Úvod
Raptor vychází z notoricky známého Fordu Ranger, jenž se vyrábí od roku 1982. My zde máme šestou generaci (T6) po modernizaci. Nejde tedy o zbrusu nový vůz. Oproti klasickému Rangeru je zde ale opravdu hodně věcí jinak. O tom jsme se několikrát na vlastní kůži přesvědčili.
Rozdíl Raptora a obyčejného Rangera? Celý vůz má širší rozchod kol o 150 mm, narostla tak i celková šířka karoserie. Vzadu byla nahrazena listová pera pružinami s tlumiči. Celé odpružení je od známé firmy Fox Racing. Je zde také použitý Wattův přímovod, který má za následek přesnější vedení kol a lepší stabilitu - zamezuje pohybu nápravy v příčném směru.
Žebřinový rám vozu je tužší a to stejné platí i o hliníkových ramenech. Vylepšené jsou také brzdy, které jsou všechny kotoučové a kotouče mají větší průměr. Speciální jsou také pneumatiky (BF Goodrich - 285/70/R17) vyvinuté na míru přímo pro Raptora. Lehké změny proběhly i uvnitř, týkají se hlavně sedadel s výrazným bočním vedením a „sportovního“ volantu. Rozdílů je zde ovšem mnohem víc.
Doba, kdy jste si mohli do Rangera nakonfigurovat 3,2 litrový pětiválec, je pryč. Není to až tak úplně vina Fordu, jako spíš našeho trhu, kde platí stále přísnější emisní normy. Pod kapotou tedy nalezneme výhradně dvoulitrový čtyřválec. V našem případě jde o posílený čtyřválec 2,0 EcoBlue se dvěma turby.
Exteriér
Design je jedním slovem brutální, na silnici i mimo ni budí pořádný rozruch a respekt. Přední tmavá maska s nápisem Ford je jednoduchá, avšak skvěle vypadá. Kolem ní jsou LED světlomety, které známe z ostatním Rangerů. Co ovšem u klasického modelu neznáme, jsou ty mohutné vytažené blatníky, které mají ještě několik centimetrů vystouplé plastové lemy. Jde o pořádné „widebody“. Přední nárazník je plastový a tvarovaný tak, že poodkrývá přední kola, což skvěle vypadá, ale hlavně zlepšuje průjezdnost v terénu. Pod nárazníkem je světlý ocelový kryt, který chrání motor a převodovku. Součástí krytu jsou také dva otvory, ve kterých jsou na pevno namontovaná dvě tažná oka, což je opravdu šikovné a praktické.
Boční silueta je typicky „pick-upovská“, ale můžeme si všimnout poměrně veliké kabiny oproti menší korbě. Je také na první pohled poznat, že světlá výška je opravdu vysoká. To stejné si řeknete při pohledu zezadu. Vrchol korby je v podobné výšce, jako mají normální osobáci střechu. Pod korbou je masivní ocelová traverza s tažným zařízením. V terénu si sice občas škrtnete, ale s tím se počítá a jelikož jde o poctivý kus železa, jen tak něco mu neublíží. Koule se dá samozřejmě sundat.
Rozměry – 5374/2028/1873/3220 mm (délka, šířka, výška, rozvor)
Hmotnost – 2585 kg.
Terénní vlastnosti:
Nájezdový úhel vpředu/vzadu – 32,5°/24°
Přechodový úhel – 24°
Světlá výška – 283 mm
Brodivost – 850 mm
Interiér
I přes to, že nejsem vyloženě malý (185 cm), tak musím ocenit nástupní prahy, bez kterých se do vozu nastupuje opravdu obtížně. Druhou pomocí je madlo na A sloupku, kterého se můžete přitáhnout a do auta naskočit. Je to sice dřina, ale jakmile to jednou zvládnete, budete se cítit příjemně. Potěší v prvé řadě skvělá sedadla, která jsou pohodlná, ale nabídnou i solidní boční vedení, což později velmi oceňujeme. Jsou mimo jiné i elektrická.
Volant má příjemně tlustý věnec a materiál, takže se s ním pracuje velmi dobře. Snad jen jedna výtka se nese k rozložení tlačítek, které je lehce nepřehledné, ale hlavně se často stane, že si při ostřejší jízdě omylem zmáčknete ty krajní tlačítka. Pod volantem jsou veliká masivní pádla, které se pohybují spolu s volantem. Zbytek palubní desky a ovladačů je shodných s klasickým Rangerem. Máme zde tedy převahu klasických tlačítek a koleček, což je příjemné. Vůz se tedy ovládá poměrně intuitivně a infotainment je na poměry konkurence nadprůměrný.
Další věcí, kterou Ford válcuje konkurenci, je kvalita materiálů a celkové provedení. I v těžkém terénu, kdy se vůz přirozeně lehce kroutí, nejsou slyšet z interiéru žádné pazvuky či vrzání. Je to až neuvěřitelné, jak bytelně celý vůz působí.
Prostoru ve voze je více, než budete potřebovat. Vpředu pak máme mnoho odkládacích prostorů a různých schránek, kam dáte drobnosti, ale i větší věci. Vzadu je dost místa na hlavu i před koleny. Plus je, že opěradlo není kolmé, jako třeba v Amaroku, takže delší cestování vzadu nebude utrpením.
Korba jako taková je oproti konkurenci trochu slabším místem a to jak velikostí plochy, tak nosností. Naložíte na ni „jen“ 620 kg. Měří 1560 x 1575 mm. Tažné zařízení utáhne také o něco méně, než obyčejný model a to 2,5 tuny. Konkurenti většinou nabídnou o tunu více.
Jízda - silnice
Komfort na silnici? Bezkonkurenční. Nikdy jsem neřídil pick-up, který by jezdil takto pohodlně. Veliké výmoly jako by ani nebyly, to stejné platí o zpomalovacích pásech. Jediné, co občas trošku „zadrncá“, je přejezd lehce propadnutého kanálu či jiná rychlejší ostrá nerovnost. Potěší také celkové odhlučnění vozu, které je srovnatelné s některými mnohem menšími vozy. Výraznější aerodynamický hluk je slyšet až od nepovolených dálničních hodnot a i přesto, že jsou zde off-roadové pneumatiky, tak téměř nehučí.
Rychlejší jízda po silnici? Oproti ostatním rivalům fajn, ale s osobákem se rovnat nemůže. Hmotnost a vysoké těžiště zkrátka neobejdete. Máme zde sice pneumatiky s tuhou bočnicí, ale vůz se i tak naklání, takže budete preferovat klidnější tempo. Nejvíc na pozoru ale člověk musí být na mokré vozovce, kdy pneumatiky téměř nedrží.
Offroad
Geniální záležitost. Na výběr je zde z několika jízdních režimů – Normal, Sport, Štěrk, Bahno, Baja apod. Ptáte se, co znamená režim Baja? Jde o název pouštního závodu, takže je vhodné jej volit na písku.
Primárně se jezdí na pohon zadních kol (2H). Jakmile cítíte horší trakci, je možné přepnout ovladač do polohy 4H, čímž aktivujete stálý pohon všech kol. Další poloha je 4HL, což je aktivace redukční převodovky. Posledním esem v rukávu je uzávěrka zadního diferenciálu. S touto „výzbrojí“ už zdoláte slušné překážky.
Dost bylo ale teorie, jdeme jezdit. Prvním útočištěm je polní cesta, po které můžete jet rychlostmi blížící se 100 km/h a nevystavujete se žádnému nepříjemnému házení, neuvěřitelné. Následuje lehké stoupání a vyjeté koleje. Zde může pro nezkušené nastat lehký šok, protože Raptor se chytne vyjetých kolejí a přestane reagovat na povely volantem. Je dobré s tím dopředu počítat, abyste nezajeli někam, kam nechcete. Jakmile potkáte blátivou cestu, která je šikmá, v mžiku sekundy se může stát, že vám vůz popojede o metr do strany. Je tedy dobré opravdu dobře číst terén a v takovém případě se držet daleko od stromů a ostatních nástrah. To samozřejmě platí u všech offroadů, nejenom u Raptora.
Pomalý trial
Nejprve jezdíme pomalejší zmrzlé sjezdy a výjezdy. Raptor obě disciplíny zvládá s naprostým přehledem, ale bylo znát, že jsme si trať ujezdili, takže to klouzalo čím dál tím víc.
Poslední prudký výjezd byl už pokořen s občasným hrábnutím kol. Mnohokrát jsme narazili na místo, kde se křížily nápravy, při čemž se projevil skvělý pohon všech kol a Raptor vše projel bez jediného zaváhání. Tomu všemu sekunduje geniální odpružení a vysoká světlá výška, takže i přes delší zadní převis a tažné zařízení si škrtnete jen občasně.
Tankodrom
Další den se vydáváme do areálu Tankodromu Milovice, kdy mi dělá společnost Mitsubishi L200. Vše je zmrzlé, takže se žádné veliké drama v blátě nekoná a vozy projíždí všechny sjezdy, výjezdy, „bazény“ a další překážky.
Je až s podivem, že Mitsubishi na obyčejných pneumatikách s nižší světlou výškou zvládlo vše, co Raptor. Z toho soudím, že jsme Forda dost šetřili a že limit vozu mnohonásobně převyšuje ten můj. Po krátkém svezení v L200 ale vidím ten obrovský rozdíl. Najednou to s vámi hází ze strany na stranu a vy si začnete říkat, po čem to vlastně jedete. Od toho všeho vás Ford dokonale odizoluje a ačkoliv to s vámi sem tam hodí, je to stále vzhledem k terénu pohodlné.
Součástí areálu je také štěrkovo-asfaltová dráha na autokros. Vůz přepínáme do „zadokolkového“ režimu, vypínáme kontrolu trakce a jdeme na věc. Raptor je skvěle čitelný a ačkoliv je řízení velice dlouhé, poskytuje slušnou dávku zpětné vazby a přesnosti.
Nejprve se potýkáme spíše s nedotáčivostí, ale stačí použít takzvaný skandinávský flik a smyky, později menší drifty, jsou rázem na světě. Sem tam vám do toho zakročí asistent, který přibržďuje jednotlivá kola, aby smyk vyrovnal, ale když víte, jak ho obejít, je to náramná zábava! Musíte mít ale pěkně rychlé ruce, abyste vůz ukočírovali. S dlouhým řízením souvisí i chabý poloměr otáčení - 12,9 m.
Blátivá Offroad dráha Milovice
Jelikož nás ježdění v terénu opravdu bavilo, vydali jsme se ještě o kus vedle. Dost se nám oteplilo, takže to, co bylo předchozí dny namrzlé a pevné, je nyní totálně rozbahněné. Při prvních metrech jsem trochu vyděšen při pohledu na brutální kaluže a blátivé „bazény“. Vůz si jede kam chce a ani brzdy v těchto podmínkách moc nefungují. Je to asi jako jízda na saních. Po chvilce si na to však zvykám a zjišťuju, že Raptor zvládá opravdu mnohem víc, než mé psychické limity. Nakonec jsem našel krásnou louku, kde byla trakce o poznání lepší, dalo se vystoupit z vozu a díky tomu vlastně vzniklo i video z úvodu.
Motor
Pod kapotou pracuje čtyřválec 2,0 EcoBlue, který je nejslabším místem vozu. Motor sám o sobě špatný není a nabízí slušný výkon (157 kW) a krouťák (500 Nm), ale do 2,5 tunového zábavného pick-upu by se hodil alespoň šestiválec s větším objemem. Opět ale připomínám, že za tím stojí přísné emisní limity. Ve výsledku můžeme být rádi, že vozy jako Raptor ještě v dnešní době vznikají. Zrychlení na stovku zabere 10,5 vteřin a rozjede se až na 170 km/h. Kultivovanost je velmi dobrá a ačkoliv nemá nijak zajímavý zvuk, z reproduktorů se line brumlavý zvuk pořádného osmiválce, který se mi svým způsobem vlastně líbí. Dokud nedáte nohu na podlahu, můžete si alespoň představovat, že máte pod pravou nohou pořádné stádo koní.
Motor je spojen s 10 stupňovou automatickou převodovkou, kterou můžeme znát i z americké F150. Řadí dobře, ale občas pocítíte lehké cuknutí při přeřazení. Palivová nádrž má 80 litrů, což znamená, že Raptor zvládne na jednu nádrž ujet kolem 700 km. Spotřeba je dost závislá na pravé noze, nicméně když se snažíte, dostanete se na tyto hodnoty:
Město: 8 - 9 litrů o víkendu, 11 - 12 l v dopravní špičce
Kombinovaná: 10,5 l
Dálnice: 11,5 l
Okresky: 8,5 – 9 l
Konkurence
Ford Ranger Raptor v podstatě nemá konkurenci. Jde primárně o zábavný pick-up, který je oproti ostatním nejpohodlnější, nabízí nejlepší interiér a požitek za volantem. Na druhou stranu ale nejméně uveze či utáhne a je jedním z těch dražších. Ovšem klasický Ford Ranger má konkurentů až až – Toyota Hilux, Mitsubishi L200, Isuzu D-Max, Nissan Navara, Volkswagen Amarok či Renault Alaskan.
Ceny
Ford Ranger stojí v nejnižší výbavě XL 1 045 440 Kč včetně DPH. Nabízí dvoulitrový naftový motor o výkonu 170 koní.
Jde o typického pracanta, sice nemá lité disky, ale za to má lakované nárazníky, což konkurence většinou u těch nejlevnějších verzí nenabízí. Středem nabídky je výbava Limited, která stojí se slabším motorem (170 koní) od 1 270 500 Kč, příplatek za automat činí 30 tisíc. Vrcholem je náš Raptor, který stojí bez příplatků 1 625 030 Kč. Za tuto sumu dostanete auto téměř v „plné palbě“. Jediné, co si můžete připlatit, je nezávislé topení, polepy na bocích korby a jiný lak.
Závěr
Raptor je úplně jiný, než Ranger, ze kterého vychází. Jasně, mají společný motor, interiér, karoserii a podobné komponenty, ale zároveň je zde úplně jiný podvozek, speciální obutí, širší rozchod kol, rozšířené blatníky a mnoho dalších věcí, které z něj dělají naprostý unikát. Na silnici je velmi pohodlný, ale exceluje především v terénu, kdy vám nad jeho schopnostmi zůstává rozum stát. Konkurenty v podstatě nemá, je třídou sám pro sebe, takže fakt, že uveze/utáhne méně, než ostatní pick-upy není minus. Cena je vzhledem ke kvalitě vozu a zábavě, kterou při jeho řízení zažijete naprosto přiměřená, kdyby měl ještě větší motor, byl by dokonalý. Ford Ranger Raptor 2,0 EcoBlue získává 9,5/10 bodů.
Plusy
Brutální design
Veliká zrcátka
Odhlučnění vozu
Kvalitní interiéru
Dokonalý podvozek
Zábava za volantem
Komunikativní řízení
Sofistikovaný pohon všech kol
Rychlá aktivace uzávěrky/redukce
Minusy
Malý motor
Poloměr otáčení (12,9 m)
V terénu chybí přední kamera