Pokud jste toužili po Škodě Favorit, měli jste při výběru motorizace poměrně svázané ruce. Vždy se jednalo o benzínové čtyřválce s objemem 1.3 litru, jejichž výkon se pohyboval v rozpětí 40 až 50 kW, tedy cca 54 až 68 koní. Motor přitom vycházel z letité konstrukce a stále pracoval s rozvodem OHV, což už v té době nebylo nic k chlubení. Nejvýkonnější jednotka s označením Š 781.136 X pak nabízela 105 Nm točivého momentu, akceleraci z 0 na 100 km/h a maximální rychlost 150 km/h.
Mladoboleslavští inženýři si ale uvědomovali nutnost paletu motorů rozšířit a tak začaly vznikat další dva motory. Základem nabídky měl být menší 1.1 litrový motor, na opačném spektru se pak měl usídlit výkonný 1.6 litrový motor, na jehož vývoji se mělo začít pracovat na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Motor, který dostal interní označení 790.16, dostal stejně jako ostatní Favority a formany hliníkovou hlavu i blok. Zásadní změnou však bylo použití rozvodu OHC a také pětkrát uložená kliková hřídel (u motorů 1.3 byla uložena pouze 3x). Motor měl objem 1 596 ccm, vrtání 78 mm, zdvih 83.5 mm a nechybělo mu ani vícebodové vstřikování paliva.
Psali jsme
A výsledek? Výkon 74 kW, tedy rovných 100 koní a k tomu točivý moment 140 Nm. Nový motor tak dokázal s 950 kilogramů vážícím Formanem pořádně zamávat. Akcelerace z 0 na 100 km/h se měla odehrát během 10 sekund a maximální rychlost měla za použití standardní pětistupňové manuální převodovky dosahovat až 200 km/h.
Zřejmě poslední čistě škodovácký motor měl vyvolat zájem i u techniků německého Volkswagenu, který do Škody oficiálně vstoupil v dubnu 1991. I přes nesporné kvality však bylo od použití tohoto motoru upuštěno a pod kapotou nástupnického modelu Felicia se zabydlel motor 1.6 z produkce VW. Ten měl sice výkon pouhých 55 kW, automobilka si však toto rozhodnutí dokázala velice jednoduše obhájit.
Nový motor Škoda sice dokázal letitou jednotku AEE 1.6 z produkce Volkswagen v mnohém překonat, nebyly s ním však dlouhodobé zkušenosti a navíc by kvůli jeho výrobě bylo potřeba zbudovat zcela novou výrobní linku. Oproti tomu již existující motor Volkswagen nabízel možnost sjednotit motorizace napříč koncernem bez větších námah a investic.
Nemyslete si však, že by motor skončil zapomenut někde v depozitáři či ve šrotu. Místo toho byl zabudován pod kapotu zřejmě nejluxusnější a bezpochyby i nejrychlejší Škody Forman vínové barvy, která se na první pohled odlišovala upravenými světlomety se čtyřmi oddělenými parabolami. Ještě větší překvapení však čekalo v interiéru, kde nechyběla kůží čalouněná sedadla, palubní počítač nebo nezávislé topení.
S vozem měl jistou dobu jezdit člen správní rady Škoda Auto Dr. Ing Gerald Weber, ovšem dnes již je vůz ve vlastnictví muzea automobilky v Mladé Boleslavi, kde by měl být dodnes k vidění.