novou Lancii Thema. S tou toho však prý Václav Havel příliš nenajezdil a tak v roce 1997 putovala do aukce a to pouze s necelými 13 000 najetých kilometrů. Vůz se nakonec prodal za 370 000 korun, z čehož byla část použita na nákup nové Lancie. Tentokrát modelu Kappa.
Vůz, který automobilka zkonstruovala jako konkurenta populárních německých manažerských limuzín, se sice nikdy nedočkal kýžené popularity, ovšem Václav Havel s ním byl údajně velmi spokojen. Ostatně v jeho garáži vydržel necelých 9 let.
O tehdejším prezidentovi se dobře vědělo, že mu ostrá jízda není cizí. Ostatně pamětníci jistě vzpomenou na skandál z roku 1999, kdy měl během testovací jízdy tehdy nové Fabie uhánět po okreskách až 160 km/h.
A zřejmě i díky zálibě v rychlosti musela být Lancia pro Havla skvělým automobilem. Ačkoliv se navenek tvářila jako reprezentativní limuzína a uvnitř ukrývala komfort italského obýváku, pod její kapotou se ukrýval poměrně výkonný motor, který ve spolupráci s kvalitním podvozkem dokázal přeměnit 1.5 tuny vážící Lancii v celkem slušné sportovní náčiní.
Lancia Kappa v dobové reklamě | zdroj: youtube.com
Pohonnou jednotkou byl 2.0 litrový turbem přeplňovaný benzínový čtyřválec, který dokázal nabídnout 205 koní (151 kW) a točivý moment 298 Nm. Akcelerace z 0 na 100 km/h trvala jen 7.3 sekundy a maximální rychlost se pohybovala okolo 235 km/h. Nelze se tedy divit, že si někteří příslušníci prezidentské ochranky často stěžovali, že s prezidentem v Lancii nedokáží držet krok.
Velkým benefitem vozu byl navíc i výše zmíněný kvalitní a prostorný interiér, na který si Havel potrpěl již od dob svých prvních Mercedesů. V Lancii navíc údajně absolvoval i několik dálkových cest.
Společné cesty Lancie Kappy a Václava Havla se rozdělily až v roce 2006, kdy byl vůz s nájezdem cca 30 000 km prodán a jeho novým majitelem se stal Anthony Denny, majitel autobazaru AAA Auto. Ten Lancii okamžitě zařadil do své sbírky a nějakou dobu ji i vystavoval v pražské centrále.
Od té doby se s vozem prakticky nejezdilo a vše zůstalo v původním stavu - včetně drobných oděrek. Vůz má navíc původní registrační značky z roku 1997 AHJ 81-60.
Navzdory tvrzení, že Havlovu Lancii nikdy neprodá, se však jedinečná Kappa nedávno objevila v inzerci jak jinak než bazaru AAA Auto. Vůz s nájezdem 31 035 kilometrů nedávno absolvoval prohlídku na STK, má servisní knížku vedenou do roku 2005 a na fotografiích vypadá jednoduše fantasticky.
Jedinou vadou na kráse by se tak mohla stát cena, která byla stanovena na 400 000 korun. Zda je to hodně nebo málo soudit nechceme, neboť mezi lidmi v ČR i ve světě má Václav Havel stále vysokou popularitu a není vyloučeno, že by nabídka mohla přijít i ze zahraničí. Navíc se jedná o unikát, jehož hodnota by mohla i dále růst.