O technologii autonomního řízení se jistou dobu mluvilo i jako o spáse pro plynulost provozu nejen ve městech. Podle poslední studie se však zdá, že vozy bez řidičů by mohly provoz ve městě ještě naopak zhoršit. A důvod? Obyčejná lakotnost při placení za parkování.
Příčina problému, na který upozornila studie publikovaná na webu Transport Policy, je svým způsobem naprosto triviální, následky by však mohly být vážné pro celé město. Podle studie se totiž dá předpokládat, že autonomní vozy bez posádky budou raději kroužit po městě, než aby za ně někdo zaplatil poplatky za stání na ulici či parkování v garážových komplexech.
K tomuto závěru přišel profesor Adam Millard-Ball působící na University of California v Santa Cruz, který ke svému výzkumu využil teorii her a dopravní simulace. Millard-Ball odhaduje, že náklady na jednu ujetou míli by se mohly pohybovat okolo 0.50 dolaru, přičemž v této částce už jsou zahrnuty i náklady spojené s opotřebením a údržbou vozu. Tato částka je však stále nižší, než na kolik by vyšlo parkování.
„Právě ceny za parkování jsou důvodem, proč lidé opouštějí své automobily a přesedají na hromadnou dopravu. S příchodem autonomních vozidel už ale nebude nutné je parkovat," uvádí Millard-Ball ve svém prohlášení. „Prostě se vyhnou placení za parkování tím, že budou neustále jezdit. A to může vést ke katastrofám."
Dokonce i když budou plně autonomní vozy zastoupeny v provozu jen minimálně, stále mohou výrazně zpomalit dopravu. Podle simulace by mohlo například 2 000 autonomních vozidel zpomalit dopravu v centru San Francisca dokonce až na pouhé 2 míle (3.2 km) za hodinu.
Jedněmi z prvních výraznějších uživatelů vozidel s plně autonomním řízením budou zřejmě provozovatelé služeb pro sdílenou jízdu, kteří už jsou ale mnohdy i nyní obviňováni z toho, že výrazně zpomalují provoz ve městě. The Drive odkazuje na několik studií, z nichž jedna se týkala například města Boston. A právě zde byly služby jako Uber či Lyft obviňovány ze zpomalování dopravy v centru, neboť odvádějí lidi z prostředků městské hromadné dopravy.
Millard-Ball tak navrhuje zavést nové poplatky, například za vjezd vozidel do centra měst. Něco podobného již funguje v Londýně a nedávno padl podobný návrh i pro New York. Společnosti Uber a Lyft pak vyjádřily těmto poplatkům podporu, neboť představují menší nepříjemnosti, než předchozí návrhy na omezení služeb "spolujízdy" na území New Yorku.
„Poplatky by měly přinést městu finance, které mohou být investovány do zlepšení dopravy," uvádí Ball. „Cílem je udělat to nyní, než se autonomní vozidla rozšíří."
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?