Ferrari 250 GTO paří mezi sběrateli k oblíbeným a vyhledávaným kouskům, ovšem díky ohromné poptávce a minimální nabídce jsou ceny astronomické a mnoho lidí si tak o tomhle skvostu z Maranella může nechat jen zdát. Někteří kutilové se s tím však odmítají smířit, díky čemuž vznikají i po celém světě desítky replik, přičemž tato patří k těm nejvydařenějším ze všech, jaké jsme dosud viděli.
Ještě než nás zasype vlna kritiky, že jsme asi úplně slepí, že tohle vidělo pravé GTO leda z rychlíku, atd. pojďme si upřímně říci, že zas tak špatná replika to není a pokud by kolem vás prosvištěla v rychlosti okolo 50 km/h, jistě byste to tvůrci vozu spoltrojicenavijákem i vy.
My se však musíme spokojit se stacionárními fotkami vozu, který je v současnosti na prodej u společnosti Orlando Classic Cars na Floridě. Jak už mnozí z vás nejspíš tuší, tohle Ferrari je ve skutečnosti převlečený Datsun (Nissan) 280Z z roku 1978. Ke cti majitele je však nutno dodat, že s podobu exteriéru si skutečně vyhrál.
Z přední strany je totiž podoba takřka dokonalá, neboť výrobce vozu nevynechal téměř žádný detail. Nechybí tak malá maska s logem automobilky, světlomety překryté plexisklem s chromovým rámečkem ani trojice nasávacích otvorů v horní části nárazníku.
Na bocích blatníků pak nechybí charakteristicky umístěný blinkr, poziční světlo, pár výdechů za kolem ani žluto-černé logo automobilky. Třešničkou na dortu jsou pak chromovaná zrcátka umístěná na samotném vrchu blatníku.
Obstojně se svého vzoru drží replika i v zadní části, zejména díky podobnému sklonu střechy, integrovanému "křídlu", neobvyklým výdechům za zadními koly a také díky nápadně podobným zadním světlům, pod kterými ční čtyři koncovky výfuku.
Navzdory kvalitní práci odvedené na exteriéru je však interiér poněkud odbytý. Autor sice vyměnil volant a budíky za originál z Ferrari a dokonce zde umístil i pár emblémů automobilky, ovšem většina interiéru zůstala bez výrazných změn a je trochu nudná.
Různé nedodělky by však mohl napravit příští vlastník vozidla. Kolik za něj bude muset zaplatit nevíme, ovšem rozhodně ho vyjde laciněji, než originální Ferrari 250 GTO, jehož hodnota se šplhá do desítek milionů korun.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?