Evropa se odvrací od nafty, prodeje aut i paliva se nadále propadají

Od osmdesátých let byla Evropa největším odbytištěm automobilů s naftovými motory, od skandálu označovaného jako Dieselgate však zájem zákazníků pomalu opadá. Situaci navíc do velké míry ovlivňují i vládní instituce, které se snaží podporovat přechod na elektromobilitu různými metodami.

Ještě začátkem roku 2017 tvořil podíl naftových automobilů na evropském trhu okolo 42.5 procent, o rok později však tato hodnota klesla na 36.5 %, jak uvádí agentura IEA. Během tohoto období se prodeje propadly zhruba o 16 procent na výsledných 3.12 milionu kusů.

Pokles byl ale v některých zemích podstatně patrnější. Například v Británii poklesly prodeje naftových modelů o 30 procent. V Německu, kde sídlí řada automobilek produkujících modely s naftovými motory, se prodeje propadly dokonce o 31.1 procenta.

S poklesem prodejů automobilů poháněných naftovými motory došlo i k poklesů prodeje nafty jako takové. Například v srpnu tohoto roku se prodalo o 115 000 barelů nafty méně, než v měsíci předešlém. Řada čerpacích stanic proto již přistoupila ke zdražování.

Za začátek konce popularity naftových motorů bývá označován rok 2015, kdy se provalil skandál s podvody během emisních testů. Incident označovaný jako dieselgate měl za následek masivní investice do vývoje elektromobility, včetně čistě elektrických automobilů.

Situaci navíc urychlila i řada evropských metropolí, jako například Berlín, Londýn nebo Paříž. V některých částech těchto měst totiž vznikly zóny, kam se majitelé i relativně moderních vozidel s naftovými motory jednoduše nedostanou. Vše samozřejmě v zájmu lepšího ovzduší.

V osmdesátých letech přitom řada evropských zemí vkládala do naftových motorů velké naděje. V době po několika ropných krizích byla oceňována jejich nižší spotřeba a podle mnohých měly být dokonce i ekologičtější. Úsměvná je i skutečnost, že některé státy v té době dotovaly jejich pořízení. To samé přitom dnes dělají některé státy s elektromobily a hybridy.