Pojďme se ale podívat na historii amerických prezidentských speciálů popořadě. Prvním amerických prezidentem, který se svezl v automobilu, byl v roce 1901 William McKinley. Jeho motorizovaným kočárem se stal parní automobil společnosti Stanley Motor Carriage Company. O šest let později pořídila americká tajná služba parní automobil značky White Motor Company. Nejezdil v něm ale prezident Theodore Roosevelt, nýbrž agenti tajné služby, kteří následovali prezidentův koňmi tažený kočár. Theodore Roosevelt si zakládal na image koňaře a automobil proto odmítal.
Zavedené pořádky v Bílém domě změnil prezident William Howard Taft. Ten nechal přebudovat koňské stáje na garáže a pořídil za tehdejších 12 000 USD dvojici luxusních vozů Pierce-Arrow, elektromobil značky Baker Motor Vehicle a parní automobil White Motor Company.
Prvním prezidentem, který použil automobil při své inauguraci a který měl zároveň řidičský průkaz, byl Warren G. Harding (1921 – 1923).
Prezident Franklin D. Roosevelt používal během svého prezidentského mandátu postupně upravené vozy Ford Phaeton Coupé (od roku 1936) a v roce 1939 obdržel dvanáctiválcový Lincoln zvaný Sunshine Special. Ten byl nejznámějším autem, které Roosevelt používal, přičemž byl prvním prezidentským speciálem, který byl upraven ve spolupráci s tajnými službami USA. Sunshine Special využíval šasi modelu Lincoln K, ovšem disponoval obřím rozvorem 4,1 m, díky kterému pojmul až deset pasažérů. V roce 1942 dostal po útoku na Pearl Harbour dodatečné pancéřování včetně neprůstřelných skel, což společně s dalšími dílčími úpravami zvedlo hmotnost vozu na nemalých 4200 kg.
Rovněž prezident Harry S. Truman používal automobil značky Lincoln. Bílý dům si pronajal deset vozů Lincoln Cosmopolitan, upravených ve spolupráci s firmami Henney Motor Company a Hess and Eisenhardt. Devět z nich mělo uzavřenou karoserii, přičemž desátý byl speciální kabriolet pro prezidenta Trumana. Ten byl 6,1 m dlouhý, 2 m široký a vážil 2900 Kg, což bylo o 770 kg více nežli civilní Cosmopolitan. Všechny cosmopolitany poháněly vidlicové osmiválce o výkonu 113 kW spřažené s převodovkami Hydra-Matic. Cosmopolitany zdědil i Trumanův nástupce Dwight D. Eisenhower, který nechal osadit kabriolet speciální střechou z plexiskla. Vozu se posléze přezdívalo Bubble-top.
Také prezident John F. Kennedy pokračoval s vozy značky Lincoln. V roce 1961 obdržel tmavě modrý kabriolet Lincoln Continental, který tajné služby pojmenovaly kódovým označením X-100. Ve výbavě nechybělo výkonné topení, klimatizace, dva radiotelefony, hasicí zařízení či sada první pomoci. Na karoserii byly z každé strany osazeny stupačky a držáky pro agenty tajné služby, do přední masky byly dodatečně integrovány červené světlomety. X-100 využíval hned tři typy odnímatelných střech – standardní soft top, z lehkých kovů a průhlednou z plexiskla. Zadní lavice se navíc mohla hydraulicky vyzvednout o 280 mm výše, což prezidenta učinilo viditelnějším pro veřejnost. Bohužel tomu tak bylo i pro jeho vraha Lee Harvey Oswalda. Po Kennedyho smrti byl X-100 za zhruba 500 000 USD přestavěn, dostal černou barvu a různé odnímatelné střechy nahradilo zakrytí ze speciálního neprůstřelného skla o třinácti vrstvách. Zadní část vozu chránilo dodatečné pancéřování o hmotnosti 730 kg. Další úpravy dostal X-100 v roce 1967 a v prezidentských službách občasně sloužil až do roku 1977.
V roce 1983 objednala administrativa Ronalda Reagana pro prezidentské povinnosti automobily Cadillac Fleetwood. Tento speciál byl o 430 mm delší nežli běžný civilní model, disponoval pancéřovaným neprůstřelným sklem o tloušťce 60 mm. Raeganův nástupce George Busch Sr. dostal v roce 1989 modifikovaný Lincoln Town Car o délce 6,7 m. To byl také poslední automobil značky Lincoln, který parkoval v amerických prezidentských garážích. Od té doby využívají američtí prezidenti jen vozy značky Cadillac.
Zásadní zlom ve výrobě prezidentských limuzín přišel v roce 1993 s nástupem Billa Clintona do Bílého domu. Do této doby byly prezidentské automobily speciálně upravené sériové vozy. Prezidentský Cadillac Fleetwood pro Clintona byl zkonstruován, vyvinut a postaven značkou Cadillac tajným postupem a technologiemi, které jsou od té doby dále rozvíjeny.
Cadillac pro prezidenta George W. Busche byl speciál, vyvinutý speciálně oddělením R&D automobilky GM. Tajné bezpečnostní technologie, které tajné služby přidávaly do jeho předchůdců, způsobovaly kolapsy převodovek a brzd. Váha vozů totiž přesahovala běžné standardy automobilové konfekce. Buschův Cadillac Deville byl dle spekulací automobilových odborníků postaven na podvozku tzv. full size SUV modelů, jakými jsou Chevrolet Suburban, GMC Yukon nebo Cadillac Escalade. První automobil USA rovněž dostal za Buschova mandátu přezdívku Bestie.
Další Bestii dostal u příležitosti své inaugurace dne 20.1.2009 prezident Barrack Obama. Současný americký prezident Donald Trump přitom využívá její další evoluční stupeň. Aktuální Cadillac One je sedanem, nicméně pod povrchem karoserie je to zcela nekonvenční a ručně stavěný automobil, na jehož stavbě participují tajné služby USA a oddělením R&D automobilky GM. Masivností konstrukce je to spíše náklaďák nežli klasická limuzína, vždyť váží zhruba osm tun a na délku měří téměř 5,5 m!
Bestie pojme maximálně sedm pasažérů včetně prezidenta. Konstrukce šasi využívá materiálů, jakými jsou dvakrát tvrzená ocel, hliník, titan nebo keramika. Pancéřování je minimálně pět palců silné. Jediné okno, které se dá stáhnout dolů (jen o tři palce), je to u řidiče. Umožňuje mu to mluvit s agenty tajné služby běžícími podél vozu. Sklo okna dokáže přečkat výstřel kalibru 44 Magnum. Dveře v prezidentské části kabiny mají šířku osmi palců a váží zhruba stejně, co palubní dveře Boeingu 747. Ochrání posádku nejen před výstřelem, ale i před biologickým či chemickým útokem.
Mezi nadstandardní výbavu lze počítat i nádrž s kyslíkem, kamery s nočním viděním, vrhače slzného plynu, krevní konzervy pro případnou transfuzi či hasicí systém. Prezidentovo sedadlo disponuje satelitním telefonem s přímou linkou k viceprezidentovi a do Pentagonu, možností snížení a panickým tlačítkem. Pancéřovanou palivovou nádrž chrání vrstva speciální pěny, která v případě přímého zásahu zabrání explozi paliva. Pneumatiky run-flat jsou vyztuženy kevlarem, ocelové ráfky kol jsou přitom konstruovány tak, aby umožnily jízdu i bez pneumatiky.