1) Toyota Sports 800: První vůz se střechou targa
Targa top. T-top. Targadach. Různé názvy, jedno řešení, které Toyota jako první zařadila do sériové výroby. Model Sports 800 měl pevné přední i zadní sklo a mezi nimi odnímatelný střešní panel. Po jeho sejmutí se první sériově vyráběné kupé Toyoty proměnilo téměř v kabriolet. Myšlenka se zrodila na počátku 60. let, kdy designér Shozo Sato a letecký konstruktér Tatsuo Hasegawa navrhli prototyp Toyota Publica Sport. Představil se v roce 1962 na Tokyo Motor Show a vyvolal obrovskou senzaci pevnou prosklenou střechou aerodynamického tvaru, která se dala společně s bočními skly přesouvat dopředu a dozadu jako kryt kokpitu stíhačky. Tento nápad byl ovšem výrobně velmi nákladný. Shozo Sato proto navrhl mnohem levnější a technologicky jednodušší řešení: odnímatelný střešní panel posazený na tuhých rámech předního a zadního skla.
Toyota Sports 800 debutovala v dubnu roku 1965. O 20 měsíců později, v prosinci 1966, představilo Porsche model 911 Targa s odnímatelným střešním panelem. Jediný rozdíl představovalo demontovatelné zadní sklo z plexiskla, ovšem pozdější exempláře již měly zadní okno skleněné. Přelomový vynález Toyoty se proslavil po celém světě díky firmě z Zuffenhausenu. Porsche mu dalo chytlavý název pocházející z legendárního závodu Targa Florio, jenž se odehrával na sicilských silnicích, ovšem prvenství si neoddiskutovatelně odnesla Toyota.
2) Toyota Corona: První elektronický kontrolní panel
Už od 30. let 20. století měly automobily ukazatele a kontrolky informující o hladině a tlaku oleje, dobití akumulátoru nebo o zapnutých dálkových světlech. V srpnu roku 1973 zavedla Toyota jako první na světě v modelu Corona elektronický kontrolní panel, centrálně situovaný v podhledu a s jedenácti diodovými kontrolkami. Osm žlutých signalizovalo správné osvětlení, množství brzdové tekutiny, stav akumulátoru, chladicí kapaliny a kapaliny do ostřikovačů. Čtyři červené diody varovaly při malém množství pohonných hmot a brzdové kapaliny, při opotřebením brzdového obložení a poruše podtlakových posilovačů brzd. Tento OK Monitor je první sériově vyráběný kontrolní panel na světě. Byla jím vybavena auta určená na japonský a americký trh. Různé zdroje chybně uvádějí, že první auto s informačním panelem bylo BMW 630/633 CSi, jehož Check Panel se ale montoval až od března roku 1976, čili téměř tři roky po debutu OK Monitoru.
3) Toyota Corona EX: První parkovací čidla
Inovativní řešení nemusí vždy znamenat technologickou revoluci v automobilovém odvětví; někdy přináší spíš zvýšení pohodlí a bezpečnosti. První sériově vyráběný vůz vybavený parkovacím čidlem pracujícím na bázi ultrazvuku była Toyota Corona 1800 EX (E-ST140) z roku 1982. Tvůrci systému umístili čtyři čidla do zadního nárazníku. O blížící se překážce informoval diodový panel na krytu zavazadlového prostoru. Doplněk nazvaný Back Sonar byl zpočátku v nabídce pouze ve vozech nabízených na japonském trhu. V současné době jsou ale i vozy segmentu A a kompakty vybavené senzory pro bezpečné couvání.
4) Toyota Soarer: První elektronicky řízené zavěšení
Žádný výkonný vůz současnosti už se bez elektronický řízeného zavěšení neobejde. Tyto systémy se používají v luxusních limuzínách, ale hlavně ve sportovních autech s tím nejvyšším výkonem. První sériově montovaný systém elektronické regulace tuhosti zavěšení na světě (TEMS) se objevil v únoru 1983 v kupé Toyota Soarer (série Z10), které se prodávalo jen v Japonsku. Práce na TEMS byly zahájeny v roce 1976. V závislosti na stylu jízdy si mohl řidič vybrat režim Soft nebo Hard a v pozdějších modelech nastavení Auto, Normal nebo Sport. Na sklonku osmdesátých let se systém TEMS dočkal společně s debutem Toyoty Celsior/Lexus LS 400 inovativní technologie založené na piezoelektrických prvcích.
5) Toyota Crown Royal: První navigace s CD-ROM a barevným monitorem
Na automobilových navigačních systémech se pracovalo v Japonsku, Evropě a USA od začátku 70. let. I přes technologický pokrok měly tyto systémy četné vady, které znemožňovaly zavedení do sériové výroby. V té době pokračovala studená válka, a tak byl systém GPS vytvořený na zakázku pro Pentagon v režimu utajení. Obrovský průlom ve světovém automobilovém průmyslu proto představoval navigační systém, který Toyota zavedla 1. září 1987. Ten den debutoval v modelu Crown Royal Saloon G (typ MS137), který byl nabízen pouze v Japonsku. Byl to první automobil na světě vybavený navigačním systémem. Využíval mapy nahrané na CD-ROM a inovaci představoval i monitor s barevnou obrazovkou vestavěný do kokpitu Toyoty Crown Royal.
6) Toyota MR2: První elektrohydraulický posilovač řízení
I tento vynález je dílem inženýrů koncernu Toyota. Po dlouhá léta se používaly hydraulické posilovače řízení, které usnadňovaly manévrování, ale zároveň zvyšovaly spotřebu pohonných hmot, protože čerpadlo posilovače poháněl řemen, který zvyšoval odpor. Výhodou elektrohydraulického posilovače EHPS Toyoty byla snížená spotřeba pohonných hmot a menší rozměry. Poprvé se objevil v Toyotě MR2 a o rok později už použili podobné řešení i další japonští výrobci, například Honda v modelu NSX.
7) Toyota Prius: První hybridní pohon
Toyota sice hybridy nevynalezla, ale vytvořila první hybridní systém, který měl šanci uspět na komerčním trhu a dovedla jej k dokonalosti. Poprvé se spalovací motor a elektromotor tak, aby spolupracovaly na pohánění vozidla, využily na začátku 20. století. Tento pohon se používal v ponorkách, ale v silničních vozidlech se nedařilo docílit kýžených výsledků hned z několika důvodů, mezi něž patřily i těžké a nevýkonné baterie. Když 10. prosince 1997 Toyota představila nenápadné auto nazvané Prius, setkala se s výsměchem skeptiků, kteří mu věštili rychlé fiasko. Toyota Hybrid System a později Hybrid Synergy Drive se ale dočkaly zářivého úspěchu a zahájily skutečnou revoluci ve světovém automobilovém průmyslu. Za 21 let Toyota vyrobila více než 12,5 milionu hybridních aut. K výrobcům hybridních aut se přidala řada čelních producentů, pro něž inovace Toyoty představovaly vzor. V současné době je většina modelů Toyoty dostupná také s hybridním pohonem a Prius zůstává nejpopulárnějším modelem světa s alternativním pohonem.
8) Toyota Avensis: První airbag chránící kolena řidiče
První airbagy se montovaly do vozů společnosti GM již na počátku 70. let. Systém se ale proslavil po celém světě až v 80. letech díky koncernu Daimler-Benz, po jehož vzoru pak ostatní firmy včetně Toyoty zaváděly airbagy i do svých vozů. Při srážce chránily hlavu a trup řidiče a pasažérů. I nadále se však často stávalo, že řidič utrpěl závažná zranění nohou, zejména kolen. V březnu 2003 Toyota jako první na světě představila při premiéře druhé generace modelu Avensis airbag, který měl objem 18 litrů a účinně chránil nohy řidiče před úrazy při úderu o spodek přístrojové desky a kryt volantové tyče.
9) Toyota Corolla: První auto vyrobené v počtu 40 milionů kusů
Po dlouhá léta zůstával na čele žebříčku nejpopulárnějších vozů světa VW Käfer (Brouk). V USA láme rekordy Ford série F (35 milionů od roku 1948). Světové prvenství ovšem patří Toyotě Corolla. V roce 1974 poprvé získala označení nejčastěji kupovaného automobilu, v roce 1997 pak sesadila Brouka z čelní pozice v žebříčku nejpopulárnějších automobilů v historii. 5. září 2013 zveřejnila Toyota informaci o výrobě čtyřicetimilionté Corolly. Od září 1966 do dneška se vyrobilo více než 41 milionů kusů tohoto modelu. Corolla se montuje v Japonsku, Kanadě, USA, Turecku a v řadě dalších zemí světa. Osvědčila se v každodenním provozu, každém klimatu a každých silničních podmínkách jako funkční, pohodlné a především spolehlivé auto. Letos i na evropský trh přichází nejnovější, už dvanáctá generace globálního bestselleru.
10) Toyota Mirai: První sériově vyráběný vůz na vodík
Práce na elektropohonu napájeném vodíkovými články zahájila Toyota v roce 1992. V prosinci 2002 se představil prototyp Toyota FCHV4. Opravdovým výsledkem však je Toyota Mirai, první od základu nově vybudovaný automobil poháněný vodík. Model debutoval na japonském trhu v prosinci 2014, do Evropy a USA se dostal v roce 2015. Mirai využívá vodík k výrobě elektrické energie. Články o výkonu 155 koní napájejí elektromotor o výkonu 154 mechanických koní. Místo toxických zplodin vychází z výfuku H2O čili chemicky čistá voda. Dojezd auta činí 550 kilometrů, tankování trvá zhruba tři minuty. Třeba že evropská síť vodíkových čerpacích stanic není dosud velká, už dnes je jasné, že Toyota Mirai znamená velký technologický přelom, který v blízké budoucnosti změní světový automobilový průmysl. Vodík představuje reálnou alternativu fosilních paliv. Díky práci a výzkumům Toyoty budou vozy budoucnosti tišší a šetrnější k životnímu prostředí. Protože japonské slovo mirai znamená budoucnost.