TEST: Peugeot 301 Allure 1,6 BlueHDI: Levné auto plné protikladů

Peugeot 301 je představitelem sedanů segmentu B, což je bohužel zrovna u nás ne příliš oblíbená kategorie. Čeští chataři a zahrádkáři prostě milují vozy typu kombi, nebo alespoň pětidvéřové karoserie typu hatchback. I z těchto důvodů u nás není 301 od svého uvedení na trh žádným prodejním hitem, avšak v rámci segmentu a svých konkurentů je situace o mnoho lepší.

A se kterými konkurenty že se měří? Typickým představitelem je koncernový bratr Citroën C-Elysée, který mimochodem podrobíme testu na začátku příštího měsíce. Mezi ty další patří například Renault Fluence, Škoda Rapid a můžeme sem zařadit i Dacii Logan a Renault Thalia, kteří sice vyhrávají cenou, avšak ta je v odpovídající kvalitě.

Základem námi testované verze byl naftový motor 1,6 BlueHDI spřažený s pětistupňovou manuální převodovkou. K dispozici jsme měli výbavu řady Allure. Zatímco cena nového Peugeotu 301 začíná na 280 000 korun (se zážehovou 1,2 PureTech o výkonu 82 koní), s námi testovaným vznětovým motorem se cenovka vyšplhá na 355 000 korun. Za jinou než bílou barvu si připlatíte 13 500 korun, další příplatkovou výbavu tvořily 16“ hliníkové kola (15 000 korun), vyhřívaná přední sedadla (8 500 korun), navigace 3D s hlasovým ovládáním (11 000 korun) a zadní parkovací asistent s couvací kamerou za 11 000 korun. Celkově to tedy podle konfigurátoru máme za 417 000 korun v promo akci.

Zatím to vypadá na hezky vybavené auto za stále ještě přijatelnou cenu. Říkáte si, proč jsme tedy psali, že je plné protikladů? Na novém Peugeotu 301 jsou totiž do očí bijící místa, na kterých je vidět, kde přesně se automobilka snažila ušetřit. Přitom podle nás stačilo opravdu málo investovaných peněz a práce, a 301 by mohla být autem o úroveň výš, anebo bychom jí toho alespoň nemohli vytknout tolik. Vše si ale postupně rozebereme v následujících kategoriích.

Exteriér

Celkový design nové 301 hodnotím pozitivně a po této stránce se mi vůz líbí. Kritika, která se objevuje na internetu, podle mě není oprávněná. Zejména přední část vozu, napasovaná na „starou“ 301 nejspíše z manažerského modelu 508 působí opravdu elegantně. Zákazníky zde zaujme spousty chromu, denní/poziční LED svícení a zajímavě tvarované světlomety, které jsou bohužel halogenové a jejich svítivost je mizerná. Bočním liniím dominují zejména příplatková hliníková kola, která vozidlu opravdu sluší.

V zadní části jsou pak nové světlomety, které vytvářejí dojem LED osvětlení, jsou v nich však ukryté klasické halogenové žárovky. Po této stránce je ale vůz celkově pěkný a není důvod mu cokoliv vytknout. Problém nastává ve chvíli, kdy se rozhodnete otevřít víko kufru, což se provádí buď tlačítkem z interiéru, nebo na klíčích k vozidlu.

Samotné víko kufru je snad z nejtenčího možného materiálu, navíc není opatřeno žádným tlumícím materiálem tak, jak bývá standardem. Po jeho otevření na vás sice vykoukne kufr o objemu úctyhodných 500 litrů, stejně tak ale vidíte do očí bijící laciné řešení v podobě absolutně nezakrytého „plata s reproduktory“, kde na vás jen koukají dráty a kabely. Stejně tak nákladová hrana, která není překryta žádnou lištou a nenajdete zde ani úchyty a háčky na nějaké síťky či organizační systémy. Věci vám budou v kufru prostě jezdit. Budiž, stačilo ale málo, a výsledný dojem mohl být o poznání lepší.

Interiér

V interiéru je situace tak nějak podobná. Po otevření dveří uvidíte vnitřek vozu, který nevypadá vůbec zle. Plasty přístrojové desky působí bytelným dojmem. Navíc se mi velmi líbilo použití černých lesklých prvků, díky kterým vypadá palubní deska jako celek opravdu výborně. Osobně mi pak dojem z interiéru kazí ohromný volant, který jakoby byl vyroben v minulém století. Volant navíc není polohovatelný směrem od řidiče/ k řidiči, takže někteří budou vhodný posed za volantem hledat zdlouhavěji.

Stejně lacině a nevhodně na mě působily i páky pod volantem, které slouží k ovládání tempomatu a rádia. Pokud nemáte tento systém ovládání opravdu "najetý", budete nějakou dobu tápat, protože obě dvě páky jsou za volantem úplně schované. Jako další mínusy vidím v podstatě nulové odkládací prostory pro řidiče (a to hlavně v případě, kdy si chcete připojit mobilní telefon přes USB kabel - není ho poté kam odložit). Sedačkám také chybí jakákoliv bederní opěra, takže při delších cestách bylo sezení v ní nepříjemné. 

Celý rozporuplný dojem pak podtrhují gumové koberečky, které jsou sice praktické, ale pokud není zimní období, raději bych použil ty textilní a nebo je do vozu nedával vůbec. Pokud jsem z vozu měl alespoň chvíli při pohledu na lesklé plasty palubní desky stejně příjemný dojem, jakým na mě 301 působí z venku, pak mě všechny výše zmíněné věci rychle vrátily nohama na zem.

Jízdní vlastnosti, motor

Nicméně, pokud jste se dostali ve čtení až sem, máte vyhráno. Můžu vás uklidnit, neboť v tuto chvíli má kritika končí a od teď budeme k 301 už nejhůře neutrální. Začněme tedy jízdními vlastnostmi. Důležité je zmínit, že nová 301 je automobil, který bude brázdit takové země, jako Rumunsko, Turecko, Rusko a další. Co tím chceme říci? V Peugeotu počítají s tím, že bude jezdit po rozbitých silnicích, a tomu je také nastaven podvozek a jízdní vlastnosti. Navíc podvozek jako jedna z mála části vozu neprošel při úpravách nové 301 žádnými změnami, takže to vypadá, že se ho v Peugeotu povedlo nastavit dobře.

V našem případě jsme měli vůz s 11 000 najetými kilometry. Je tedy otázka, jak se vůz bude chovat například po stech tisících, my byly ale spokojeni. Ať už to byly rozbité silnice, „kočičí hlavy“ a další záludnosti, kterých jsou naše silnice plné, podvozek tohoto vozu je příkladně tichý a spolu s ním i interiér. Nikde nic nebouchá, netluče, nevrže ani neskřípe. Taktéž jízda po dálnici při cestovní rychlosti 130 – 140 km/h nedělala vozidlu žádný problém, vozidlo drželo směr a rozhodně jsem z něj neměl nějaký špatný nebo snad nebezpečný pocit.

Jak už bylo zmíněno námi testovaný vůz byl poháněn vznětovým motorem 1,6 BlueHDI o výkonu 73 kW (100 koní) a točivém momentu 254 Nm. S tímto motorem vůz zrychlí z 0 na 100 km/h za 10,8 vteřiny a dosáhne maximální rychlosti 183 km/h. Výrobcem udávaná kombinovaná spotřeba je 3,8 litru. A jaká byla realita? Nebojte, ani zde nebudeme Peugeot hanit.

Naftová 1,6 se zdá být docela univerzálním motorem. Výkon motoru je dostatečný, a pokud se nebudete bát občas sešlápnout plynový pedál, určitě nebudete brzdou provozu. Auto s tímto motorem docela slušně jede zřejmě i díky nízké váze, která je pouhých 1165 kg včetně řidiče. Nemá ale smysl poslouchat „rádce pro řazení“, ten vás nutí motor zbytečně podtáčet. Pod 1500 ot. má motor takový tvrdý až nepříjemný chod, motoru i turbu uděláte nejlépe, pokud se budete držet mezi 1500 a 2500 ot./min. A spotřeba? Po dálnici jsme jezdili kolem 5 litrů, na okreskách pak za 4,3 litru. Ale lehkou nohu jsme neměli, "šetřiči" to zvládnou určitě za méně. Testovanou 1.6 BlueHDI můžeme rozhodně doporučit.

Dojmy, závěr

Co říci závěrem? Nový Peugeot 301 určitě není špatný autem. Zvláště jeho povedené jízdní vlastnosti nejlépe určují, jakým směrem a pro které řidiče je tento vůz určen. 301 určitě neuspokojí manažery ani milovníky ostřejší jízdy. Nenároční mladí či starší lidé zde ale najdou nové, jednoduché a spolehlivé rodinné auto pro každodenní použití. Stále se však nemůžeme zbavit dojmu, že stačilo málo a celkový dojem mohl být ještě lepší.