TEST: Citroën SpaceTourer Bussines Lounge 2.0 BlueHDI: Sexy kancelář, nebo dodávka?

HLEDÁME REDAKTORY pro externí i HPP spolupráci: Chcete psát o autech? Pošlete nám CV na redakce@autoroad.cz
----------------------------------------------

Design

Novinka vychází z užitkového provedení Jumpy, takže je jasné, že zde nemůžeme čekat nějaké větší designové změny. U osobní verze SpaceTourer Bussines Lounge se však výrobce trošku vyřádil a nadělil autu velmi povedený šedý lak karoserie, takřka neprůhledná boční zatmavená okna s roletkami a příď zdobí xenonové světlomety. Čistě pro zajímavost, edice Business Lounge je v nabídce ve dvou různých délkách karoserie - M (4,95 m) a XL (5,30 m).

A jelikož osobní provedení dodávek často musí zajíždět do obchodních center, bude se vám hodit fakt, že s tímhle Francouzem zaparkujete v každé podzemní garáži. Jeho výška totiž nepřesahuje 1,90 metru, což je skvělé! Možná se ale leknete v případě vjetí do obchodního centra Nový Smíchov na pražském Andělu, kde je výška vjezdu limitována na 1,80 metru. Překvapivě přes náš risk i tohle auto zvládlo, ačkoliv už anténou škrtalo o některé cedule pověšené ze stropu garáže.

Interiér

Co se týče počtu sedadel, na luxus hrající SpaceTourer je dostupný v šesti nebo sedmimístném uspořádání. My jsme dostali první variantu a dost nás zajímalo, jak si povede v porovnání s největším soupeřem z Německa. Tím je Volkswagen Multivan. Ale pozor, německou preciznost, přesnost a dojem v kabině Citroenu určitě nečekejte. Je zde totiž znát nižší cenovka, jelikož Multivan můžete pořídit i za cenu dvou milionů, kdežto SpaceTourer nepřesáhne 1,3 milionu.

Na náš vkus je palubní deska přehledná, nabídne dobrou ergonomií a snad jen chybějící prostor na odložení mobilního telefonu je velkým nedostatkem. Respektive někdo by mohl namítnout, že přihrádka pod středovým displejem je vhodným úložištěm, jenže to by tam nesměl být čistý klouzavý plast... Stačí prudší rozjezd ze semaforů a váš mobil budete lovit někde pod předními sedadly, což nás po chvíli začalo pěkně štvát.

Naopak nás potěšila přední sedadla, jenž jsou prostorná a nebýt kratších sedáků a nevýrazného bočního vedení, nemáme k nim žádné výhrady.  Spoustu řidičů naopak ocení vysoký posez za volantem a celkem široké nastavení volantu. Oproti Multivanu zde chybí jen jedna věc, a to loketní opěrka řidiče vlevo. Ta by pomohla ještě většímu komfortu při jízdě trvající několik stovek kilometrů, kdy si řidič nechce pokládat levou ruku na tvrdý plast ve dveřích.

Neméně důležitější jsou zadní sedačky, které jsou velmi pohodlné a rozhodně nezaostávají za provedením u konkurence. Přístup k nim je velmi snadný, jelikož vůz nabízel otevírání posuvných dveří za pomoci elektromotorků. Ty lze ovládat skrze tlačítka na palubní desce, v madlech dveří a také přes modul centrálního zamykání. Vzadu ale bylo na náš vkus celkem málo místa. Jde o to, že pokud se druhá řada sedadel otočila proti směru jízdy, rázem bylo vidět, jak moc bude dobré pořídit prodlouženou verzi XL, naše "emko" na pořádnou vzdušnost pořádně nestačilo.

Když pomineme fakt, že sedadla nejde jednoduše na místě otočit, prakticky si neumíme představit, jak zde bude probíhat naprosto komfortní a ničím nerušené jednání čtyř podnikatelů. Hlavním nedostatkem kratší verze je totiž méně místa pro nohy, a tak se tohle provedení hodí spíš pro rodiny s dětmi. Naopak když necháte sedačky po směru jízdy, nebudete se stačit divit, kolik prostoru zde najednou je. Po vzoru Multivana máte možnost vyjmout třetí řadu sedadel, čímž si zajistíte doslova gigantický nákladový prostor. Jen pozor na rozměrné zadní víku kufru, musíte si pečlivě hlídat, kolik máte prostoru za sebou a nad sebou, jelikož víko je vážně obrovské a na jeho otevření je potřeba hodně místa výškově i podélně.

Pokud máme zmínit výbavu verze Bussines Lounge, pak se v našem exempláři objevil výsuvný head-up displej, adaptivní tempomat, LED vnitřní osvětlení, navigace anebo elektricky vyhřívaná přední sedadla s masážní funkcí. Naopak parkovací kamera nás nepřestala překvapovat, bohužel ve špatném smyslu. Jak je možné, že v dnešní době může mít nový Citroen s cenou přes milion korun rozlišení parkovací kamery jak z přelomu tisíciletí? Obraz byl nevýrazný, chyběla mu ostrost, barvy a kromě lepšího rozlišení kamery by to chtělo rozhodně instalovat i rychlejší procesor.

Motorizace

Pro osobní verzi SpaceToureru jsou v nabídce tři naftové motory. Jednašestka s výkonem 115 koní a pak dvoulitr BlueHDI s výkony 150 a 180 koní. A zatímco prostřední nafťák koupíte výhradně s manuální převodovkou, nejsilnější verzi nedostanete s ničím jiným než s automatem. Testovaný dvoulitr měl výkon právě 150 koní a točivý moment 370 Nm a jestli si myslíte, že je to málo, pak se nenechte mýlit. My si to mysleli také, ovšem jen do prvního nájezdu na dálnici.

Citroen si s motorem naprosto rozumí, nechyběla mu patřičná dynamika a kromě maximálky nepřekračující 170 km/h, jsme zde neviděli jediný problém. Právě maximální nejvyšší rychlost je slabinou vozu, jelikož Multivan se dokáže s nejsilnější motorizací dostat až na dvoustovku. Trošku očekávaně jsme byly zklamáni z manuálního šestikvaltu, který nemá potřebnou přesnost a občas se nám nepovedlo na první pokus nandat správnou rychlost. 

Výhodou pohonné jednotky jsou nízké otáčky v tachometrových 130 km/h (2600 otáček) a celkem rozumná spotřeba paliva. Jestliže milujete dynamičtější přesuny po dálnici a budete jezdit v plnějším obsazení, v průměru počítejte s devíti litry na 100 km. V úspornějším režimu se pak budete schopni dostat na 7,8 litru, což je na dodávku takových rozměrů vynikající. Nad hranici 150 km/h se díky krabicovitému tvaru karoserie logicky začne ozývat větší svist větru a motor už také není úplně nejtišší, ale tohle není Audi A6, takže tohle je spíše připomínka než výtka.

Samostatnou kapitolou je podvozek. Ten se bohužel pro Citroen nemůže chlubit žádnou větší sebejistotou a jestliže jste zvyklý na solidní vedení stopy z Volkswagenu Multivan nebo Mercedesu-Benz třídy V, pak si při řízení SpaceTourera dejte pozor. Ostřejší pokyn volantem auto velmi lehce rozhodí a nedej bože, když se rozhodnete vážně spěchat a pojedete po klikaté silnici. Nejenom že posilovač řízení vás nebude stíhat informovat o tom, co se děje pod předními koly, ale i jedno ze zadních kol se nebude bát přestat se dotýkat asfaltu. To už se ale bavíme o divočině, kde se ukazují limity každého vozu a z vlastní zkušenosti víme, že koncernový "Mulťák" tohle prostě zvládne lépe. Opět ale musíme zmínit, že u nejvyšší výbavy obou konkurentů činí rozdíl i 700 tisíc Kč, za což si můžete ke SpaceToureru koupit ještě trojkovou Octavii v naftě.

Závěr

Nový SpaceTourer Bussines Lounge je levnější a jen o něco málo kvalitnější alternativou k premiantům ve třídě luxusních dodávek. Za cenu 1,1 milionu Kč v základu dostanete zajímavou rodinnou dodávku, do které se nebudete muset bát posadit i náročnější cestující. Každý z nich má svůj výdech klimatizace, prosklené panely ve střeše umocní dojem z jízdy a samostatná kožená sedadla nikoho určitě neurazí. Potěšil nás propracovaný infotaiment a jeho snadné ovládání. Vůz má ale i své mouchy, kterými jsou průměrný podvozek, kratší sedáky anebo nepřesná převodovka. O přenosu a kvalitě parkovací kamery ani nemluvě... Je tak čistě na vás, zda opravdu potřebujete velkou dodávku pro šest až sedm cestujích, stejně tak to, kolik za ní chcete utratit. Konkurence se nebojí jít i přes hranici dvou milionů korun, což není zrovna málo.

Celkové hodnocení: 91 %

Cena vozu v testované verzi: 1 107 150 Kč

Cena vozu s příplatky: 1 155 450 Kč

KLADY

- dostačující vnitřní prostor

- prostorná kožená sedadla

- bohatá bezpečností výbava

- úsporný a živý naftový motor

- odhlučnění kabiny

ZÁPORY

- převodovka

- měkkčí podvozek

- obraz parkovací kamery