Naftové motory se v Evropě těšily vždy velké popularitě a od osmdesátých let pro ně byl starý kontinent největším trhem. V posledních letech však můžeme pozorovat ztrátu nedůvěry zákazníků, která se začala projevovat i na statistikách. Ty nejnovější, z prvního pololetí roku 2018, pak ukazují drastický pokles poptávky.
Od osmdesátých let byla Evropa největším odbytištěm automobilů s naftovými motory, od skandálu označovaného jako Dieselgate však zájem zákazníků pomalu opadá. Situaci navíc do velké míry ovlivňují i vládní instituce, které se snaží podporovat přechod na elektromobilitu různými metodami.
Ještě začátkem roku 2017 tvořil podíl naftových automobilů na evropském trhu okolo 42.5 procent, o rok později však tato hodnota klesla na 36.5 %, jak uvádí agentura IEA. Během tohoto období se prodeje propadly zhruba o 16 procent na výsledných 3.12 milionu kusů.
Pokles byl ale v některých zemích podstatně patrnější. Například v Británii poklesly prodeje naftových modelů o 30 procent. V Německu, kde sídlí řada automobilek produkujících modely s naftovými motory, se prodeje propadly dokonce o 31.1 procenta.
S poklesem prodejů automobilů poháněných naftovými motory došlo i k poklesů prodeje nafty jako takové. Například v srpnu tohoto roku se prodalo o 115 000 barelů nafty méně, než v měsíci předešlém. Řada čerpacích stanic proto již přistoupila ke zdražování.
Za začátek konce popularity naftových motorů bývá označován rok 2015, kdy se provalil skandál s podvody během emisních testů. Incident označovaný jako dieselgate měl za následek masivní investice do vývoje elektromobility, včetně čistě elektrických automobilů.
Situaci navíc urychlila i řada evropských metropolí, jako například Berlín, Londýn nebo Paříž. V některých částech těchto měst totiž vznikly zóny, kam se majitelé i relativně moderních vozidel s naftovými motory jednoduše nedostanou. Vše samozřejmě v zájmu lepšího ovzduší.
V osmdesátých letech přitom řada evropských zemí vkládala do naftových motorů velké naděje. V době po několika ropných krizích byla oceňována jejich nižší spotřeba a podle mnohých měly být dokonce i ekologičtější. Úsměvná je i skutečnost, že některé státy v té době dotovaly jejich pořízení. To samé přitom dnes dělají některé státy s elektromobily a hybridy.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.