V roce 1965 bylo možné koupit Mustang ve třech karosářských provedeních. Základem byl tzv. Hardtop, tedy klasické dvoudveřové kupé, kromě toho však zákazníci mohli zvolit i Convertible s plátěnou skládací střechou, nebo Fastback s ikonickou splývavou zádí.
V automobilce se však zrodil nápad, že by Mustang mohl zacílit i na praktičtěji orientované zákazníky. Za tím účelem tak začaly vznikat dvě designové studie, které nesly karoserii Shooting Brake. Jednalo se tedy stále o dvoudveřový model, takže přední část zůstala nezměněna, vzadu však přibyla protáhlá rovná střecha, který prudce padala dolů před zadním nárazníkem.
Tento karosářský styl patřil vždy spíše k raritám, přesto se tehdy i dnes objevují stále nové s touto karoserií. Tehdy to byl například Chevrolet Nomad či Volvo P1800ES. Dnes můžeme vzpomenout například na Aston Martin Zagato Shooting Brake nebo nedávno upravený Chevrolet Corvette Shooting Brake.
Myšlenky na přestavbu navíc nebyly tak bláznivé, jak se mohlo zdát. Ostatně model Mustang byl postaven na základech menšího sedanu Ford Falcon. A ten se časem objevil i jako tradiční kombík, tedy Wagon. Ford však nakonec plány na stavbu Mustangu Shooting Brake opustil a obě designové studie měly být zničeny.
Myšlenka však žila dál a nakonec se jí chopil někdo zcela jiný - italská designová společnost Intermeccanica z Torina. Ta začala nápad rozvíjet a dokonce zašla tak daleko, že postavila funkční prototyp. O jeho cestě pak v říjnu 1966 psal dokonce i magazín Car and Driver.
Ústřední trojicí stojící za vznikem vozidla byl Barney Clark (vedoucí reklamní agentury pracující pro Ford), Bomb Cumberford (nezávislý designér, toho času pracující pro společnost Intermeccanica na modelu Griffith 600) a Jim Licata - automobilový nadšenec. Základem jejich prototypu se stal Mustang 1964 Coupe s 4.7 litrovým motorem V8 o výkonu cca 260 koní a s automatickou převodovkou. Prvním krokem po odeslání vozu do italské karosárny bylo odstranění sériové střechy a zadní části kapoty.
Následovala výroba nové střechy, zadních dveří, nové podlahy kufru a zadních sklopných sedadel. Víko kufru mělo panty dole, takže se vyklápělo směrem ven. Sklo pak bylo možné elektricky spustit a nechat ve víku zmizet. V plánu bylo také přemístit nádrž a rezervu, což by umožnilo snížit nákladovou hranu a zvětšit prostor pro náklad. Na to už však bohužel nezbyly peníze. Vůz však dostal lepší tlumiče Koni, exteriérové doplňky modelu GT a příplatková kola s pneumatikami Pirelli Cinturato, které zlepšovaly ovladatelnost i brzdné schopnosti.
Redaktoři Car and Driver se mohli s vozem projet a podle všeho v nich vyvolal velice příjemný dojem. Ovladatelnost vozu se dokonce zlepšila, ačkoliv akcelerace a pružnost motoru nebyla nijak oslnivá. Na tom se však jistě podepsala i volba automatické převodovky.
Ostatně jízdní vlastnosti byly podle citace designéra Cumberforda pro web Hagerty jedním z důvodů, proč z Mustangu udělat kombi. Šasi Fordu Falcon, na kterém Mustang vznikl, mělo vzadu listové pružiny a těžký předek. Přidat nějakou váhu dozadu tak mohlo zlepšit ovladatelnost, vzpomínal Cumberford. A zavazadlový prostor navíc byl příjemným bonusem.
Podle recenze Car and Drive, ale i podle vzpomínek designéra a jeho přátel a kolegů, vypadal přestavěný Mustang kombi jako sériové vozidlo z produkce Fordu. Automobilka o něj však ani po několika prezentacích neměla zájem. A zájem bohužel neměly ani jiné společnosti kterým Cumberford se svými společníky nabízel možnost výroby konverzních kitů zhotovených v Itálii. Stačilo jen najít investora. K tomu ale bohužel nedošlo.
Unikátní vůz tak nakonec Cumberford prodal zubaři z Oregonu. Jeho pak synové s vozem údajně ještě dojížděli na studia, ovšem jak vůz skončil bohužel není jasné. Sen o Fordu Mustang kombi tak nakonec skončil neúspěchem, i když po sobě něco zanechal.
Fotografie prototypu se totiž dostaly do různých magazínů a pro mnoho mechaniků, kutilů a karosářů se staly inspirací. Čas od času se tak na amerických inzertních webech objevují Fordy Mustang kombi, které sice jsou dílem různých domácích kutilů, ale hlavní inspirací jim zřejmě byl Cumberfordův prototyp.