V řadě zemí slouží nákladní automobily tak dlouho, dokud se po cestě jednoduše nerozpadnou. Ostatně jen rychlý pohled na většinu staveb nás v této myšlence utvrdí. V Japonsku však přistupují k nákladním automobilům poněkud jinak a po jejich aktivní službě jim dopřávají zasloužený odpočinek, během kterého do nich investují i několikanásobek jejich hodnoty.
Japonsko je země plná tradic a zvyků, nad kterými větší část světa jen nechápavě kroutí hlavou či nevěřícně zírá. Na jejich odlišnosti však není nic špatného a mnohdy nás značně obohacuje, ať už se bavíme o japonském přístupu ke stavění sportovních vozů, jejich úpravách nebo o jízdě zakroucenými horskými silničkami dveřmi napřed.
Tradice úpravy vysloužilých náklaďáků zvaná Dekotora (v překladu dekorační náklaďák) v nás však vzbuzuje rozpačité pocity. Tento jedinečný styl tuningu spočívá v úpravě, "zkrášlení" a "modernizaci" již vyřazených nákladních vozidel, do kterých jsou jejich majitelé mnohdy ochotni investovat až 100.000 dolarů (přes 2.1 milionu korun).
Na YouTube profilu Barcroft Cars se pak objevily záběry jednoho podobného popelářského vozu ze skupiny "Dekotora", jehož stavbě věnoval majitel dlouhých 10 let práce. Během nich dostal truck zhruba 100 led žárovek, pár metrů LED pásků, upravený body-kit, pochromované části karoserie, karoserii z nerezového plechu, značně extravagantní disky a chybět nemohlo ani několik obrazů na korbě.
Myslíte si, že tohle je extrém? Ale kde že, podobných náklaďáků se po Japonsku prohánějí stovky a lidé k nim poměrně vzhlížejí. Často se tak objevují v televizních show, reklamách a na různých akcích. Dekotora zkrátka patří k japonskému životnímu stylu a bere se jako takové umění na kolech.
Nemyslete si však, že by s nimi řidiči jezdili každý den. Jedná se totiž o poměrně nákladný koníček, jehož stavba zabere několik let. Upravené náklaďáky tak při návštěvě Japonska potkáte nejspíš jen při zvláštních příležitostech, nicméně můžete mít štěstí a narazit na ně i na silnicích. Jsou totiž plně legální a schválené pro běžný provoz.
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?