Druhá generace Záporožce se začala v ukrajinské továrně ve městě Záporoží vyrábět už v roce 1966. První verze dostala pod zadní kapotu vzduchem chlazený čtyřválec o objemu 0,9 litru, který na zadní nápravu posílal výkon 30 koní, později se začala nabízet i silnější verze s 1,2 litrovou variantou stejného motoru. V roce 1971 vyjela modernizovaná verze ZAZ 968, která však ze začátku dostávala stejný 1,2 litrový motor jako ta předchozí, až v roce 1979 se do nabídky dostala také 50 koňová varianta vzduchem chlazeného čtyřválce. Během 28 let své producke se tedy Záporožec nemohl nikdy ani přiblížit označením jako výkonný nebo rychlý, vždy šlo o to nejlevnější lidové vozidlo pro sovětský lid.
I přesto si Záporožce, konkrétně jeho modernizovanou verzi ZAZ 968M, jako základ pro svoji stavbu vybrali dva ruští blogeři. Jejich ambice přitom nebyly úplně malé, do malinkého Záporožce se totiž rozhodli napasovat dvoulitrový atmosférický boxer EJ202 SOHC z JDM verze Subaru Forester první generace. Ten ve standardní verzi dodává výkon 138 koní, pro sovětský stroj je to tedy pořádný upgrade.
Mohlo by se zdát, že tak velký motor se do malého Zazu nemůže vejít, při montáži však Rusové zjistili, že pootočený o 180 ° pasuje na stejné úchyty jako původní čtyřválec. Místo původní převodovky ze Subaru se blogeři rozhodli přivařit čtyřstupňovou manuální převodovku z dieselové verze VW Transporter. Mnohem výkonější, vodou chlazený motor umístěný vzadu by samozřejmě měl problémy s chlazením, původnímu Záporožci stačily jen průduchy po stranách zadních blatníků. Stavitelé tedy použili dva chladiče ze Smartu, připevněné vedle sebe u pravého průduchu v blatníku.
To vše se povedlo úspěšně naistalovat do vozu a proběhly jízdy se zatím ne úplně dokončeným vozem, při jedné z nich ale řidič bohužel se Záporožcem naboural do zdi. Blogeři se však rozhodli pokračovat a sehnali si další Záporožec, tentokrát starší verzi ZAZ 968, ještě s charakteristickými uchy na blatnících. Do toho se nastěhovala stejná technika jako do předchozího pokusu. Zadní zavěšení zůstalo původní, nově však vůz dostal poloosy z Golfu a mnohem větší brzdy z VW Passat, vepředu pak zavěšení z BMW a brzdy z Lady. Problematickým se ukázalo umístění řadící páky, vzhledem k nedostatku místa v karosérii a také umístění převodovky po pravé straně vozu. V prvním pokusu tak blogeři museli obětovat obě sedačky po pravé straně vozu, při druhém pokusu se však podařilo vyrobit systém který se vejde nad středový tunel a zachovává tak všechny čtyři místa pro pasažéry.
Karosérie Záporožce, kterou si blogeři vybrali pro svůj projekt, byla po dekádách provozu v poněkud tragickém stavu. Rezavý byl snad každý panel karosérie a lak také ukazoval léta strávená na ruských ulicích. Až po kompletní výměně techniky tak ZAZ zamířil ke karosáři, kde byla provedena renovace. Zde vůz dostal novou modrou barvu, známou z ostrých Subaru a také nezbytné zlaté disky a logo po stranách, zobrazující souhvězdí Plejád, které daly Subaru jméno. I přes kompletní výměnu pohonu, která z pomalého kouřícího vozítka udělala sportovní sedan, se v Rusku Záporožec může i nadále legálně provozovat na silnicích.