Pokud se podíváme na nedávno představené koncepty blízké budoucnosti, najdeme u nich minimálně dvě společné vlastnosti: jsou elektrické a nabízí funkci plně autonomní jízdy. Do obou těchto technologií investují automobilky obrovské množství peněz a úsilí, plně autonomní vozy však u lidí přesto nevzbuzují příliš mnoho důvěry.
Během ledna tohoto roku uskutečnila Americká Automobilová Asociace, známá pod zkratkou AAA, výzkum na téma důvěry veřejnosti v plně autonomní vozy, jak upozornil web Carscoops. V rozmezí 10. až 13. ledna bylo napříč celým kontinentem USA telefonicky kontaktováno 1 008 Američanů starších 18 let, kteří odpovídali na několik otázek vztahujících se nejen k autonomním vozidlům, ale také k autonomním bezpečnostním asistentům.
A výsledky? Ty se některým pokrokovým automobilkám zřejmě příliš líbit nebudou. Jak se totiž ukázalo, 71 % dotázaných lidí by se bálo jet v plně autonomním vozidle. To je jen malý pokles oproti roku minulému, kdy se autonomních vozidel bálo 73 % lidí. Ještě v roce 2016 přitom autonomním vozidlům nevěřilo "jen" 63 % dotázaných.
Značný nárůst nedůvěry lidí v USA k plně autonomním vozidlům je však podle expertů z AAA způsoben především několika vážnějšími nehodami, o kterých se v posledních dvou letech hodně mluvilo. Ostatně před rokem došlo i k první tragické nehodě, během které usmrtil autonomní vůz chodce.
Podle odborníků z AAA je nyní potřeba překlenout propsat nedůvěry a ukázat lidem, že některé autonomní technologie už dobře fungují i v současných vozech. „Mít možnost vyzkoušet si částečně nebo plně autonomní technologie by mohlo odstranit nedůvěru zákazníků a otevřít tak dveře širšímu přijetí," uvádí Grag Brannon, ředitel AAA pro oddělení Automotive Engineering and Industry Relations.
V praxi by se mělo jednat především o možnost lidí vyzkoušet si systémy ADAS, jako je systém pro udržení jízdy v pruhu, adaptivní tempomat, autonomní nouzové brzdění nebo autonomní parkovací asistent. Jak totiž ukázaly další výzkumy - lidé, kteří již mají zkušenosti s některým ze systémů ADAS, jsou o 68% ochotnější jim důvěřovat, než lidé bez těchto zkušeností.
Je také zajímavé, že názor na autonomní řízení se výrazně mění při pohledu na konkrétní využití. Například 53% lidí by nevadilo, pokud by byl systém využíván při pomalé jízdě na krátkou vzdálenost (například na letištích). Zhruba 44% lidí by také nevadilo, pokud by tato technologie pomáhala s rozvážením nákupů. Pouze 19% lidí by však nevadilo, pokud by v těchto plně autonomních strojích seděli jejich blízcí.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?