Řada lidí si chce na cestu do zahraničí zajistit co nejprostornější, nejbezpečnější nebo nejúspornější vůz, což často řeší výpůjčkou vozu služebního, nebo automobilu od známých či příbuzných. Pokud se ale k podobnému kroku rozhodnete, rozhodně byste neměli zapomenout ani na právní stranu mince.
Pokud totiž cestujete automobilem, v jehož dokladech nejste uveden jako vlastník, měli byste mít připravený dokument, kterým vám vlastník vozidla uděluje souhlas s jeho užíváním. Vyhnete se tak popotahování s místní policií, která by vám mohla dělat potíže.
Takový dokument by měl být podle UAMK minimálně v anglickém jazyce, případně jiném světovém jazyce, který je pro cílovou oblast vaší cesty typickým. Správně by měl být takový dokument notářsky ověřen, ovšem pokud se vám nepodaří sehnat notáře, pravděpodobně by mohla stačit kopie dokumentu v Českém jazyce, kterou si necháte potvrdit například na Czech Pointu.
Anglická část, společně s ověřenou českou, by pak měla místním policistům sloužit jako dostatečný důkaz, že váš automobil není například kradený. Vzor takových dokumentů můžete získat například od UAMK, které připravilo vzor pro zapůjčení služebního vozu i pro půjčení vozidla v osobním vlastnictví.
Pokud byste se rozhodli cestu riskovat bez jakýchkoliv potvrzení, docela dobře by se vám mohlo stát, že skončíte na hranicích a dál vás nepustí. V tom horším případě by vám mohl být automobil zabaven do té doby, než se policistům podaří ověřit, zda majitel vozu skutečně ví o tom, kde se jeho vůz nalézá a kdo ho má momentálně v držení.