Zřejmě první kopřivnické vozy, jenž se dostaly na území Číny, byly vojenské verze Tatry 57A „Čína“, s otevřenou karosérií na zakázku čínské armády. Bylo vyrobeno 40 kusů a v roce 1937 dodáno na Dálný východ.
Větší úspěchy však přišly až v dobách, kdy obě země adoptovaly podobný politický systém. Vzhledem k chybějící infrastruktuře v oblastech, kde se čínská vláda rozhodla vybudovat průmysl, tedy na severovýchodě země, bylo potřeba dovážet nákladní vozy s dobrou prostupností terénem.
V rámci soudružské výpomoci tak do Číny začaly putovat nákladní Tatry 111. Využití našly na rozsáhlých konstrukcích továren a dolů, v podmínkách podobných těm v Sovětském svazu, kde si Tatra 111 vydobyla legendární status. Stejně tak pomáhaly motorizovat čínskou lidovou armádu.
Následující Tatry 138 a 148 už byly dováženy ve větších počtech, s tím jak stoupaly počty rozsáhlých projektů po celé Číně a rostla armáda. Tou dobou už měly Tatry, v Číně známé v transkripci jako Taituola, vydobytou pověst neúnavných pomocníků.
Ve stejnou dobu mimochodem padlo rozhodnutí vyrábět vlastní nákladní vozy a tak byla založena státní firma Jinan Auto Manufacturing. Jako vzor pro první nákladní vozidlo vyrobené v Číně si vybrali československou Škodu 706 RT, jejíž licenci v rámci soudružské výpomoci ochotně dodala československá strana. V roce 1960 se tak rozběhla výrobu vozu Huang He JN150, neboli Žlutá Řeka.
Kromě nákladních vozidel se do Číny dovezlo taky 200 kusů osobního modelu 600 Tatraplan, čímž se země stala jedním z nejúspěšnějších exportních marketů modelu. Následující Tatra 603 už se oficiálně na Dálný východ nevozila, zřejmě i kvůli tomu, že tou dobou už Čína produkovala vlastní vládni vozidla Hongqi, několik kusů se však do země dostalo spolu s českými techniky pracujícími na lokálních projektech. Dodnes se tak v zemi zachovaly minimálně dvě Tatry 603, jedna 603-1 v muzeu historických vozidel v Dalian a druhá, 603-2, na severu země, kterou ještě před pár lety provozoval nadšenec z Vnitřního Mongolska.
Během kulturní revoluce a také v několika následujících letech byl dovoz i výroba vozidel na minimu. Pod následující vládou Deng Xiaopinga však započaly ekonomické reformy, které vedly k největšímu rozmachu v historii země.
Nově vyvinutá Tatra 815 se začala dovážet do Číny brzy po uvedení na trh, pro větší rozšíření však bylo potřeba udělat radikální krok. V roce 1985 tak státní automobilka Changzheng, v překladu Dlouhý pochod, podepsala smlouvu s kopřivnickou automobilkou. Na jejím základě se v továrně v severní provincii Hebei začaly montovat vozy z dovezených dílů, pod jménem Changzheng Taituola 815. Stejným způsobem se ve stejné době na čínský trh dovážela většina aut, kromě několika málo už existujících joint-venture. Changzheng už mimochodem měl s Tatrou určité zkušenosti, protože v předchozích letech produkoval kopie Tatry 138.
Česká firma v následujících letech dodala Číňanům veškeré know-how a dokumentaci k produkci celých vozidel Tatra 815 a také přijala k tréninku vybrané pracovníky z Číny ve své kopřivnické továrně. Mezi roky 86 až 90 se prodávalo ročně až 1800 kusů a v 90. letech se roční produkce zvýšila až na 3200 kusů. Od roku 1993 už byl Changzheng schopen vyrábět auto celé sám, bez dovezených dílů. Do roku 1997 se v zemi prodalo kolem 11500 vozů Tatra a Čína se tak stala největším exportním marketem značky.
Po pádu komunismu v Československu se obě strany dohodly, že mají stále zájem o spolupráci, minimálně do roku 1995. Poté však česká strana z projektu z neznámých důvodů vycouvala, do země však ještě do roku dodávala celé vozy, včetně několika kusů modelu 163. To však neznamenalo úplný konec produkce Tatry v Číně. Naopak, automobilka Changzheng si na podvozku Tatry vybudovala celou řadu vozidel, ačkoliv po roce 2000 již s kabinami a motory od jiných čínských výrobců. Pod jménem Changzheng tak nadále prodává vozy s technickým základem v Tatře 815 v Číně i okolních zemích dodnes.
S původními Tatrami 815 se člověk může v severní Číně setkat i dnes, i když už jen velmi zřídka, vzhledem k takřka neexistující údržbě a těžkým podmínkám jich většina skončila odstavena. Malá, ale aktivní skupina čínských fanoušků historických vozidel na sociálních sítích mapuje přeživší kusy.
Před několika lety se Tatra pokusila o obnovení výroby v Číně, a nabídla licenci na deset tisíc vozů státní firmě Aviation Industry Corporation of China, která se i přes svůj název věnuje také produkci nákladních vozů. V roce 2017 Aviation Industry Corporation of China otevřela novou továrnu v joint venture s Changzheng, a letos v dubnu se na veletrhu v Číně představil první výrobek obnovené značky, Changzheng Tatra TerrNo 1. Čína tak má šanci stát se největším trhem Tatry.
Kromě toho se v letech 2016 a 2017 stal mistrem Číny v okruhových závodech trucků David Vršecký právě s vozem Tatra Phoenix.