Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
V produkci osobních i těžkých nákladních automobilů se dnes Čína řadí, alespoň co do počtu vyrobených kusů, mezi největší na světě. V minulosti ale tato skutečnost ani zdaleka nebyla pravidlem. Například výroba těžkých nákladních aut započala na čínském území až koncem padesátých let a nás může těšit, že u toho byli i českoslovenští konstruktéři.
Příběh dnes představovaného automobilu se začíná psát v roce 1956. To byla založena automobilka Jinan Auto Manufacturing, později Jinan General Auto Works, dnes vyrábějící automobily jako Sinotruk. O dva roky později bylo rozhodnuto, že ve městě Ťi-nan, kde automobilka sídlila, budou vyráběny těžké nákladní automobily s nosností 8 tun.
Protože čínští inženýři a technici neměli v této oblasti prakticky žádné znalosti, pozvali si na pomoc konstruktéry z Československa. Jeden z čínských zdrojů dokonce uvádí, že si Číňané „pozvali své komunistické bratry a sestry na výpomoc při konstruování továrny.“ Jiný na druhou stranu zase říká, že byly nakoupeny Škody 706 RT a podle nich stavěny čínské stroje…
Buď jak buď, v roce 1959 odstartovaly testy nového vozu a o rok později se už velice pomalu rozběhla výroba vozu, který si říkal Yellow River JN150 (neboli Žlutá řeka po vzoru čínského veletoku). Kabina se evidentně silně inspirovala československým „eRTéčkem,“ ačkoliv několik odlišností by se najít jistě dalo.
Pod kapotou nákladního modelu s nosností osm tun se objevil naftový šestiválec 6135Q z produkce továrny Shanghai Diesel Engine, který kolem sedmi metrů dlouhému stroji uděloval maximální rychlost 60 km/h. Na spuštění výroby se v roce 1960 přijel podívat také někdejší komunistický vůdce Mao Ce-tung. Přece jen jak často jste svědky založení nového průmyslového odvětví? První rok zakončila filiálka s třiceti vyrobenými kusy.
Slavnější to nebylo ani v dalších letech – v roce 1964 vzniklo 148 automobilů, o dva roky později potom 650 vozů. Nepomohla ani široká nabídka verzí s různými jmény, čítající vedle klasického valníku také sklápěcí korbu, jeřáb, cisternu, skříňovou nástavbu nebo speciální nástavbu pro hasiče. V roce 1966 byla produkce zastavena, protože začala Čínská kulturní revoluce, jejíž následky byly pro celou zemi tragické.
K obnovení výroby došlo až o deset let později. Od té doby začala výrobní čísla stoupat a do roku 1985, kdy se na trh dostal nástupnický typ JN162, se tak údajně povedlo vyrobit něco kolem deseti tisíc JN150 a dalších příbuzných modelů s číselným označením JN151 či JN152.
Ačkoliv letos uplynulo již třicet let od konce výroby, mnohé vozy stále ještě slouží. Jeden perfektně zrestaurovaný kus se dokonce objevil na oslavě padesátých narozenin mateřské automobilky, dnes tedy Sinotruk. A nás může těšit, že první těžký nákladní automobil z Číny vlastně zkonstruovali českoslovenští inženýři. Je to mimochodem další z důkazů, že náš automobilový průmysl býval kdysi skutečně světový...
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?
