Už v autoškole se začínající řidiči učí, jak by se měli u železničního přejezdu chovat. Co znamená jaké světlo, kdy před přejezdem zpomalit na jakou rychlost, jakou rychlostí přejezd překonávat, zda se lze na přejezdu otáčet, zda můžeme na přejezdu předjíždět nebo kdy nesmíme na přejezd za žádných okolností vjet.
Většinu z toho snad řidiči běžně znají a dodržují, ovšem v Zákoně o silničním provozu je ještě jedna drobnost vztahující se k železničním přejezdům, na kterou mnoho řidičů nepamatuje a zvláště v zimních měsících se z toho začíná stávat velice nepříjemný problém.
Onu kritickou část bychom našli v zákoně č 361/2000 Sb., § 32 Osvětlení vozidel. Ve třetím odstavci je totiž v poslední větou jasně uvedeno, že „Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.”
Přesto se neustále stává, že řidiči přijíždějící k železničnímu přejezdu nechávají potkávací světla puštěná, což zvláště v posledních měsících, kdy se stmívá poměrně brzy, velice nepříjemně osvětluje protijedoucí řidiče i strojvůdce projíždějícího vlaku. Těžko soudit, zda za to může neznalost či ignorace, avšak tohle chování je krajně nepříjemné a v jistých ohledech může být i nebezpečné.
Řidič, který byl takto delší dobu oslňován, si totiž bude muset znovu zvykat na jinak panující tmu. Po několik desítek metrů své jízdy tak jeho zrak nebude fungovat zcela stoprocentně, což by mohlo vést až k nehodě a případným zraněním.
Tomu se přitom dá jednoduše zabránit jednoduchým přepnutím světel z potkávacích na obrysová. Tak zůstane váš vůz zezadu stále dobře vidět a vaše hlavní světlomety nebudou nikoho oslňovat. Úplně ideální je pak postupovat takto i když jste třeba až druhý nebo třetí řidič v koloně. Svým jednáním tak možná inspirujete řidiče ostatní a všem se bude po zvednutí závor pohodlněji a bezpečněji cestovat.