Už od začátku měly automobily potenciál zejména při přepravě lidí a materiálu, nicméně postupem času se začalo experimentovat i s jejich bojovým nasazením. Prvním ozbrojeným automobilem se tak stal "Motor Scout", za kterým stál F.R. Simms. Malá "čtyřkolka" s kulometem byla obsluhována pouze jedním člověkem, který navíc postrádal jakoukoliv ochranu.
Britský konstruktér, designér a vynálezce Frederick Richard Simms tak byl v dubnu 1899 pověřen sestrojením nového stroje, který by kromě výzbroje nabídl i pancéřování. Za jeho konstrukcí pak stála společnost Vickers, Sons & Maxim z města Borrow, která postavila vůz na šasi Daimleru a k pohonu využila motor stejné značky.
Prototyp byl vybaven 6 milimetrovým pancéřováním Vickers a o pohon se staral čtyřválcový 3.3 litrový motor Daimler o výkonu 16 (některé zdroje uvádí 14) koní. Obrněný vůz měl čtyři rychlosti a dosahoval rychlosti až 25.7 km/h v obou směrech.
Výzbroj tvořila dvojice kulometů Maxim (ráže 8 mm) ukrytá ve dvojici otočných věží s 360° pokrytím v přední části. Na zádi se nalézal 37 milimetrový automatický kanon "QF 1 pounder", kterému se pro jeho charakteristický zvuk přezdívalo "Poom Poom".
Zhruba 8.5 metru dlouhý, 2.4 metru vysoký a 3 tuny vážící stroj s čtyřčlennou posádkou byl na obou stranách vybaven jakýmsi "beranidlem" k prorážení davů a na spodní straně měl být nabroušený kovový pás, který by při jízdě davem způsoboval vyšší škody. A kdyby to nestačilo, mohl být pás ještě pod proudem.
Naštěstí pro Búry, se kterými Británie na přelomu 19. a 20. století válčila na jihu Afriky, byl první prototyp prezentován až v roce 1902 na "Salon de l'Automobile et du cycle" v Bruselu a obrněný automobil do skutečných bojů nasazen nebyl. Tou dobou už se ale vyvíjely podobné stroje i v jiných evropských zemích a své schopnosti naplno předvedly během první světové války, kde je později doplnily i tanky.