Slovensko postupovalo k cíli v několika krocích. V roce 2016 vytvořilo registr vozidel (Register prevádzkových záznamov vozidiel – RPZV). Následoval další, a to propojení s evropskou platformou výměny údajů z dopravy Eucaris. Mezi položky dané kontroly byly v závěru loňského roku zařazeny i povinné údaje o najetých kilometrech. Systém se ukázal jako účinný.
Například pokud jde o aktuálně zkontrolovaný dovoz všech vozidel z Nizozemska na Slovensku za poslední měsíce, snížil se podíl vozidel s prokazatelně stočenými kilometry z 37 % na 10,6 %, tedy bezmála o tři čtvrtiny. Slovenští zákonodárci a policie jsou přesvědčeni, že situace se bude ještě dále zlepšovat a stáčení se stane doslova okrajovou záležitostí.
Co je opravňuje k takovému optimismu? Nový silniční zákon, který s platností od 20. května 2018 stanoví povinnost zasílat informace o vozidle, včetně celé škály těch týkajících se najetých kilometrů, podezření ze stáčení, výměny nebo manipulace či servisu palubních přístroji a podobně. Přičemž ona povinnost se netýká jen státních organizací jako jsou například technické kontroly, ale i soukromých subjektů. Seznam těch, kdo jsou ze zákona nyní povinni zasílat do registru vozidel relevantní informace je dlouhý. Příkladem můžeme uvést: policie po haváriích aut, kontrolní orgány po svých kontrolách, autorizované i neautorizované legální opravny a servisy, pojišťovny, leasingové společnosti, autobazary…
Cílem je dosáhnout toho, aby o každém vozidle bylo získáno a zaznamenáno tolik relevantních informací, že je nebude možné „obelstít“ například zfalšovanou servisní knížkou či prostým stočením kilometrů. Propojení domácích a zahraničních informací mnohem snadněji odhalí falšování.
Navíc tento funkční systém vyřadí nemálo nelegálních opraven a mechaniků, protože ti jsou bez odpovídajícího živnostenského oprávnění a tudíž nebudou mít přístup k zasílání informací do registru. A bez informace například o opravě vozu bude upadat zájem o tyto služby, stejně jako se bude snižovat tržní hodnota vozidla, u nějž nelze legálně prokázat opravu. Slovenský systém má ambice jít ještě dál a například zaznamenávat v budoucnu, zda při opravách byly použity autorizované náhradní díly nebo třeba repasované. To kromě jiného povede k tomu, že se sníží šance používání náhradních dílů z krádeží.
Podstatným faktem je i skutečnost, že součástí celého systému je i seznam oprávněných organizací a osob, které mají oprávnění od výrobců, prodejců nebo státních orgánů povolení manipulovat s měřícími přístroji včetně čítače najetých kilometrů. Každá manipulace přitom musí být zaznamenána a odeslána do registru. V opačném případě je takovýto zásah do měřidel neoprávněný a tedy trestně postižitelný.
Takto vytvořený seznam informací o vozidle bude kompletní a bude možné ho poskytnout jedině tehdy, kdy nebudou chybět informace o historii najetých kilometrů. Pokud by chyběly, nebudou seznamy informací vydány a prodávající je tak nebude moci poskytnout kupujícímu. Kdo by pak byl ochoten takový vůz zakoupit? Jak jsme uvedli, kromě informací z registru, které budou mít podobu tak zvaného ODO-Passu, budou k mání pro kupujícího také fakta z Eucaris (ODO-Pass EU). Společně s dalšími údaji budou tvořit elektronickou provozní historii automobilu. Na jiné „certifikáty“ anebo doklady ověření historie vozidla, jak je nabízejí některé komerční organizace, nebude brán vůbec zřetel a nemohou nahradit ty vyžadované registrem.
V praxi to znamená, že výpis z RPZV bude nezbytností při jakémkoliv prodeji. Dokonce i zpětně, jestliže se potvrdí, že před prodejem došlo k manipulaci s údaji o najetých kilometrech, může být viník potrestán. Obecně pak platí, že jakékoliv porušení každého z konkrétních kroků daného systému – nedodání informací o opravě palubních přístrojů, stáčení, nepodání informace o podezření o stočení ze servisu a podobně, jsou trestné. To první, co bude následovat, je pokuta například od Slovenské obchodní inspekce ve výši od 3 000 do 100 000 eur. Při opakovaném porušení těchto pravidel bude provozovateli, který je vinný porušením novely silničního zákona platného od 20. května 2018, hrozí zrušení živnostenské oprávnění, tedy zastavení podnikání.