Závod 1000 mil československých, inspirovaný podobným italským podnikem Mille Miglia, byl Autoklubem RČs. poprvé vypsán v roce 1933, zúčastnit se mohly „cestovní automobily“, tedy provedení přímo odvozená ze sériové produkce. Podnik byl sice deklarován jako soutěž, ve skutečnosti však šlo o rychlostní závod, pořádaný v běžném provozu. Účastníci byli ve dne v noci konfrontováni s koňskými povozy, nákladními automobily, cyklisty i chodci. Takřka 1600-kilometrová délka trati prověřila nejen rychlost a ovladatelnost vozidel, ale v neposlední řadě také jejich robustnost a spolehlivost.
V prvních dvou ročnících (1933, 1934) závodníci z Prahy zamířili přes Kolín, Německý Brod (nyní Havlíčkův Brod), Jihlavu, Velké meziříčí, Brno a Břeclav do Bratislavy a zpět. Tuto trasu absolvovali dvakrát za sebou, celkem tedy ujeli 1592,8 km. V roce 1935 se z Brna do Bratislavy jelo přes
Pohořelice a Mikulov, délka závodu se tak mírně zkrátila na 1540 km. Další ročníky již nebyly uspořádány zejména s ohledem na zhoršující se mezinárodně-politickou situaci.
1000 mil 1933 obeslala mladoboleslavská automobilka třemi šestiválcovými vozy Škoda 637, startujícími ve třídě do 2000 cm3. Obsadily v ní 2., 3. a 4. místo, nejlepší z posádek, Jahn-Žádný, dosáhla času 20 h 14 min 18 s. V roce 1934 se jedinému startujícímu vozu Škoda 637 s posádkou Kratochvíle-Koudelka podařilo obsadit 2. místo ve třídě. Poslední „míle“ (1935) zůstávají spojeny s ještě rychlejšími, navíc velmi atraktivními aerodynamickými automobily. Jednalo se o trojici velkých kupé Škoda Rapid Six, která s upraveným osvědčeným šestiválcem z typu 637 dosahovala rychlosti až 130 km/h. Dvojice Komár – Houšť se umístila 5. v celkové klasifikaci, nejvyšším příčkám tehdy již kralovaly závodní speciály v čele s Bugatti.
Po krátkodobé renesanci 1000 mil československých v letech 1970-1972, pořádaných pro historická vozidla na postupně zkracované trati, byla tradice závodu obnovena v roce 2013, u příležitosti 80. jubilea původní akce. Trať Praha – Bratislava - Praha se jede pouze jednou, letošní, již šestý novodobý ročník závodu 1000 mil československých je slavnostní vzhledem ke 100. výročí vzniku Československa. Přejímka vozidel i samotný start závodu se proto odehrají na autentickém místě, před budovou Autoklubu ČR v pražské Opletalově ulici. První vůz se na trať vydá ve čtvrtek 14. června v 6:00 h. Letošní novinkou je také modifikace trati, umožňující průjezd části původních úseků Velké ceny ČSR na Masarykově okruhu, včetně prostoru původního depa a boxů. Cílem prvního ze tří dnů závodu se stane Hviezdoslavovo náměstí v centru Bratislavy, kde budou vozy od 17:00 h vystaveny. Druhá etapa bude kopírovat trať jiné populární akce historických vozidel, 500 km Slovenských, a třetí den se závodníci vydají z Bratislavy zpět do Prahy. Zde bude závod slavnostně zakončen v Národním technickém muzeu, před budovou NTM si zájemci budou moci vozidla v klidu prohlédnout v neděli 16. června od 17:00 hod.
Škoda na trať vysílá dvojici atraktivních automobilů. Pozornost jistě vzbudí impozantní limuzína Škoda Superb 3000 z roku 1939, exponát Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. Odkazuje na účastníka předválečných ročníků, model 637. Ten od roku 1934 používal místo žebřinového rámu podvozku a dvojice tuhých náprav progresivní řešení s centrálním páteřovým nosníkem, vpředu rozvidleným pro uložení motoru. Spolu s nezávislým zavěšením všech kol umožnila tato konstrukce vozům Škoda nové generace, včetně řady Superb, dosahovat vysokého komfortu jízdy i na méně kvalitních silnicích. Superb 3000, vybavený šestiválcovým motorem 3,1 l o výkonu 85 koní (63 kW), vyvine i s rozměrnou šestimístnou karoserií vnějších rozměrů 5200 x 1800 x 1720 mm rychlost 125 km/h.
Pozornosti diváků se bude těšit také zelený vůz Škoda 1101 « Tudor » z roku 1948, jehož čtyřválec 1,1 l/32 k (23,5 kW) mu uděluje rychlost až 100 km/h. Tudor zaujme nejen tehdy velmi oblíbenou, prakticky řešenou karoserií polokabriolet s pevnými rámy dveří a rozměrným stahovatelným dílem střechy. Spojovala tak přednosti otevřeného i zavřeného vozu. Automobil ze sbírek Škoda Muzea má navíc zajímavou historii. Byl dokončen 5. dubna 1948 a o jedenáct dní později předán prvnímu majiteli. Byl jím Jean-Pierre Grenier, atašé švýcarské ambasády v Praze.