Volvo P1800 je a navždy bude jedním z nejkrásnějších vozů, které opustily bránu závodů švédské automobilky. Mimořádně slušivý kabátek mu ušili v Itálii, nejvíce se však neproslavil v Evropě, ale za mořem.
Ale pěkně od počátku. První prototyp byl stvořen pod jménem X1 v roce 1957. Čtyři roky trvalo jeho převedení do sériové výroby, která probíhala ve Velké Británii. Jméno dostal podle motoru, pod kapotou byla osmnáctistovka o výkonu sto koní. Výkon putoval přes čtyřstupňovou převodovku na zadní kola.
Již po dvou letech, v roce 1963, byla výroba přesunuta do Švédska, kde pokračovala ve dvou továrnách až do roku 1973 a to pod novým jménem, vůz byl přejmenován na Volvo 1800S. Spolu s přesunem byl navýšen výkon o osm koní a byly podniknuty další menší změny, dnes bychom řekli facelift.
Výkon byl postupně navyšován i nadále, roku 1966 poskočil na 115 koní a o tři roky později byl úplně nahrazen dvoulitrem o výkonu 118 koní. Ani ten nevydržel až do konce výroby. Již o rok později, roku 1970, byl nahrazen mnohem modernější variantou se vstřikováním benzínu, díky čemuž mohl narůst výkon až na 130 koní. Změnilo se i jméno, nyní se bavíme o Volvu 1800E.
Volvo nelenilo ani v oblasti karoserií. Po celou dobu byly vyráběny karoserie kupé a kabriolet, těsně před koncem výroby se ale fanouškové dočkali také kombíku, přesněji shooting brake. Návrh italské karosárny byl zamítnut pro přílišný futurismus, což je z dnešního pohledu docela škoda, vyráběl se ale mnohem normálnější kombík navržený přímo v automobilce. Vyrobilo se jich jen 8 tisíc, díky čemuž je dnes ceněn mezi sběrateli. Mnoho prvků původního kombi můžeme dnes najít na Volvo C30, například prosklené páté dveře.
Volvo 1800S je také držitelem jednoho světového rekordu. Majitel Irv Gordon z amerického státu New York dodnes svůj vůz z roku 1966 denně používá a na tachometru má natočeno neskutečných 2,8 milionu mil (4,5 milionu kilometrů). Díky tomu je zapsán v Guinessově knize rekordů.