Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Osobní automobily značky Tatra jsou světovým fenoménem, na který je většina Čechů patřičně hrdá. Příliš se však nemluví o tom, že slavný automobil Tatra T77a si v zahraničí vysloužil označení tajné zbraně odboje, neboť jeho schopnosti likvidovat nacistické důstojníky byly přímo fenomenální. Ve skutečnosti se však není příliš čím chlubit.
Automobil Tatra T77 s proudnicovou karoserií, pod jehož konstrukcí byl podepsán světoznámý konstruktér Hans Ledwinka, se dostal do sériové výroby v roce 1934 a okamžitě kolem sebe rozpoutal obrovské pozdvižení. Jeho elegantní a aerodynamická karoserie, k jejímuž vývoji byl použit dokonce i větrný tunel, vypadala jak z jiného tisíciletí. Svůj podíl na tom měl i Paul Jaray, jeden z konstruktérů odpovídající za aerodynamiku Zeppelinů, který se podílel na návrhu designu.
Aerodynamika hrála pro Tatru T77 naprosto zásadní roli, které byla podřízena dokonce i technika. Příď vozu byla kvůli co nejmenšímu odporu poměrně krátká a kapota nízká, což bylo jedním z důvodů, proč se 2.97 litrový vzduchem chlazený motor V8 nastěhoval nad zadní nápravu. Jeho výkon 59 koní sice nijak neoslní, ovšem jeho maximální rychlost 145 km/h byla v předválečných letech výjimečná.
V roce 1935 došlo k modernizace vozu, čímž vznikla Tatra T77a. Ta se mohla pochlubit například motorem V8 se zvětšeným objemem na 3.4 litru, který produkoval 70 koní a maximální rychlost se vyšplhala na 150 km/h. Tatra tak patřila k technologicky nejpokrokovějším vozidlům své doby, což ostatně dosvědčuje i podvozek s nezávislým zavěšením všech kol.
Tatrovky tedy nabízely oslnivý vzhled a vysoké rychlosti, ovšem jejich velkým nedostatkem bylo řízení. Dlouhý rozvor a těžký motor nad zadní nápravou totiž způsoboval, že Tatra T77 i T77a měla problémy s ovladatelností. Stačilo najet do ostré zatáčky rychleji a těžký zadek vozidla začal utíkat do přetáčivého smyku. Věci navíc nepomohly ani pneumatiky, jejichž technologie byla v 30. letech v plenkách.
Nedostatek vozidla se však podle webu Jalopnik poměrně rychle a snadno změnil v jeho výhodu (zejména díky době). Po vpádu nacistických vojsk do Československa si totiž oslnivý vzhled tatrovek oblíbili vysoce postavení nacističtí důstojníci, jak uvedl pro The Telegraph britský spisovatel Steve Cole. Problém však nastal v momentě, kdy se nacisté pokoušeli jezdit s Tatrovkami rychle - řada z nich to totiž nepřežila.
Cole v článku doslova uvádí: „Vysoce postavení nacističtí důstojníci jezdili s těmito vozy rychle, ovšem k jejich smůle nebylo řízení zrovna dobré, takže v ostrých zatáčkách často ztráceli kontrolu, roztočili se a namotali se na strom, což většinou končilo smrtí. Spojenci tak dokonce začali Tatrovky označovat tajnou zbraní proti nacistům."
Podle Cola došla celá věc tak daleko, že za volantem Tatrovek zemřelo více vysoce postavených nacistických důstojníků, než v bojových operacích. Co je na tom pravdy nevíme, ovšem potvrzovalo by to, že touha po rychlosti a luxusu může člověka přijít pořádně draho.
Nádherných automobilů bylo samozřejmě škoda, ovšem nad životy okupantů zřejmě nikdo netruchlil. Konstruktéři v Tatře si však uvědomili své chyby a pro nově chystaný model Tatra T87 připravili řadu úprav, které je měly napravit. K těm nejdůležitějším patřilo zkrácení rozvoru o 30.5 centimetru a výroba motoru z lehčího hliníku, jak uvádí web Hemmings. Výsledkem tak měl být automobil lehčí o téměř 400 kilogramů, což zní naprosto neuvěřitelně.
Špatnou reputaci spojenou s ovladatelností se tak podařilo napravit a Tatra mohla i nadále oslňovat svět svou aerodynamickou karoserií, jedinečným vzhledem a pokrokovou technikou. O éře zabíjení nacistických důstojníků se nejspíš nikdy moc mluvit nebude, ale v podstatě se jedná o další zásluhu kopřivnické automobilky. Kdo by to byl řekl, že Tatra může být i válečným hrdinou.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?