Nebezpečí jménem černý led. Věděli jste, že se tvoří i při teplotách nad nulou?

Řada automobilů je dnes vybavena ukazatelem teploty okolního vzduchu, jeho čidlo však bývá umístěno několik decimetrů nad vozovkou. Takže při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí či při jízdě po navlhlém povrchu raději opatrně. Nebezpečí hrozí od soumraku do svítání, ale také za dne v místech s celodenním stínem.

Z devadesátky na suchu zastavíme na 70 metrech, na ledě až po čtvrt kilometru

Silnice pokrytá náledím se lehce může změnit v hladké kluziště. Přilnavost pneumatik k povrchu klesá na minimum. Adekvátně tomu se prodlouží brzdná dráha. Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat. „Zpomalování zahájit s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem. Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicítkou osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. Nejlepší jezdeckou taktikou je dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít.

Černý led – neviditelná námraza, která může nepříjemně překvapit

Pokud víme, že jedeme po náledí, zpravidla se pohybujeme s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech. Zrádná může být i jízda za podzimního dne, kdy na úsecích osvícených sluncem stačí noční námraza rozmrznout, ale v úsecích nacházejících se ve stínu se udrží po celý den. Jedná se o severní svahy, lesní úseky a podobně. „A pozor, námraza často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Roman Budský.

Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat ještě jednu vteřinu. Riziko nepředvídatelného chování před námi jedoucího řidiče je na náledí vyšší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou těžkou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.

Při smyku hlavně zachovat chladnou hlavu

Hlavně nezpanikařit. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme. Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat.

Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadek vozu přejde na druhou stranu. S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. „Snad ještě upozornění pro řidiče moderních aut vybavených moderními stabilizačními systémy. Pomohou, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Roman Budský.