Sedmdesátá léta se v historii Lamborghini psala zejména ve znamení dnes již ikonického modelu Countach, v roce 1977 však automobilka představila na ženevském autosalonu model, který dodnes působí spíše jako zjevení z filmových pláten.
Řeč je o projektu Cheetah, jehož vývoj ale probíhal v USA. Pro italskou automobilku ho na zakázku stvořila společnost Mobility Technology International (MTI), sídlící v kalifornském San Jose. Speciál s pohonem všech kol byl designově inspirován pouštními buginami, čemuž ostatně odpovídá i nízká silueta a otevřená kabina s jednoduchým trubkovým rámem chránícím posádku v případě převrácení.
Nezvyklý byl i motor a především jeho umístění. Vidlicový osmiválec Chrysler o výkonu 180 koní, který byl spojen s automatickou třístupňovou převodovkou, byl totiž umístěn vzadu. Zhruba 2 tuny vážící vůz vůz však měl být schopen jízdy rychlostní až 161 km/h po zpevněném povrchu a jeho kabina pojala kromě řidiče i tři cestující.
Podvozek byl vybaven nezávislým zavěšením a díky nízkotlakým pneumatikám si měl vůz skvěle poradit s náročným terénem, jako je třeba písek či jiné „volné" materiály. Uvnitř nízkotlaké pneumatiky se však podle webu 'TheDrive', který na příběh pozapomenutého Lamborgihi upozornil, nacházela ještě jedna guma s vyšším tlakem. V případě proražení vnějšího pláště se tak mohl Cheetah pochlubit něčím jako Run-flat technologií.
Díky kombinaci nízké siluety a nadprůměrných terénních schopností se Lamborghini snažilo svůj nový model propagovat jako ideální pro armádní využití. Kvůli tomu nakonec došlo i k výměně karoserie. Zatímco původní koncept počítal s lehkou laminátovou karoserií, finální prototyp byl vyroben z klasického ocelového plechu. Řidiči se tak nemuseli bát ani náročnějšího terénu, ve kterém by u laminátové karoserie hrozilo vážnější poškození. Kvůli lepšímu brodění vodou byl motorový prostor důkladně utěsněn, díky čemuž se mohlo brodit do hloubky až 91,4 cm.
V jednom z propagačních videí automobilka navrhovala pro Cheetah mnoho využití v bojové zóně. Své využití měl najít jako mobilní systém protitankových raket TOW, průzkumné vozidlo, velitelské vozidlo, vozidlo pro přepravu lehkého dělostřelectva, doprovodné vozidlo konvojů nebo hlídkové vozidlo určené k patrolám. Zkrátka komplexní řešení.
Italská automobilka přitom zřejmě dobře věděla, že právě podobný stroj by mohl odpovídat nárokům na lehké taktické vozidlo, jaké americká armáda tou dobou hledala. Její vozový park byl totiž ve velkém vybaven vozy jako Ford M151 Jeep, který byl sice technicky podstatně modernější než legendární Willys, ovšem designově velmi podobný a svou koncepcí už tehdy víceméně nevhodný.
Jak se ovšem brzy ukázalo, Lamborghini se do služby u US Army také příliš nehodilo. Jeho vzadu montovaný motor totiž příliš nesvědčil stabilitě vozidla, zhoršoval jeho manévrovatelnost a celkově zhoršoval jízdní vlastnosti. A jakkoliv to ve spojení se jménem Lamborghini zní až nepředstavitelně - chyběl mu výkon. A to dokonce i bez jakéhokoliv armádního vybavení. Pokud by jím byl vůz osazen a do jeho útrob by se posadila čtveřice vojáků, byl by výkon ještě výrazně horší.
zdroj: youtube.com
Vůbec nejhorším se ale ukázalo podezření, že Cheetah z produkce MTI není tak úplně originálem. Již v roce 1969 totiž společnost FMC představila své vozidlo XR311, které následně dodala armádě k testování v několika různých provedeních (včetně bojových s raketami TOW, 30 mm kanonem z vyvíjeného vrtulníku AH-64 Apache, nebo klasickým 12.7 mm kulometem).
Obě vozidla přitom sdílela řadu podobností, počínaje vzhledem s nízkou siluetou, podobnou konstrukcí, motory V8 o výkonu cca 180 koní, atd. Ani XR311 však v armádních testech nakonec neuspělo. Jak uvádí TheDrive, armáda měla obavy, zda by se vůz hodil (a vydržel by) nasazení v roli protitankového a průzkumného vozidla).
Kvůli výrazným podobnostem mezi modely XR311 a Cheetah dokonce došlo na žalobu, kdy FMC zažalovalo MTI i Lamborghini za napodobování jejich designu. Jak právní spor dopadl sice netušíme, šéfdesignér MTI Rodney Pharis však nakonec své vozidlo zástupcům armády ukázal. A ta jím podobně jako XR311 pohrdla.
Projekt Cheetah se tedy nevyvíjel nejlepším směrem a tak se nakonec Lamborghini rozhodlo prodat práva i prototyp společnosti Teledyne Continental Motors. Ta s ním však u armády také příliš neuspěla. Nakonec armáda v roce 1979 vypsala zadání kontraktu pro nové vozidlo označované zkratkou HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheelec Vehicle), který vyhrála společnost AM General. A tak se zrodil legendární Humvee.
Lamborghini se však své vize o schopném vozidle s pohonem 4x4 nechtěla vzdát (při částce proinvestované na vývoji Cheetahu se ostatně nelze divit). V roce 1981 představila na autosalonu v Ženevě stroj, který nesl označení LM001. Jednalo se o další evoluci designu Cheetahu, přičemž označení LM znamenalo Lamborghini Militaria.
Pod kapotou LM001 se objevil nový motor V8, tentokrát z produkce AMC. Ani ten ovšem neslavil velký úspěch (opět problémy s ovladatelností i výkonem) a na zabudování ikonického motoru V12 z Countach už se nedostalo. Projekt LM001 byl s jedním vyrobeným prototypem nakonec zrušen a přešlo se na projekt LM002. Dnes známý spíše jako Rambo Lambo.
Poučena ze všech svých chyb už automobilka konečně přesunula motor pod kapotu. Navíc sáhla po osvědčené jednotce - ikonickém vidlicovém dvanáctiválci, díky kterému dostalo auto konečně pořádný zvuk i výkon. Vůz si sice nenašel zájemce mezi armádami, uspěl však v řadách milovníků velkých, luxusních a extravagantních strojů. Italský závodník Sandro Munari navíc s upravenou variantou dokázal zvítězit v několika náročných offroad závodech.
Celkově však automobilka vyrobila jen něco kolo 330 kusů LM002, což z něj dnes dělá poměrně vzácný, hodnotný a sběrateli vyhledávaný kousek. Jeho provoz i náhradní díly sice vyjdou na pořádný balík, za to se však dokáže odvděčit údajně neopakovatelným zážitkem z jízdy.
Automobilka se ještě pokusila zaujmout s projekty LM003 a LM004, žádný z nich se však nedostal dál, jak za fázi prototypu. Prvním úspěšným následovníkem „Rambo Lamba" se tak po několika desetiletích stalo až Lamborghini Urus. To už sice není pravověrným offroadem, přesto i jako SUV nabízí řadu zajímavých vlastností a ani v lehčím terénu se jistě neztratí.