Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Naftové motory se v Evropě těšily vždy velké popularitě a od osmdesátých let pro ně byl starý kontinent největším trhem. V posledních letech však můžeme pozorovat ztrátu nedůvěry zákazníků, která se začala projevovat i na statistikách. Ty nejnovější, z prvního pololetí roku 2018, pak ukazují drastický pokles poptávky.
Od osmdesátých let byla Evropa největším odbytištěm automobilů s naftovými motory, od skandálu označovaného jako Dieselgate však zájem zákazníků pomalu opadá. Situaci navíc do velké míry ovlivňují i vládní instituce, které se snaží podporovat přechod na elektromobilitu různými metodami.
Ještě začátkem roku 2017 tvořil podíl naftových automobilů na evropském trhu okolo 42.5 procent, o rok později však tato hodnota klesla na 36.5 %, jak uvádí agentura IEA. Během tohoto období se prodeje propadly zhruba o 16 procent na výsledných 3.12 milionu kusů.
Pokles byl ale v některých zemích podstatně patrnější. Například v Británii poklesly prodeje naftových modelů o 30 procent. V Německu, kde sídlí řada automobilek produkujících modely s naftovými motory, se prodeje propadly dokonce o 31.1 procenta.
S poklesem prodejů automobilů poháněných naftovými motory došlo i k poklesů prodeje nafty jako takové. Například v srpnu tohoto roku se prodalo o 115 000 barelů nafty méně, než v měsíci předešlém. Řada čerpacích stanic proto již přistoupila ke zdražování.
Za začátek konce popularity naftových motorů bývá označován rok 2015, kdy se provalil skandál s podvody během emisních testů. Incident označovaný jako dieselgate měl za následek masivní investice do vývoje elektromobility, včetně čistě elektrických automobilů.
Situaci navíc urychlila i řada evropských metropolí, jako například Berlín, Londýn nebo Paříž. V některých částech těchto měst totiž vznikly zóny, kam se majitelé i relativně moderních vozidel s naftovými motory jednoduše nedostanou. Vše samozřejmě v zájmu lepšího ovzduší.
V osmdesátých letech přitom řada evropských zemí vkládala do naftových motorů velké naděje. V době po několika ropných krizích byla oceňována jejich nižší spotřeba a podle mnohých měly být dokonce i ekologičtější. Úsměvná je i skutečnost, že některé státy v té době dotovaly jejich pořízení. To samé přitom dnes dělají některé státy s elektromobily a hybridy.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?
