Taxíky jsou celosvětově rozšířeným způsobem přepravy, který se na každém místě těší jiné popularitě. Zatím co na řadě míst se jedná o vcelku běžný způsob cestování, například v Česku mají taxikáři pověst dost zakalenou. To teď ale nechme stranou a pojďme se podívat na situaci v New Yorku, kde začíná být situace alarmující.
Web Jalopnik totiž upozornil na stále rostoucí počet sebevražd taxikářů, z nichž ta poslední se odehrála 11. května v Queens. Důvodem dobrovolného odchodu ze světa měla být pro šestapadesátiletého taxikáře neschopnost splácet dluh ve výši téměř 700 000 dolarů, který mu vznikl během jeho snahy o získání taxikářské licence.
Podle všeho se jedná již o pátou sebevraždu taxikáře za pět měsíců, čehož si už začínají všímat i média jako New York Times. Ta současně upozorňují, že v době, kdy přepravě vládnou služby jako Uber, není život taxikářů vůbec jednoduchý. Ba naopak.
Vydávání taxikářských licencí mělo podle všeho zajistit, aby počet řidičů nepřesáhl určitou mez a aby všichni měli rovnou šanci. Díky aplikacím jako Uber, jejichž řidiči žádné licence nepotřebují, však celý princip vydávání licencí pozbyl smyslu.
Stejně jako v jiných částech světa, i v New Yorku se taxikáři snažili dosáhnout jednání s radnicí, která by podle jejich názoru měla ochránit jejich způsob podnikání. Od té doby ale k žádným změnám nedošlo - pouze přibývají taxikáři, kteří si dobrovolně sáhnou na život. První případ se měl odehrát již v prosince 2017 a jeden z taxikářů se měl na protest rozhodnout ukončit svůj život před radnicí.
Podle webu New York Times jsou taxikáři pod opravdu velkým tlakem. Jejich směny mají 12 až 14 hodin a přesto nejsou schopni pokrýt náklady, které jim vznikly jen při snaze stát se taxikářem. Jako příklad uvádějí Times případ páru Helen a Nicanor Ochisor - oba jsou taxikáři, střídají se za volantem svého taxíku dnem i nocí a přesto mají problém uživit se.
Starosta New Yorku Bill de Blasio už se měl pokusit o omezení služby Uber v roce 2015, ovšem se zlou se potázal. Politici však stále častěji spekulují alespoň o vytvoření nových pravidel pro společnosti provozující spolujízdu, díky kterým by se podmínky na trhu srovnali.
Veřejnost však často upozorňuje na skutečnost, že problém nejsou služby typu Uber, ale především neúměrně vysoké poplatky za získání licence. Platit 700 000 dolarů, tedy cca 15.6 mil. korun jen za možnost provozovat taxi v New Yorku, je totiž opravdu šílené.
Problém je navíc často spatřován i v samotných společnostech provozujících taxislužbu, které nejsou ochotny jít s dobou, přizpůsobit se vyvíjejícímu trhu a stále hledají způsoby, jak si ochránit své zažité tradice. Většina se proto shoduje, že řešení se ukrývá napůl cesty. Jak konkrétně by měl kompromis vypadat však stále není nikdo schopen říci.