Pokud se podíváme na nedávno představené koncepty blízké budoucnosti, najdeme u nich minimálně dvě společné vlastnosti: jsou elektrické a nabízí funkci plně autonomní jízdy. Do obou těchto technologií investují automobilky obrovské množství peněz a úsilí, plně autonomní vozy však u lidí přesto nevzbuzují příliš mnoho důvěry.
Během ledna tohoto roku uskutečnila Americká Automobilová Asociace, známá pod zkratkou AAA, výzkum na téma důvěry veřejnosti v plně autonomní vozy, jak upozornil web Carscoops. V rozmezí 10. až 13. ledna bylo napříč celým kontinentem USA telefonicky kontaktováno 1 008 Američanů starších 18 let, kteří odpovídali na několik otázek vztahujících se nejen k autonomním vozidlům, ale také k autonomním bezpečnostním asistentům.
A výsledky? Ty se některým pokrokovým automobilkám zřejmě příliš líbit nebudou. Jak se totiž ukázalo, 71 % dotázaných lidí by se bálo jet v plně autonomním vozidle. To je jen malý pokles oproti roku minulému, kdy se autonomních vozidel bálo 73 % lidí. Ještě v roce 2016 přitom autonomním vozidlům nevěřilo "jen" 63 % dotázaných.
Značný nárůst nedůvěry lidí v USA k plně autonomním vozidlům je však podle expertů z AAA způsoben především několika vážnějšími nehodami, o kterých se v posledních dvou letech hodně mluvilo. Ostatně před rokem došlo i k první tragické nehodě, během které usmrtil autonomní vůz chodce.
Podle odborníků z AAA je nyní potřeba překlenout propsat nedůvěry a ukázat lidem, že některé autonomní technologie už dobře fungují i v současných vozech. „Mít možnost vyzkoušet si částečně nebo plně autonomní technologie by mohlo odstranit nedůvěru zákazníků a otevřít tak dveře širšímu přijetí," uvádí Grag Brannon, ředitel AAA pro oddělení Automotive Engineering and Industry Relations.
V praxi by se mělo jednat především o možnost lidí vyzkoušet si systémy ADAS, jako je systém pro udržení jízdy v pruhu, adaptivní tempomat, autonomní nouzové brzdění nebo autonomní parkovací asistent. Jak totiž ukázaly další výzkumy - lidé, kteří již mají zkušenosti s některým ze systémů ADAS, jsou o 68% ochotnější jim důvěřovat, než lidé bez těchto zkušeností.
Je také zajímavé, že názor na autonomní řízení se výrazně mění při pohledu na konkrétní využití. Například 53% lidí by nevadilo, pokud by byl systém využíván při pomalé jízdě na krátkou vzdálenost (například na letištích). Zhruba 44% lidí by také nevadilo, pokud by tato technologie pomáhala s rozvážením nákupů. Pouze 19% lidí by však nevadilo, pokud by v těchto plně autonomních strojích seděli jejich blízcí.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?